V pondělí 1. listopadu proběhl v pražském Centru architektury a městského plánování CAMP další ročník konference Potenciál místní ekonomiky, kterou již třetím rokem pořádá ve spolupráci s dalšími partnery Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. První ročník akce proběhl v roce 2018 a byl zaměřený na principy strategického plánování regionálního rozvoje s důrazem na hospodářský rozvoj obcí, druhý ročník pak nesl podtitul Spolupráce při budování podnikatelské infrastruktury a uskutečnil se o rok později ve Znojmě.
Letošní ročník konference, kterou moderoval šéfredaktor deníku E15 Nikita Poljakov, si kladl za cíl otevřít diskuzi o aktuálním a budoucím nastavení rozpočtového určení daní (RUD), které je zásadním zdrojem financování rozvoje obcí, měst i krajů. Akce, kterou bylo také možné sledovat online na stránkách CzechInvestu nebo mediálního partnera deníku E15, byla určena všem zástupcům veřejné i soukromé sféry, zejména však představitelům municipalit, kteří hledají, jak podpořit ekonomický rozvoj svých obcí a měst.
Klíčová je odborná diskuze za účasti všech zainteresovaných stran
Organizátorům letošního ročníku konference se na jedno místo podařilo dostat zástupce všech zájmových skupin, kterých se rozpočtové určení daní dotýká. V rámci prezentací či panelových diskuzí vystoupili starostové, hejtmani, zástupci ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj či představitelé asociací a sdružení obcí, akademické sféry, architekti a v neposlední řadě reprezentanti komerční sféry, která na území měst a obcí fyzicky realizuje výstavbu investičních projektů. Díky tomu se povedlo v rámci velmi neformální a otevřené diskuze otevřít všechny aspekty současného stavu rozpočtového určení daní, včetně detailní analýzy důvodu stávající situace. Z diskuzí vzešla spousta dílčích námětů, které mohou být podkladem pro budoucí vládu, jaké kroky a změny zrealizovat, aby se zásadním způsobem zvýšila motivace obcí a měst podporovat rozvoj svého území.
Všichni přítomní se shodli, že otázka není, zda je čas na změnu rozpočtového určení daní, ale jak ji provést a jak najít dostatek motivace, odvahy a odhodlání změnu iniciovat a prosadit, protože je z hlediska rozvoje nezbytná.
Kam kráčíš, republiko
V průběhu prezentací a jednotlivých panelových diskuzí se řečníci často odkazovali na nevyužitý potenciál strategického řízení státu. Podle slov přítomných starostů i zástupců krajů, nemáme jako stát jasnou strategii, kde chceme na technologické mapě být, jaké jsou naše hospodářské priority a na jakých našich silných stránkách chceme stavět. Díky tomu se často stává, že naše vzdělané obyvatelstvo nezůstává v České republice, ale odchází za prací a příležitostmi do velkých měst a do zahraničí. A přestože si všichni uvědomují, že největší potenciál pro obce jsou její obyvatelé, kteří v obci zůstanou, žijí tam a využívají lokálních služeb, nedaří se jim nastavit prostředí, které by je tam udrželo.
Jak také zaznělo v debatách, naprosto nevyužitý potenciál na celostátní úrovni je také v absenci chybějících pravidel pro zapojování privátního sektoru do veřejných projektů a chybějící kvalitní infrastruktuře - vysokorychlostní tratě či dálnice poslední dobou rostou jako houby po dešti, například v Polsku.
Městům a obcím chybí motivace k podpoře investic a podnikání
Zástupci komerčního sektoru ve svých prezentacích hledali odpovědi na otázky, jaký daňový výnos reálně plyne do obecní kasy z lokálních firem, jak jsou obce motivovány podporovat rozvoj podnikání a investic na svém území či jak RUD ovlivňuje rozvoj veřejného prostoru, architektury a developmentu.
V rámci prezentací Davida Petra, ředitele odboru podnikatelské lokalizace CI a Michal Heinzla, senior konzultanta EY, zazněla jasná čísla - kolik jsou příjmy státního rozpočtu, jak velkou část tvoří daně, jaké jsou naopak nejdůležitější daňové příjmy obce a jak je ovlivňuje aktuální RUD.
Práce s koeficienty daně z nemovitostí a jejich správné zacílení
Unikátní esencí konference byla snaha o konstruktivní debatu nad možnostmi, jak podpořit motivaci obcí investovat do svého rozvoje za použití stávajících a dostupných prostředků, v kombinaci s realistickými očekáváními, která jsou spojená s možností změnit principy rozpočtového určení daní od nastávající nové vlády. V rámci všech panelových diskuzí zaznělo několik klíčových pojmů, které se v průběhu diskuze staly pilíři možného návrhu na změny v RUD.
Gabriela Kukalová, koordinátorka činností Centra daňových studií při katedře obchodu a financí PEF ČZU prezentovala přítomným hostům, nové možnosti lokálního zacílení koeficientů u daně z nemovitosti - například koeficient přiřazený obcím podle počtu obyvatel, tzv. koeficient 1,5 a místní koeficient. Bohužel ne všechny obce a města vědí, že od 1. 1. 2021 je možné koeficient zacílit i na konkrétní část obce, nikoliv jen plošně.
Jak se shodli účastníci navazující diskuze, obce nevyužívají možnost rozdělit daň z nemovitosti podle sektorů, aby obec mohla korigovat různé koeficienty například podle typu využití nemovitosti a jejího vlivu na zatížení okolí apod.
Daň placená v místě sídla firmy nebo provozovny?
Velká diskuze se rozvinula u tématu, co by znamenala změna zákonů o dani z příjmu s ohledem na umístění provozovny, což by přineslo zvýšení podílu na daňových odvodech z podnikatelských aktivit v katastru obce do rozpočtů těchto obcí. Tato změna by přinesla větší autonomii obcí, včetně možnosti lépe řešit vliv zátěže provozovny na dané území a s tím spojené náklady z obecního rozpočtu. Lepší než plošné daně bylo hodně diskutované téma vyrovnávacích příspěvků do jednotlivých okresů, u kterých vychází, že jsou znevýhodněné.
V diskuzi zaznělo, že například obce, které jsou atraktivní a umí přilákat turisty, jsou znevýhodněné, protože přijíždějící návštěvníci zde nemají trvalý pobyt, takže z nich obec nemá žádný příspěvek do své pokladny. Obci se tak například často vyplatí podpořit výstavbu rozlehlého skladu více, než například výzkumného centra, které má méně zaměstnanců a menší budovu. Kladou totiž větší důraz na to, jaká podpora jim může zvýšit právě příspěvek z daně z nemovitosti.
Pavel Sovička ze společnosti Panattoni také zmínil několik odlišností, jak k investorům přistupují zástupci státní správy například v Německu či Rakousku. V Německu není výjimkou, že investora v daném regionu vítá starosta, zástupce kraje i vysoce postavený člen vlády. V ČR naopak často ani starosta či zástupci vedení obce neznají osobně investory na svém území a nezajímají se o jejich potřeby. Je to způsobeno tím, že obce mají jen malý podíl na celkovém množství peněz, které investoři fungující na jejich území přinesou do státního rozpočtu.
Příjmová nezodpovědnost a závislost na dotacích
Několikrát v průběhu celého dne, nejen z úst zástupce Ministerstva financí Miroslava Mateje, zazněly komentáře k příjmové nezodpovědnosti obcí. Nejen že obce nepoužívají možnosti nastavovat různé výše koeficientu u daně z nemovitosti, ale často zachovávají výši místních poplatků za poskytované služby na úrovni, která neodpovídá nákladům - například u svozu odpadu. Důvodů může být několik - od nepopularity navyšování poplatků směrem k tržní výši, efekt historické úrovně cen až po obavu spojenou s vazbou nepopulárních opatření na výsledky voleb. Často také ceny služeb poskytovaných obcí neodpovídají realitě a jsou mnohdy závislé na dotacích - ať už na dotacích ze státního, nebo obecního rozpočtu. Příkladem mohou být ceny jízdenek městských hromadných doprav, nájemného, tepla či vody zajišťovaných obcí.
Dotace - nejdražší peníze nebo jediná možná záchrana?
Diskuze se rozproudila také kolem dotací - ať již evropských, nebo těch poskytovaných ze státního rozpočtu prostřednictvím různých výzev a dotačních titulů. Jak se všichni přítomní shodli, dotace jsou s ohledem na náročnost zpracování nejdražší možné peníze, které by měly být čerpány pouze na velké strategické projekty a poskytovány jen tam, kde je to nezbytně nutné.
Architektonické soutěže zvýší kvalitu projektů a jejich ekonomickou smysluplnost
Na příkladu města Jihlava prezentoval další z řešníků, Ondřej Chybík, architekt a zakladatel studia CHYBIK+KRISTOF ASSOCIATED ARCHITECTS, projekt multifunkční haly financované krajem, městem + státní sportovní agenturou. Projekt multifunkční haly pro 6000 osob v centru města přinese život do centra města, více návštěvníků, hostů restaurací a konzumentů dalších služeb, než kdyby hala stála na okraji města a lidé dojeli autem tam a zpět domů. Výsledný projekt vzešel z vyhlášené architektonické soutěže, která se ukázala jako nejvhodnější nástroj, jak správně vybrat nejlepší návrh.
I na tomto příkladu se ukázalo, že z větších tržeb podniků v centru města, které přinese nová hala, nebude město Jihlava mít žádný dodatečný příjem. Finanční motivace města k takovému urbánímu rozvoji uprostřed města je proto mizivá a bez osvícených radních a pomoci architektů by aréna pravděpodobně vznikla mimo centrum města.
Specifické postavení Prahy
Na konferenci vystoupil se svým příspěvkem Pavel Vyhnánek, náměstek primátora hlavního města Prahy pro oblast financí a rozpočtů, který se před časem podílel na přípravě studie s názvem Chudé město pražské. V rámci své prezentace na několika grafech všem přítomným ukázal, jak si stojí Praha ve srovnání s dalšími českými i evropskými městy z pohledu rozpočtového určení daní. Praha dostává na občana 3x více než průměrná obec. Pokud ale do celkových výpočtů zahrneme i zhruba 200 000 lidí, kteří v Praze žijí, ale nemají zde trvalé bydliště, a také dalších zhruba 200 000 lidí dojíždějících za prací a turisté, vychází nám příspěvek na občana, který zdaleka není pro mě sto tak motivační pro nalákání dalších mladých lidí, aby se rozhodli pro život v hlavním městě.
Jak tedy zvýšit motivaci Prahy, aby více investovala, když může rozhodovat pouze o 3 % svých příjmů? Odpověď je nasnadě - potřebujeme změny v RUD.
Klíčová bude změna programového prohlášení vlády i veřejné mínění
Klíčovým úkolem, který potrdila i tato proběhnuvší konference, bude za použití všech prostředků prosazení tématu změny rozpočtového určení daní do programového prohlášení vlády. Bez podpory a odvahy na úrovni státních institucí nebude efektivní změna možná. I další aktivity pořádající agentury CzechInvest tak budou směřovat k tomuto cíli.
Za důležitou uvedla Věra Kovářová ze sdružení místních samospráv i roli novinářů a veřejného mínění. Již nyní existuje spousta pozitivních případů, kdy se podařilo prolomit letité předsudky a provést potřebnou změnu. Často o nich však veřejnost vůbec neví.