Jsem hrdý na to, že se v České republice podařilo vybudovat tak silnou základnu pro automobilový průmysl. Navíc se ukazuje, že automobilky, které tu máme, zřejmě dovedly předvídat vývoj trhu mnohem lépe, než jejich americké kolegyně.
Zdaleka to není jen o třech (respektive pěti, pokud počítáme všechny tři Škodovky) českých automobilkách. Je tu spousta dodavatelů a dalších podpůrných firem. Na jedno auto totiž spotřebujete kromě plechu taky spousta elektroniky, softwaru a taky spoustu perfektní specializované práce ve vývoji. A všechny tyhle podniky v Česku máme. Díky automobilkám.
Automobilky určitě jsou v problémech. Úplně stejně jako celá globální ekonomika. Když ekonomika roste, tak nezaměstnanost klesá. Když ekonomika klesá, tak nezaměstnanost stagnuje anebo roste. A je jedno, jestli v ní je žádná, jedna, tři nebo deset automobilek.
Česká republika má pro automobilový průmysl ideální podmínky - poloha přímo uprostřed Evropy, zkušení lidé a spousta dodavatelů, kteří u nás díky Škodovce byly novým firmám k mání hned po roce 1989. Proto u nás automobilky jsou a proto tu i zůstanou. Mimochodem, je historickým paradoxem, že kupříkladu investiční pobídky ve svých úplných začátcích dokonce přímo vylučovaly podporu pro automobilky.
Česká republika měla pro výrobu automobilů výborné předpoklady, které se jí taky podařilo rozvinout. Když máte doma děcko, které od dvou let hraje perfektně na kytaru, asi ho nepošlete vyučit se řezníkem, ale pomůžete mu rozvinout to, co umí nejlíp. A svoje dítě pak nevydědíte, když v sedmnácti letech zjistí, že i když doteď hrálo na španělku, fanoušci se dožadují elektrické kytary.