Spektrum úkolů je široké. Snažíme se nejen reflektovat očekávání návštěvníků destinace, ale také aktivovat společný dialog aktérů v cestovním ruchu v destinaci. Chceme, aby se Zlínsko a Luhačovicko stalo uznávanou destinací a silným brandem na poli cestovního ruchu. Právě to může přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých mikroregionů – lokálních oblastí, jako je například Zlínsko, Luhačovicko nebo Valašské Klobucko.

Jakou roli podle vás hraje destinační management v regionálním rozvoji?

Cestovní ruch má velký vliv na území či region, ať už pozitivní, či negativní. Na jedné straně pomáhá přitáhnout pozornost, budovat značku území a zvyšovat kvalitu a šíři poskytovaných služeb. Turisté destinaci navštěvují, a pokud jsou spokojeni, šíří své nadšení dále. Je však potřeba být na pozoru, kde možnosti destinace končí, kde se vliv cestovního ruchu začíná negativně projevovat na kvalitě života místních, kde je potřeba uzavřít pomyslné závory a návštěvníky nasměrovat jinam – zkrátka rozprostřít jejich koncentraci. Řekla bych, že destinační management patřík důležitým a neodlučitelným nástrojům pro realizaci regionálního rozvoje.

Je brand regionu skutečně tak významným faktorem? Setkává se vždy s realitou destinace?

Mám dojem, že na cestovní ruch a značky je odborník dneska už každý. Nebo si to alespoň myslí. Značka je určitě důležitá, ale nepřežije bez kvalitního obsahu. Osobně se řídím tím, co říkám i žiji. Naší destinaci se nesnažím přisuzovat něco, čím není a nikdy nebude, byť by to hezky vypadalo nebo znělo. Tam, kde se setká realita destinace s očekáváním návštěvníků, je zaděláno na silný brand. Není nad věrného návštěvníka, který se vrací za místem i značkou.

Existují i v České republice příklady dobré praxe brandingu?

Brandingu v oblasti cestovního ruchu? Dle mého názoru ano, k mým favoritům patří #brnotruestory a #brnoregion.

Co konkrétně byste z těchto projektů vyzdvihla? Čím jsou dobré/unikátní?

#brnoregion funguje jako funkční marketingový nástroj, jak jednotně prodat esenci regionu skrze různá odvětví či segmenty. Má být dostupný pro firmy, instituce, územní samosprávy, kohokoliv, kdo chce či potřebuje dané místo prezentovat. #brnotruestory je nová destinační značka, která prodává autenticitu místa s nadsázkou i humorem a která úzce vymezuje i to, pro koho je určena.

Jak nahlížíte na spolupráci místních samospráv s podnikateli v cestovním ruchu? Je propojení veřejného a soukromého přínosné?

Propojení určitě ano, bez průběžné komunikace a vzájemného sdílení informací je ale spolupráce méně efektivní. Zdůrazňuji slovo průběžné, komunikace totiž nekončí společnou konferencí jednou za rok, kde se potkáme a jedna strana něco odprezentuje. Vedle společného záměru a cíle může být přínosem i sdílení špatných zpráv, hledání řešení a vyhodnocování. V naší destinaci pořádáme společně s podnikateli, informačními centry, zástupci turistických cílů a samospráv tak zvané workshopy. Vznikají na nich nová partnerství, podněty pro společné projekty i jednotnou propagaci.

Jaké máte v roce 2019 plány na Zlínsku-Luhačovicku?

Plány máme velké, a to s vědomím, že jsme nastoupili na maratonskou trať, nyní potřebujeme sílu i vytrvalost a cíl je zatím v nedohlednu. Pro tento rok plánujeme další společné workshopy. Budeme na nich připravovat společnou nabídku vůči cílovým skupinám.

O co konkrétně půjde?

Diskutovat budeme o spouštěčích zájmu nebo o tom, jak propojíme velké cíle s těmi menšími. Chceme více prohloubit povědomí o činnosti destinační společnosti u nás doma, soustředíme se na synergii. Komunikaci v tomto roce nasměrujeme i mimo Zlínský kraj, můžeme si to dovolit, protože se nám podařilo získat více financí od našich členů (destinační společnost Zlínsko- -Luhačovicko je spolufinancována Zlínským krajem, pozn. red.). Pyšní jsme také na dvě novinky, kterým pomáháme na světlo světa – na Zlínský architektonický manuál a Zvukovou mapu Luhačovice.

Čeho se tyto novinky týkají? Co je jejich cílem?

Ambicí projektu Zlínský architektonický manuál je popularizace architektury 20. století na Zlínsku nejenom pro odbornou veřejnost, ale i místní obyvatele nebo návštěvníky regionu. Dostupný bude formou online/offline webové databáze a vyznačených objektů v terénu, které tvoří tematické trasy. Jedná se například o Bydlení u Bati, Ředitelské vily či Od cihly k panelu. Zvuková mapa Luhačovice pak představí příběh lázeňského města formou uměleckých zvukových nahrávek. Pro návštěvníky bude připraveno pět tras s tématy, jako jsou Jurkovičovy nebo Janáčkovy lázně, Historie a Zákulisí lázní a také Příběh vody, který představí luhačovické minerální prameny trochu jinak. Pokud k nám zavítáte, měli byste vyzkoušet.

Kam byste na Zlínsku-Luhačovicku pozvala naše čtenáře?

Chcete do lázní, města, nebo přírody? Ve Zlíně bych vás vzala do 16. patra 21. budovy, tak zvaného Baťova mrakodrapu, ať se pokocháte výhledem na Zlín a necháte se inspirovat unikátním urbanismem účelně postaveného města. V Luhačovicích doporučuji naprosto úžasné dezerty paní Větříškové v kavárně Myslivna poblíž lázeňské kolonády. A do přírody se vypravte například procházkou až na Vršatec na slovenské straně. Pokud vyrazíte, nebudete litovat. Ideální začátek je například ze Sidonie, Nedašovy Lhoty nebo Valašských Klobouků.

Článek vyšel v magazínu Region Report jaro-léto 2019. Autorkou je Pavlína Zapletalová.