Série čtyř veřejných slyšení věnovaných záměru podnikatelského parku Líně byla pro občany Dobřan, Líní, Zbůchu a Nové Vsi první veřejnou příležitostí vyslechnout si aktuální informace o přípravách projektu a položit otázky zástupcům Ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechInvest, které zónu připravují. Na jejich dotazy odpovídali také zástupci investora, s nímž stát o umístění tzv. gigafactory vyjednává. Nejvíce se mluvilo se o přesunu letiště, pracovních místech i kompenzacích pro obce v sousedství zóny.
Plánovaná výstavba gigafactory, tedy vysokokapacitního závodu na výrobu bateriových článků pro elektromobily, je důležitým projektem pro budoucnost českého automobilového průmyslu a celé tuzemské ekonomiky. Projekt takovéto velikosti přirozeně vyvolává otázky a obavy obyvatel v nejbližším okolí. Hlavní obavy místních, které v diskusích zaznívají, by se daly shrnout do čtyř oblastí: doprava, voda, příliv zaměstnanců a záruky. Stát se proto na základě komunikace s obcemi a místními spolky zavázal k uskutečnění řady opatření ve prospěch občanů, která pomohou k minimalizaci negativních dopadů stavby a obcím přinesou nové, jinak obtížně dosažitelné benefity.
Zmenšení areálů a nové letiště.
„Klíčovou informací, kterou jsme na veřejných slyšeních občanům představili, je zmenšení zóny z původních 700 hektarů, tak jak to dovolují aktuálně platné zásady územního rozvoje, na nově dojednaných 280 hektarů. Druhou velkou změnou projektu je výraznější oddálení areálu podnikatelského parku od obytné zástavby v přilehlých obcích, včetně izolačních zelených pásů. Součástí dohody je také snížení počtu zaměstnanců v areálu z původně projektovaných 50 tisíc na maximálně pět tisíc pracovníků pro celý areál,” komentoval výsledky první série jednání generální ředitel agentury CzechInvest Petr Očko.
Obyvatele regionu, který je historicky spjat s letištěm v Líních, zajímal také osud letištní dráhy. Ta je nyní využívána civilními letci, zároveň má statut záložního letiště pro Armádu ČR.
„Zachování letiště současně s gigafactory není z bezpečnostních ani z prostorových důvodů možné, zejména pokud nechceme, aby se areál přiblížil zastavěným částem okolních obcí. Stav letiště je ostatně dlouhodobě nevyhovující, takže se už delší dobu s koncem civilního letectví na letišti Líně počítá i bez ohledu na nynější přípravy podnikatelského parku. Nájemce letiště dlouhodobě neplatí nájem a stát s ním vede soudní spor. Další provoz letiště proto nemá z pohledu státu perspektivu. To neznamená, že by nám byl osud místních letců lhostejný. Proto z pověření vlády v CzechInvestu hledáme pro letiště náhradní umístění. Jsme také připraveni pomoci zdejším firmám, které v areálu letiště působí. Jeden z podnětů, které jsme si z veřejných slyšení odnesli, je vytvoření prostoru pro místní podnikatele v rámci podnikatelského parku vedle gigafactory,” doplnil David Petr, koordinátor projektu za státní agenturu CzechInvest.
Doprava mimo obce a co nejdále od domů
CzechInvest na veřejných slyšeních popsal koncept dopravy, který by měl po dokončení parku prakticky vyloučit jakýkoliv tranzitní provoz přes okolní obce. Většina dopravy materiálů i zaměstnanců by měla probíhat po modernizované železniční trati z Plzně. „Tranzitní doprava skrz obce v okolí by ve výsledku měla být menší než dnes. V souvislosti se záměrem se urychlí plánovaná výstavba nové trasy silnice I/26 a obchvatu II/180. Společně s novým přímým napojením na dálnici D5 by tedy doprava měla být odbavena převážně nadřazenou komunikační sítí,” vysvětlil David Petr.
Největší dopravní zátěž bude spojena s obdobím výstavby parku. Pro ně se počítá s využitím staveništního sjezdu z dálnice na sever od Nové Vsi. Ten bude ale jen dočasný na období přibližně tří let mezi roky 2024 a 2027. „Po dokončení stavby dojde k zaslepení cesty a rekultivaci prostoru s vytvořením lepšího volnočasového zázemí a kompletním vyloučením automobilové dopravy,” doplnil Petr s tím, že kolem trasy budou umístěny dočasné protihlukové stěny.
Vody je v regionu dostatek, zpracovává se studie
Pokud jde o zásobení parku vodou, hlavní požadavky areálu se týkají především technické vody, která by byla v gigafactory využívána pro chlazení. Údaje od Povodí Vltavy ukazují, že v oblasti je celoročně dostatečné množství průmyslové vody díky průtoku řeky Mže. Ta vystačí jak pro provoz strategického podnikatelského parku, tak pro další rozvoj regionu, a to i v obdobích sucha. Žádný pokles hladiny studní v okolních obcích proto nehrozí. Aktuálně vzniká komplexní vodohospodářská studie, která by měla nabídnout ještě přesnější údaje. Součástí vodního režimu v parku bude i nová čistička odpadních vod, kterou budou moci v případě potřeby využívat také okolní obce, zejména Zbůch.
Kvalifikovaní zaměstnanci přijdou z Boleslavi i z Plzně
Řada otázek místních se týkala přílivu nových zaměstnanců, zejména nekvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Michal Kadera, vedoucí oddělení vnějších vztahů ve Škoda Auto, která je součástí koncernu Volkswagen, vysvětlil, jaké zaměstnance plánuje investor pro gigafactory získávat a odkud: „Naprostá většina pozic bude obsazena kvalifikovanými pracovníky v profesích, jako jsou IT mechatronici, průmysloví logistici, seřizovači nebo servisní technici. V gigafactory jde o typ výroby s velkou přidanou hodnotou, proto musejí pracovníci získat rozsáhlé znalosti a praktické zkušenosti v rámci speciálních školení, která navazují na odborné vzdělání. Takové zaškolení se vyplatí poskytnout pouze vlastním zaměstnancům, s využíváním agenturních zaměstnanců se proto nepočítá,” vysvětlil Kadera.
Část zaměstnanců továrny se bude rekrutovat ze stávajících zaměstnanců výrobních závodů společnosti Škoda Auto, kteří se do Plzeňského kraje přestěhují ze středních a východních Čech. Další pracovníci by měli být nalezeni přímo v regionu. Jejich nábor má být rozložen do několika let, tak jak bude postupně nabíhat provoz závodu. V letech 2028 až 2033 by bylo potřebné přijmout v průměru přibližně 100 zaměstnanců ročně.
„Plzeňský kraj a město Plzeň mají dlouhou průmyslovou tradici a úroveň technických dovedností místních zaměstnanců je nadstandardní. Také blízkost Západočeské univerzity a mnoha středních škol a učilišť činí tuto lokalitu velmi atraktivní. Aktuální nezaměstnanost v regionu je sice nízká, nikdo ale dnes nemůže zaručit, jak bude vypadat pracovní trh v ČR, potažmo v Plzeňském kraji za deset a více let – naopak lze očekávat změny s ohledem na měnící se ekonomiku, mimo jiné v důsledku automatizace a transformace automobilového průmyslu. Gigafactory je v tomto ohledu šancí pro region, aby prosperoval i v příštích dekádách,” uvedl Kadera.
Posílení kapacity vzdělávacích institucí se ale netýká jen technického školství. Už teď začínají na hranice svých kapacit narážet předškolní a školní zařízení v jednotlivých obcích a křivka demografického vývoje naznačuje, že tlak na vznik nových míst ve školách bude dál sílit. Součástí diskusí státu a investora se zástupci obcí je proto také pomoc s rozšířením kapacity mateřských a základních škol, včetně například stravovacích zařízení pro žáky.
Záruky pro okolní obce
Na setkání s veřejností zazněla řada příslibů týkajících se dopravy a dalších kompenzačních opatření, případně nových benefitů pro obce. Kromě budování škol a školek, čističky odpadních vod nebo využívání zdravotnických a dalších služeb jde i o možnost rozvážky jídel do sociálních zařízení obcí či kraje nebo posílení bezpečnosti díky zřízení stálé hasičské stanice a dalších prvků integrovaného záchranného systému. A občané se přirozeně ptali, jaké jsou záruky, že stát tyto sliby splní.
„V uplynulých týdnech a dnech jsme starostům dotčených obcí představili náš návrh záruk, kterými bychom garantovali dojednané body formou smlouvy mezi obcemi a státem. Věříme, že výsledkem bude smluvně zakotvené memorandum odrážející jasnou dohodu o podobě a podmínkách fungování parku pro gigafactory,” vysvětlil generální ředitel Očko.
Druhým krokem je nabídka vytvoření společného podniku státu a obcí, který by měl na starost správu parku. V jeho rámci by obce měly možnost přímo se podílet na budoucím provozu parku. „V řadě evropských zemí je to oblíbené řešení, u nás zatím tak trochu opomíjené. Cílem je poskytnout obcím skutečnou, právně vymahatelnou jistotu, že dosažená dohoda na podobě i podmínkách fungování parku a gigafactory bude v budoucnu dodržena,” doplnil Očko.
Zejména v Nové Vsi se pak lidé ptali na místní referendum, které až do září roku 2024 brání vedení obce spolupracovat na přípravě parku. „Referendum samozřejmě plně respektujeme. Věříme ale, že když představíme všechny vstřícné kroky a také potřebné záruky, nakonec v diskusi o budoucí podobě celého území dosáhneme všestranně přijatelné dohody. Referendum se konalo v době, kdy lidé nebyli ze strany státu a investora ještě dostatečně informováni a žádná jednání neprobíhala. Dnes je situace o poznání jiná,” vysvětlil Petr Očko s tím, že vyjednávání se starosty i místními spolky jsou i nadále v plném proudu.
Kontakt pro média:
David Hořínek
PR manažer a tiskový mluvčí
+420 724 591 667
david.horinek@czechinvest.org