Podle odhadů agentury CzechInvest je v Jihomoravském kraji až 1300 brownfieldů
Nejvíce brownfieldů pochází z průmyslu a zemědělství (40 % a 35 %), což je u průmyslu
o 7 % vyšší podíl než v celostátním měřítku (33,3 % a 34,9 %)
Deset procent brownfieldů zbylo po armádě, což je o čtyři procenta více, než činí celostátní průměr
Padesát sedm procent brownfieldů prokazatelně netrpí ekologickou zátěží
Na regeneraci českých brownfieldů je ve zdrojích EU připraveno několik desítek miliard korun

Až tisíc tři sta brownfieldů čeká na investory v Jihomoravském kraji. Drtivá většina z nich jsou bývalé průmyslové areály nebo opuštěná zemědělská družstva.Obce nebo podnikatelé na ně přitom mohou od Evropské unie a z národních zdrojů čerpat dotace v celkové výši několika desítek miliard korun. Jak granty získat a co regenerace brownfieldů přináší? To bylo téma již dvanáctého ze série seminářů agentury CzechInvest, které se konaly už téměř ve všech krajích České republiky.

„Snahou Jihomoravského kraje je zachránit a navrátit život do těchto lokalit. Bude-li se jednat o obnovení původní funkce či nové využití, bude vždy záležet na konkrétním případě. Tento seminář proto vnímám jako důležitý krok ve snaze přispět k řešení této problematiky a to i s pomocí peněz z Evropské unie,“ říká první náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Ing. Milan Venclík.

„Bylo by chybou brownfieldy odepisovat, s pomocí státu a evropských fondů představují dobrou investiční příležitost jak pro soukromé firmy, tak i města a obce,“říká Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest. „Řada již revitalizovaných brownfieldů dokazuje, že z nich mohou vzniknout centra pro podnikání, zábavu nebo bydlení. Brownfieldy mají navíc již vybudovanou infrastrukturu a často leží ve velmi zajímavých lokalitách, kam jsou lidé zvyklí dojíždět za prací. Naším cílem je vysvětlit investorům všechny výhody i nevýhody brownfieldů a ukázat, že brownfieldy jsou více než dobrá alternativa k investicím na zelené louce,“ dodává Rudyšarová.

Na sérii seminářů CzechInvest představuje možnosti podpory financování regenerace brownfieldů, která je v mnoha případech nezbytná. Regeneraci brownfieldů přímo podporuje 13 unijních nebo národních dotačních programů. Desítky miliard korun z nich mohou získat projekty od rekonstrukcí železničních vleček po nová centra pro výzkum a vývoj.

Jihomoravský kraj: Průmysl obsazuje více území, než v podobě brownfieldů opustil

Nejvíce brownfieldů v Jihomoravském kraji pochází z průmyslu a zemědělství (40 procent a 35 procent), což je u průmyslu o 7 procent vyšší podíl než v celostátním měřítku (33,3 procent a 34,9 procent). Studie o jejich budoucím využití, kterou společně zpracovaly agentura CzechInvest a Jihomoravský kraj, ukázala, že zatímco využitelnost těchto brownfieldů pro zemědělské projekty včetně moderního eko-zemědělství je naprosto minimální, průmyslové projekty naopak obsadí přes 50 procent těchto opuštěných území. „Nástup průmyslu a služeb s ním spojených do brownfieldů by měl být v tomto kraji dominantní a významně převyšuje celostátní průměr,“říká Rudyšarová a svůj výrok potvrzuje statistikami: „V rámci České republiky by brownfieldy mohly být revitalizovány na průmyslové využití z 37,3 procent, zatímco v Jihomoravském kraji z 55 procent.“

Významně větší podíl projektů na revitalizovaných brownfieldech než v celostátním měřítku by měly mít projekty z oblasti cestovního ruchu a lázeňství. Z pohledu budoucího využití těchto zanedbaných území by měly obsadit 12 procent lokalit, oproti pouze 2,3 procentům v celostátním měřítku. Třetí významnou skupinou projektů potencionálně vhodných pro revitalizaci brownfieldů jsou projekty občanské vybavenosti, služeb a bydlení ve městech. Ty se společně ucházejí o 28 procent bývalých brownfieldů.

Studie kraje a agentury CzechInvest dále ukázala, že 57 procent opuštěných areálů v kraji nemá žádnou ekologickou zátěž (v celostátním měřítku 52,4 procent), ta se však prokázala u deseti procent lokalit a u 31 procent lokalit lze zátěž předpokládat. V soukromých rukou je 69 procent brownfieldů, 28 procent patří veřejným institucím a u tří procent ještě nebylo vlastnictví určeno.

Národní databáze brownfieldů

Jedním z hlavních témat seminářů je iNárodní databáze brownfieldů. Ta obsahuje detailní informacevčetně vlastnických vztahů, ekologické zátěže i fotografií ve velkém rozlišení o brownfieldech napříč celou Českou republikou a od začátku roku roste tempem kolem deseti nových lokalit týdně. V současné době mapuje téměř tři stovky areálů. Databáze je volně a zdarma přístupná komukoli na adrese www.brownfieldy.cz. K registraci stačí pouze jméno a email.

O Vyhledávací studii

Zdrojem informací o brownfieldech je Vyhledávací studie, kterou v letech 2005 až 2007 zpracovala agentura CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými krajskými úřady. Výzkum popsal 2 355 lokalit o celkové rozloze přes 10 000 hektarů, z toho 182 brownfieldů v Jihomoravském kraji.

Příklady regenerace brownfieldů v Jihomoravském kraji

Revitalizace kasáren v Hodoníně

Výstavba prvních kasárenských objektů v Hodoníně se datuje k roku 1881, kdy byly předány první budovy i s byty pro tehdejší důstojníky. Hodonínské kasárny sloužily od počátku až do roku 1936 jezdectvu, tzv. dragounům.

Areál o rozloze 24 hektarů s více jak 35 objekty v roce 2004 bezúplatně převzalo město Hodonín, jehož záměrem bylo zabránit rozprodání jednotlivých budov a pozemků Ministerstvem obrany ČR. Takovýto postup by mohl mít negativní dopady na urbanistické, sociální, ale i kulturní aspekty života města.

Město Hodonín řešilo návrh revitalizace území kasáren v několika variantách. Jelikož jde o lokalitu, která se dnes již nachází v zastavěné části města, musely jednotlivé koncepce respektovat především okolní bytovou zástavbu. Se zapojením široké veřejnosti se nakonec podařilo skloubit jednotlivé návrhy ve variantu, která byla kompromisem mezi jednotlivými tábory, jež na jedné straně prosazovaly čistě komerční využití, přes čistě bytovou funkci až k volnému prostoru se zelení. Řešení tedy v sobě kloubí funkce bydlení, sportovních aktivit a komerčního využití a nabízí vhodné propojení po staletí neprodyšně uzavřeného prostoru s okolním městským organismem.

Na základě tohoto podkladu bylo započato s prodejem objektů, které neměly být předmětem rekonstrukcí realizovaných z prostředků místní samosprávy a také přípravy dalších stupňů projektové dokumentace, ať již pro realizaci prvních bytových jednotek či nové technické infrastruktury. Město Hodonín také díky své připravenosti vhodně využilo nově vytvořeného státního programu, který poskytuje dotační prostředky na ta území, jež jsou postižena zánikem vojenských posádek.

Díky státní pomoci mohlo město Hodonín nabídnout 80 nových bytových jednotek k užívání družstevníkům. Ostatní odprodané budovy se staly novým působištěm pro některé malé a střední firmy, čímž byla podpořena zejména podnikatelská sféra a v rámci volnočasových aktivit došlo k navrácení funkčnosti původních koňských jízdáren.

Revitalizace bývalé textilní továrny Moravan v Brně

Historie brněnského Moravanu se píše od 80. let 19. století, kdy byla postavena továrna na výrobu popruhů a dekoračních přikrývek. Budova se člení na dvě části, starší pětipodlažní část vznikla okolo roku 1880 a novější část orientovaná do ulice Šámalovy je z 30. let 20. století. Rozloha celého pozemku včetně dalších přilehlých ve vlastnictví společnosti MORAVAN DEVELOP, s. r. o. je 8 238 m².

Iniciátorem revitalizace lokality byl vlastník nemovitosti, který si v roce 2002 nechal předběžně zpracovat studii architektonického řešení investičního záměru rekonstrukce. Architektonické řešení navrhl Ing. arch. Tomáš Šenberger, který se věnuje záchraně a novému využití industriální architektury.

Stará polorozpadlá textilka byla kromě obvodových stěn, dvou schodišť a pár sloupů prázdná. Do deset metrů hluboké, oboustranně osvětlené plochy podlaží starší části budovy byla navržena dvoutraktová dispozice s atypickými byty a komerčními prostorami v parteru. K těmto prostorám byla přičleněna novostavba na místě stavebně dožitého křídla. Do novější části se železobetonovým skeletem a rozměrnými okny byly navrženy na každé podlaží vždy tri velké prostory, s možností využití jako byty nebo kanceláře a studia. Třetí část projektu tvoří novostavba na místě stavebně dožitého křídla. V parteru všech částí jsou prostory pro obchody nebo kanceláře.

Přípravné práce s vypracováním projektové dokumentace včetně stavebního povolení s úvěrem byly ukončeny v květnu 2004. Stavba probíhala do května 2005 a v červnu začala rekonstruovaná budova sloužit novému účelu. Dnes je zde osm komerčních prostor, šest kanceláří, dvaatřicet klasických bytů a devět jednoprostorových loftů, které jsou oblíbené především mezi mladými lidmi. V bočním křídle jsou dva bezbariérové byty přístupné přes krytou pavlač. Z celkové podlažní plochy objektu 7 500 m² slouží okolo 2 540 m² pro bytové účely a 1 740 m² obchodům a kancelářím. Celkové náklady na rekonstrukci se vyšplhaly k částce 85 milionů korun.

graf - Srovnání - původní a navrhované nové využití brownfieldů v JM kraji