státu na daních, které odvádí v daném místě 
působící podnikatelský subjekt, bez nutnosti 
jakkoliv daně zvyšovat.

* Co by starostům pomohlo při vytváření 
vhodných podmínek pro zahraniční 
investice a následné spolupráci 
s investory?
Myslím, že zásadní roli hraje motivace ze 
strany státu. Vhodnější systém dotací a také 
převodu části pozemků ve vlastnictví státu 
by byla cesta správným směrem. Metodická 
pomoc ze strany CzechInvestu je pak 
třešinkou na dortu.

* Jak si česká, moravská a slezská města a 
obce stojí v kvalitě technické infrastruktury 
a občanské vybavenosti ve srovnání s 
municipalitami v zemích na západ od nás?
Nejsme na tom tak bídně. Přesto jsme 
nevyužili potenciál, který skýtaly evropské 
fondy, tak jak třeba ve Španělsku. Spousta 
z nich skončila v měkkých projektech 
a černých dírách. Nyní toto manko musíme 
dohnat vhodnými dotačními tituly z národních 
zdrojů. Především do místních komunikací.

* Aktuálním tématem je nedostatek 
kvalifikované pracovní síly. Absolventi 
zároveň odcházejí za zajímavějšími 
pracovními příležitostmi do velkých měst. 
Jak se tomuto negativnímu trendu bránit? 
Co v této věci mohou menší města a obce 
udělat?
To je složitá otázka. Pokud chceme udržet 
mladé a studované v menších městech, 
musíme jim zabezpečit také vhodné možnosti 
bydlení, volnočasové aktivity, kvalitní školství 
pro jejich děti a v neposlední řadě služby. 
Proto starostové tak horují za zachování pošt, 
dopravního spojení a lékařskou péči. 

* Jak po dvanácti letech členství České 

„Obce jsou nejlépe 
hospodařící subjekty 
veřejné správy. 
Samozřejmě, že si mohly 
sáhnout pouze na to, 
co stát vyjednal a Brusel 
schválil.“

republiky v Evropské unii hodnotíte 
smysluplnost čerpání evropských dotací 
municipalitami. Využívají je efektivně? 
Obce jsou nejlépe hospodařící subjekty 
veřejné správy. Samozřejmě, že si mohly 
sáhnout pouze na to, co stát vyjednal 
a Brusel schválil. Myslím však, že samosprávy 
vytěžily fondy na maximum. Ano najdeme 
také bizarnosti typu rozhleden na rovině či 
sjezdovek na jižních svazích. Naštěstí je jich 
minimum. V obci na vás totiž občan vidí, tak 
se tvrdě kontroluje vhodnost, efektivnost 
a především prospěšnost dané aktivity.

* Města se při provozování dotacemi 
podpořených investic typu akvaparků, 
různých informačních center či ekocenter 
pouštějí do podnikatelské činnosti. Je to ta 
správná cesta?
Nejsem zastánce toho, aby obce v široké míře 
podnikaly. Jejich poslání je zajištění základních 
nároků každodenního života svých občanů. 
Očista, osvětlení, zeleň, školství, bydlení 
a podobně. Tady je prostor právě k vhodné 
spolupráci s podnikatelskými subjekty, kteří 
k tomu mají větší prostor a zkušenosti.

* Jak města a obce řeší nedostatek 
připravených, veřejně vlastněných 
průmyslových zón na jedné straně 
a dlouhodobý problém využití brownfieldů, 
například chátrajících památkových budov, 
na straně druhé?
Zde musí být nastolena spolupráce se státem 
a jeho institucemi. Řada právních a faktických 
skutečností nevyřeší obec sama. Nastavení 
podpory nemůže jít shora. Daleko vhodnější 
je získat data o poptávce a možnostech, 
které samosprávy na svém území mají. Pak je 
protnout a podpořit životaschopné projekty.

* Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR 
začalo připravovat národní program 

pro regeneraci brownfieldových 
lokalit. Předpokládá se ale spíše jejich 
podnikatelské využití. Města a obce by 
mohly využít pro občanskou či turistickou 
infrastrukturu. Co myslíte?
Nelze říct generálně, co by bylo nejvhodnější. 
Je pravdou, že se města chtějí prezentovat, 
lákat turisty a návštěvníky a tím zvyšovat 
svou zajímavost. Ruku v ruce s tím může jít 
i atraktivnost pro možné budoucí investory.

*Na seznamu strukturálně postižených 
okresů i po pětadvaceti letech najdeme 
tytéž lokality, jako jsou Chomutov, Most, 
Bruntál, Znojmo, Hodonín. Míjí se státní 
podpora strukturálně postižených oblastí 
účinkem?
Někdy mi to připadá jako bludný kruh. 
Něco je špatně. Myslím, že pětadvacet let je 
dlouhá doba k tomu, aby se provedla detailní 
analýza. Chuť lidí pracovat tady jistě je. Lidský 
potenciál je ale jen jeden z aspektů. Nabídka 
práce je podstatnou skutečností. Proč tyto 
regiony investorsky netáhnou? Nebo je úskalí 
právě ve službách doplňkové infrastruktuře?

* Novodobým trendem se stávají tzv. 
smart cities, tedy inteligentní města 
s inovativními technologiemi, jejichž cílem 
je zvýšení kvality života. Jak starostové 
měst a obcí k tomuto trendu přistupují?
V žádném případě neznevažuji tyto aktivity. 
Ba naopak. Ale musíme na to jít od potřeb 
samospráv. Proto jsme jako Svaz měst a obcí 
rozjeli aktivitu Lepší města. Chceme zmapovat 
požadavky a nároky samospráv. A nejde 
jen o veřejné osvětlení. Velmi potřebné je 
zavést tyto moderní technologie do oblastí 
nakládání s odpadem, dopravy, energetiky, 
ale také komunikací s občany. Takto 
vytvořené portfolio bude poté základem pro 
nabídky konkrétního řešení od firem. Řešení 
konkrétních potřeb může být cesta k úspěchu.

Rozhovor

16