Struktura zaměstnavatelů ve Znojmě a okolí se za posledních třicet let velmi změnila. Tradiční zemědělskou výrobu, potravinářství i obuvnictví nahradily jiné, novější obory. O tom, jak to zahýbalo místní ekonomikou, školstvím i městem jako takovým, se pro Region Report rozhovořil starosta města Znojma Jan Grois (ČSSD).
Jak se této změně přizpůsobilo město a místní základní i střední školy?
Město má v kompetenci základní školství, jehož úroveň je v rámci České republiky docela oceňována. Snažíme se do vzdělání investovat nad rámec zákona. Střední školství má v kompetenci kraj, s krajem komunikujeme prostřednictvím komisí a snažíme se koordinovat jednotlivé kroky. V rámci středních škol i ekonomiky města lze pozorovat trend orientace na služby.
Které služby?
Hodně se vedou diskuze, zda máme všechno vsadit na kartu turismu.
A jaký je váš názor?
Přiznám se, že osobně nejsem zastáncem této strategie. Pro naše město je to sice důležité odvětví, ale vše mu podřizovat nejde, neboť je to odvětví velmi kolísavé. Navíc přemíra turistů snižuje komfort místních obyvatel. Můžeme to pozorovat například v Českém Krumlově. Myslím, že ideální je mít takovou ekonomiku, která nebude životně závislá na jednom odvětví – v tomto případě na turismu. Znojmo má potenciál pro výrobu, centra sdílených služeb i kreativní odvětví./p>
V roce 2012 spustilo Znojmo projekt Kolumbus, jehož cílem byla podpora místní ekonomiky a zaměstnanosti. Jak s odstupem času vidíte přínos projektu?
Projekt Kolumbus je jedním z nejúspěšnějších projektů města vůbec. Navíc ho neustále rozšiřujeme a jeho jednotlivé části nabíhají postupně. Vloni jsme například připravili pilíř, který se zaměřuje na vytváření institucionálních podmínek. Podporuje tedy samotné školy, aby dokázaly lépe pracovat s talentovanými dětmi a také vytvářely příležitosti pro děti ze sociálně slabých rodin. Také jsme zavedli stipendijní program pro úspěšné a nadané žáky.
Víte už, jaké konkrétní výsledky projekt přinesl?
Efekty programu se projeví až později, ale již teď lze sledovat jisté pozitivní trendy. Roste třeba počet proplacených jazykových certifikátů. Což je skvělé, jazyková vybavenost je jedním ze základních předpokladů úspěchu na trhu práce.
Znojmo leží velice blízko rakouských hranic. Nakolik to ovlivňuje mobilitu pracovní síly a životní úroveň ve Znojmě?
Hodně místních obyvatel nachází dobře placenou práci v Rakousku, zejména ve službách. Důležité ale je, že pak peníze utrácejí pak u nás ve Znojmě. A častými zákazníky u nás ve městě jsou právě i naši sousedé.
Jak spolupracuje Znojmo s rakouskými partnery na regionálním rozvoji česko-rakouského příhraničí?
Aktuálně máme projekt přeshraniční spolupráce s několika partnery, díky kterému se nám podařilo získat téměř 50 milionů korun na rekonstrukci staré školy v Louckém klášteře. Tam následně vznikne Centrum obnovy společného kulturního dědictví. Společně s rakouským městem Retz jsme se také ucházeli o pořadatelství Dolnorakouské zemské výstavy. To bohužel nevyšlo, ale nevzdáváme to a zkoušíme další výzvy. Navíc jsme se dohodli, že budeme spolupracovat i na menších projektech.
Připravuje Znojmo také nějaké projekty ve spolupráci s místními firmami?
Samozřejmě, s firmami jednáme pravidelně. Spolupracujeme například na vytipovávání a směnách pozemků vhodných pro výrobu.
Tento článek vyšel v magazínu Region Report jaro-léto 2019. Autorem je Patrik Reichl.