Úspěšné projekty ze strukturálních fondů

Počet úspěšných projektů a počet podaných projektů do jednotlivých programů OPPP (v letech 2004-2006) v Plzeňském kraji

Pozn: počet úspěšných projektů je počtem schválených projektů bez započtení projektů, u kterých žadatel odstoupil.

Porovnání výše dotace a schválené výše dotace v programech OPPP v letech 2004-2006 v Plzeňském kraji

Pozn: schválená výše dotace nezohledňuje výši dotace u projektů, u nichž žadatel odstoupil (v případě žadatelova odstoupení je požadovaná výše dotace brána jako neschválená).

Podrobný přehled úspěšných projektů regionu najdete v on-line statistice OPPP.

Konkrétní příklady úspěšných projektů

• případová studie ELASTO FORM Bohemia - program Rozvoj

• případová studie KARTÁČOVNA KOLOVEČ - program Rozvoj

• případová studie MEDICA FILTER - program Rozvoj

• případová studie VĚDECKOTECHNICKÝ PARK PLZEŇ - program Prosperita

• případová studie SPAK-VSD Austria - program Úspory energie

Další příklady úspěšných projektů jsou uvedeny v případových studiích CzechInvestu v části Ke stažení. Informace o úspěšných projektech zveřejňuje také v tiskových zprávách.

případová studie ELASTO FORM Bohemia

Společnost ELASTO FORM Bohemia, s.r.o. působí v plzeňském regionu od roku 1993 v oblasti výroby reklamních předmětů. Po analýze trhu se pro zvýšení své konkurenceschopnosti rozhodla pořídit moderní vstřikovací lisy, sítotiskové poloautomaty a další potřebné technologie vedoucí ke zvýšení přidané hodnoty výrobků.

Firma očekává, že realizací projektu dojde k nárůstu produkce o více než 20 %.

ELASTO FORM Bohemia, s.r.o. byla první společností, která podala žádost o dotaci z Operačního programu Průmysl a podnikání v plzeňské regionální kanceláři.

Díky kvalitnímu zpracování projektů se společnost stala úspěšnou jak v Programu Rozvoj (vyplacená dotace 3 738 408 Kč), tak Programu Phare 2003 – Technologie (vyplacená dotace 158 541 EUR).    

případová studie KARTÁČOVNA KOLOVEČ

Kartáčovna Koloveč, spol. s r.o. působí na trhu od roku 1992 jako největší výrobce technických kartáčů v České republice, ale tradice kartáčnické výroby v Kolovči se datuje již od roku 1890. Firma využívá zrekonstruované výrobní prostory a během své existence postavila další výrobní a skladovací prostory.

Z důvodu nedostatečných výrobních kapacit se společnost rozhodla posílit svou konkurenceschopnost nákupem nové technologie, která umožňuje vyrábět technické kartáče dle specifických požadavků zákazníků produktivní technologií, čímž se výrazně zvýší kapacita výroby.

Mimo zvýšení konkurenceschopnosti bylo od realizace projektu očekáváno zvýšení produktivity práce a  kvality výrobků,  zkrácení dodacích lhůt, zvýšení podílu exportu na celkovém obratu společnosti a růst přidané hodnoty.

„Projekt splnil naše očekávání a lze ho hodnotit jako správný krok pro celkový rozvoj naší společnosti,“ uvedl jednatel společnosti Jaroslav Rokoský. „Úspěch ve výběrovém řízení byl dán dobrým podnikatelským záměrem a hospodářskými výsledky v předcházejícím letech. Svůj podíl má také regionální kancelář CzechInvestu v Plzni. S pracovníky kanceláře jsme úzce spolupracovali od fáze zpracování projektu až do konce jeho realizace a s jejími službami jsme byli velice spokojeni ,“ doplnil další vedoucí pracovník společnosti Martin Plzák. 

případová studie MEDICA FILTER

Společnost MEDICA FILTER, s.r.o. je největším zaměstnavatelem v Kašperských Horách a od r. 1994 zde vyrábí zdravotnické potřeby (zdravotnickou konfekci, jednorázové operační sety pro tuzemské nemocnice, vybavení operačních sálů zdravotními prostředky). Pro posílení své konkurenceschopnosti se společnost rozhodla investovat do vyspělé technologie na výrobu roušek a moderního informačního systému.

Při očekávaném nárůstu prodeje firma předpokládá zvýšení produktivity práce o více než 10 %.

Po dobu realizace projektu společnost úzce spolupracovala s regionální kanceláří, se kterou konzultovala náležitosti žádosti a povinnosti příjemce veřejné podpory.

„Pracovníci regionální kanceláře nám vždy ochotně pomohli zdolat všechny překážky, kterých bylo pro společnost bez zkušeností s podobnými projekty opravdu mnoho. Věříme, že do budoucna dojde ke zjednodušení systému poskytování dotací, neboť ten současný představuje pro žadatele velkou zátěž,“ doplňuje Ing. Karel Voldřich, jednatel společnosti MEDICA FILTER, s.r.o.

případová studie VĚDECKOTECHNICKÝ PARK PLZEŇ

Realizátorem projektu je společnost Vědeckotechnický park Plzeň, a.s., která byla v roce 2005 založena statutárním městem Plzeň a Plzeňským krajem. Významnou roli hraje účast dalších partnerů – Západočeské univerzity a BIC Plzeň, spol. s r.o.

Cílem projektu je přispět k rozvoji technologicky orientovaného podnikání v Plzeňském kraji vybudováním komplexu budov v oblasti Plzeň-Borská pole, který bude plnit funkci vědeckotechnického parku.

V areálu s celkovou rozlohou cca 3 ha budou připraveny prostory o velikosti téměř 8 tisíc m², které budou sloužit jako kancelářské i provozní plochy pro začínající firmy (podnikatelský inkubátor), pro podniky v růstové fázi i pro vývojové aktivity velkých firem. Současně zde bude vytvořeno zázemí pro poskytování služeb technologického transferu, asistenci firmám zejména v prvním stadiu rozvoje a další aktivity propagující technologické inovace a spolupráci výzkumných institucí s podnikatelskou sférou.

Společnost předpokládá v budoucnu další rozvoj tohoto projektu až na téměř 12 tisíc m² podlahových ploch.

případová studie SPAK-VSD Austria

SPAK-VSD Austria a.s. je společnost, která v roce 1991 zahájila v Sušici v okrese Klatovy výrobu kečupů, dressingů, majonéz, hořčice a dalších obdobných produktů. Produkce směřuje nejen na domácí trh, ale také do zahraničí, zejména Slovenska, Rakouska, Německa, Maďarska, Slovinska, Itálie, Anglie a Austrálie. Firma dnes zaměstnává více než 150 pracovníků a její roční obrat převyšuje 350 mil. Kč.

V roce 2004, v souvislosti s potřebou rekonstrukce kotelny, vedení podniku rozhodlo o přípravě komplexního řešení energetického hospodaření firmy. Na základě výsledků energetického auditu pak bylo rozhodnuto o realizaci projektu, který spočíval především ve zlepšení systému sledování a vyhodnocování spotřeby energií, využití odpadních energií, zavedení energetického managementu a pořízení nového zdroje tepla – plynového kotle a parních plynových vyvíječů.