V polovině roku 2016 vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci Integrovaného operačního programu (IROP) výzvy, které cílily na rozvoj infastruktury středních a vyšších odborných škol. Mezi podporované aktivity patřila především výstavba nových a rekonstrukce stávajících budov, ale také pořízení nového vybavení učeben. Nyní je možné vidět první výsledky programu. Hlavním cílem programu je podpořit zvýšení kvality vzdělávání, zaměřit se na klíčové kompetence (práce s digitálními technologiemi, důraz na přírodní vědy, technické a řemeslné obory) a zlepšit komunikaci v cizích jazycích tak, aby absolventi středních škol lépe obstáli na trhu práce a mohli lépe čelit výzvám, které s sebou přináší například Průmysl 4.0.
Mapa 1: IROP – Infrastruktura středních škol a vyšších odborných škol (výzva č. 32 a 33)
Počty projektů a proinvestovaných financí v krajích ČR (2019)
IROP podpořil 272 projektů ve výši 4,1 miliardy korun
Integrovaný operační program podpořil napříč Českou republikou, s výjimkou území hlavního města Prahy, 272 projektů v celkové výši 4,1 miliardy korun, přičemž prostředky z fondů Evropské unie tvořily 3,9 miliardy korun. Mapa 1 mimo jiné zobrazuje, že nejvíce peněz putovalo do škol v Jihočeském kraji, nejméně pak do kraje Karlovarského. Část projektů se zaměřila na centra odborného vzdělávání. Takto třeba Liberecký kraj, který svojí rozlohou a počtem obyvatel necelých 405 tisíc patří mezi nejmenší kraje České republiky, získal dotace na osm nových center. Navzdory své velikosti se řadí mezi průmyslová centra celé země.
První dokončené centrum se otevřelo v lednu 2019 v areálu frýdlantské Střední školy hospodářské a lesnické. S pomocí projektu byla nejprve postavena nová budova se strojírenskými a opravárenskými dílnami, následně bylo pořízeno moderní vybavení. Další dvě centra byla dokončena v březnu 2019 v České Lípě a jedno v dubnu 2019 v Liberci. Ve druhé polovině roku to pak bylo Centrum odborného vzdělávání Libereckého kraje technické (Turnov – Obchodní akademie; Hotelová škola a Střední odborné učiliště), Centrum odborného vzdělávání Libereckého kraje automobilového průmyslu (Vysoké nad Jizerou – Integrovaná střední škola) a Centrum odborného vzdělávání Libereckého kraje uměleckoprůmyslové (Kamenický Šenov – Střední uměleckoprůmyslová škola). Nadále se pracuje na přípravě Centra odborného vzdělávání Libereckého kraje řemesel (Jablonec n. Nisou – Střední škola řemesel a služeb).
Obdobná centra se stavějí i v dalších částech republiky, zmínit lze například Vysočinu. Ve Žďáru nad Sázavou vyrostlo robotické centrum Biskupského gymnázia, v Humpolci pak Centrum zemědělského vzdělávání. Stát i školy si od nově vybudovaných center slibují zkvalitnění výuky. Dosud se totiž zcela běžně stávalo, že se žáci učili na strojích i několik desítek let starých. Nové prostory i nové vybavení by také měly přispět ke zvýšení atraktivity výučních oborů.
Další zdroje financování
Vedle výše uvedeného programu vznikají i další střediska odborného vzdělávání, která jsou financována z jiných zdrojů, kupříkladu z Krajských akčních plánů (KAP). Konkrétním příkladem může být základní škola Neštěmická v Ústí nad Labem, která na sklonku roku 2018 otevřela ve spolupráci s Katedrou informatiky ústecké Univerzity J. E. Purkyně technologickou učebnu vybavenou moderními stavebnicemi, virtuální realitou či 3D tiskem. Nově bylo také otevřeno Centrum virtuálních prototypů a aditivních technologií při Fakultě strojního inženýrství Univerzity J. E. Purkyně, a to i díky podpoře Ústeckého kraje. Centrum je vedle praktické výuky využíváno také pro exkurze středních škol. Studenti se zde mohou zabývat 3D tiskem, virtuálními prototypy, mechanikou, termomechanikou či hydromechanikou. Virtuální prototyp umožňuje simulovat chování dané součásti, konstrukce nebo celého systému v reálném provozu bez nutnosti výroby prototypu a experimentálních zkoušek. Aditivní technologie patří k nejprogresivnějším metodám výroby tvarově složitých konstrukčních prvků – vytvářejí se souvislé vrstvy materiálu až do konečného tvaru prvku.
Článek vyšel v magazínu Region Report jaro-léto 2019. Drobnější aktualizací prošel v březnu 2020. Autory jsou Michal Heinzl a Alena Hájková. Aktuálnost dat odpovídá času přípravy a publikace textu.