Agentura pro podporu podnikání a investic

Centrála CzechInvestu
+420 296 342 500
menu

Novinky

Firmy z pardubické průmyslové zóny přinesly do státního rozpočtu už více než čtyři miliardy korun

Pardubice však prodělávají na současném rozpočtovém určení daní

Firmy z pardubické průmyslové zóny přinesly do státního rozpočtu už více než čtyři miliardy korun Zdroj: Magistrát města Pardubic

Pardubice jsou už od 90. let přirozeným centrem zájmu zahraničních investorů. Vedení města se proto v roce 1995 rozhodlo vybudovat průmyslovou zónu Staré Čívice, jejíž výstavba začala v roce 1998. Zóna se nachází přibližně šest kilometrů od centra města a leží na ploše 71 hektarů. Územní plán však do budoucna počítá s jejím rozšířením. Po více než dvaceti letech od začátku budování zóny nastal čas spočítat náklady veřejných rozpočtů a příjmy, které průmyslová zóna generuje.

Na úvod je důležité říci, že lokalita zóny je určena k lehké průmyslové výrobě, výrobním a strategickým službám či technologickým centrům. Vzhledem k průmyslové tradici města jsou podporována odvětví elektrotechnického, chemického i nově vznikajícího automobilového průmyslu. První investor, Panasonic Mobile & Automotive Systems Czech, do zóny přišel v roce 2001. Následovaly firmy JTEKT Automotive Czech Pardubice, RONAL CR a KYB Manufacturing Czech. Od roku 2014 působí v zóně poslední velký investor, APAG Elektronik.

Náklady na přípravu zóny činily 354 milionů korun, z této částky bylo 137 milionů použito na výkupy pozemků a 217 miliónů na infrastrukturu. Většinu částky, tedy 259,2 milionu korun, hradilo město Pardubice z vlastních zdrojů, státní dotace z Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury činila 94,8 milionu korun.

Dalších 500 tisíc korun pak stát zaplatil na vyškolení manažera průmyslové zóny a podporu její propagace. Město naopak získalo 259,9 milionu korun za prodeje 43,5 hektarů pozemků zmiňovaným investorům a každoročně inkasuje daň z nemovitosti, která v roce 2018 dosáhla zhruba 7,5 milionu korun (Václav Brož, vedoucí finančního odboru Magistrátu města Pardubice, 2018) a od roku 2001 přinesla městu už nejméně 70 milionů korun.

Zdroj: CzechInvest Zdroj: CzechInvest

Rozpočtové určení daní zajišťuje každému městu podíl 1,5 procenta z celostátního výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti podle skutečného počtu pracovních míst ve městě. Pro Pardubice to v roce 2018 znamenalo zisk přibližně 495 korun na jednoho zaměstnance (Luděk Tesař, Ministerstvo financí, 2018). To dává souhrnnou částku téměř 1,3 milionu korun v roce 2018 a nejméně 12 milionů korun od roku 2001.

Všichni jmenovaní investoři požádali o investiční pobídky, a protože splnili zákonem dané podmínky, bylo jim vyhověno. V tabulce 1 je možné vidět, že firmy investovaly 12,7 miliardy korun a vytvořily 2,5 tisíce pracovních míst. Za to jim bylo přislíbeno téměř 4,1 miliardy korun na daňových úlevách, přičemž 63 procent této částky se týkalo prvního investora – společnosti Panasonic. Ten již pobídky vyčerpal a pravidelně platí vysoké částky do státního rozpočtu. Podstatné je také říci, že skutečné čerpání pobídek je pravděpodobně výrazně menší, přesné údaje však k dispozici nejsou.

Přínosy plynoucí z umístění podniků v zóně jsou v tomto článku hodnoceny pouze po finanční stránce a na základě zaplacené daně z příjmu a zdravotního a sociálního pojištění. Nezohledňují možné další faktory, jako je například otevření trhu pro české subdodavatele. 

Celkové výkony od roku 2003 do roku 2017 činí téměř 200 miliard korun, přidaná hodnota v průměrné výši 11 procent výkonů pak značí nižší podíl výzkumu a vývoje ve výrobě. Vyplacené osobní náklady aktuálně překračují 1,5 miliardy korun ročně, v součtu dosahují více než 13,5 miliardy korun. Zdravotní a sociální pojištění činilo od roku 2003 do roku 2017 odhadem 3,5 miliardy korun, přičemž tato částka zohledňuje pouze kmenové zaměstnance uvedených firem. Situaci agenturních zaměstnanců nelze sledovat, i když tvoří významnou složku. Zaplacená daň z příjmu činí 790 milionů korun. Tyto údaje přehledně shrnuje také Tabulka 2.

Zdroj: Magnusweb; vlastní výpočty Zdroj: Magnusweb; vlastní výpočty

Z pohledu Pardubic se vybudování průmyslové zóny finančně vyplatilo, přímé náklady jsou zaplaceny a zóna přináší každoročně do rozpočtu města několik milionů korun. Státní rozpočet je na tom ještě lépe, za necelých 100 milionů korun, které stát poskytl z Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, do něj za dobu fungování podniků v zóně přibylo zhruba 4,25 miliardy korun (součet zdravotního a sociálního pojištění a daně z příjmu).

Z toho vyplývá, že Pardubice (stejně tak další průmyslová města) na současném rozpočtovém určení daní prodělávají a vyhovovalo by jim, kdyby bylo více zohledněno místo, kde zaměstnanci pracují a kde tak zvaně vznikají daně.

Článek vyšel v magazínu Region Report jaro-léto 2019​. Autorem je Tomáš Vlasák.