GM byl a stále ještě je, to čemu se říká globální trend setter, Koncern po 2. světové válce intenzivně pomáhal při poválečné obnově, novými investicemi po znovu sjednocení Německa zaměstnal pracovníky ze zrušených východoněmeckých výrob, po pádu železné opony masivně investoval ve střední Evropě, čímž pomohl oživit transformační recesí zkoušené ekonomiky a svou stopu zanechal i v akvizičním trendu devadesátých let nákupem Saabu. Každé významné rozhodnutí koncernu kopírovalo některou, pro dějiny významnou událost na kontinentu.
Únorový rekord v německých prodejích Opelu po zavedení šrotovací prémie víceméně potvrzuje fakt, že toto auto bylo vždy hlavně lidovým vozem pro střední třídu, stejně tak je oblíbené jako druhé auto do rodiny, u kterých jsou zákazníci citlivý na cenu.
Rekord jistě potěší, problémy však překonat nepomůže. Produkty GM se pohybují v segmentu, v němž se víc a víc etabluje asijská konkurence, která z pohledu zákazníka srovnatelné vozy umí vyrobit o něco levněji.
I když v ČR nemá GM žádnou továrnu, problémy koncernu se intenzivně dotýkají českých dodavatelů. GM je po koncernu Volkswagen nejčastějším zákazníkem českých výrobců dílů. Zakázka pro GM zatím představovala zajímavě velkou sérii, technicky přiměřeně atraktivní projekt a dosažení rozumné míry zisku.
Téměř by se dalo říci typický win win business. Pokud bude GM redukovat objemy, které z ČR objednává, budou v problémech i dodavatelé, žádná jiná firma, která by tento výpadek mohla nahradit, na obzoru není. Doufejme jen, že se souvislosti neotočí a problémy koncernu GM v tomto případě nebudou předzvěstí nějakého zásadního dějinného zlomu.