Podle odhadů agentury CzechInvest je v Karlovarském kraji až 420 brownfieldů
Pouze 16,5 % brownfieldů zůstalo po zemědělské činnosti – nejméně v celém Česku
Nejvíce brownfieldů, celá jedna třetina, má původ v průmyslu
Tři čtvrtiny brownfieldů netrpí ekologickou zátěží – to je o 21 % lepší výsledek než průměr ČR
Na regeneraci brownfieldů je možné získat finance ze 13 národních a unijních programů

Karlovy Vary, 15. října 2008: Nezvykle málo zemědělských brownfieldů a naopak přehršel těch průmyslových nabízí novým investorům Karlovarský kraj. Vyplývá to z Vyhledávací studie brownfieldů zpracované agenturou CzechInvest a krajem. Opuštěná továrna, oprýskaná Jednota nebo zarostlé zemědělské družstvo – to všechno mohou být brownfieldy. V Karlovarském kraji je takových míst až 420 a zabírají plochu 13,72 kilometrů čtverečních – neboli 1 200 fotbalových hřišť.

Jak do těchto lokalit vrátit život? Jak z chátrajících areálů udělat živá centra ekonomického i sociálního rozvoje? A jak na jejich regeneraci čerpat podporu z národních nebo unijních zdrojů? To bylo hlavní téma již devátého ze série seminářů agentury CzechInvest, které se postupně konají ve všech krajích České republiky. Účast na nich je bezplatná a limitovaná jen kapacitou sálů. Přihlášky na www.brownfieldy.cz.

„Snahu státu napomoci řešení problematiky brownfieldů hodnotím samozřejmě kladně, mé poděkování ovšem bude patřit těm, kteří se regenerace brownfieldů skutečně ujmou, lhostejno zda to budou podnikatelské či veřejné subjekty. Určitě jde a vždycky půjde o záležitost nákladnou - pouze s tím rozdílem, že co se nepovede teď, budeme v budoucnu hradit pouze ze své kapsy. Je ovšem potřeba říct, že hlavní problémy Karlovarského kraje leží trochu někde jinde – mám na mysli zejména nízký HDP na obyvatele, nízký průměrný plat, málo vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a vůbec malou hustotu osídlení. Úspěšné využití brownfieldů ovšem může napomoci k řešení těchto kardinálních problémů,“ říká první náměstek hejtmana Karlovarského kraje Jan Zborník.

„Moderní technologie zkrátily dobu potřebnou pro spuštění provozu v závodech na zelené louce na pouhých několik měsíců. To jsou termíny, kterých se na brownfieldech dosahuje jen obtížně. Stavba na zelené louce bude navíc nejspíš i levnější. Právě proto tu ovšem jsou národní a unijní dotační programy, které tyto komplikace přinejmenším vyrovnávají. Na brownfieldy lze získat finance ze 13 různých programů a granty přitom pokrývají projekty od rekonstrukce železničních vleček až po stavby nových center pro výzkum a vývoj,“ říká Igor Gargoš, ředitel odboru koncepce regionálních projektů agentury CzechInvest. „Na seminářích otevřeně ukazujeme výhody a nevýhody, které regenerace brownfieldů přináší, a snažíme se tato místa nabídnout jako velmi zajímavou alternativu k investicím na zelené louce.“

Karlovarský kraj: Průmysl a potřeby obyvatel na prvním místě

Největší počet, přesně jedna třetina, brownfieldů v Karlovarském kraji má původ v průmyslu, což téměř přesně odpovídá celostátnímu průměru. Naopak nezvykle malý podíl zbývá na zemědělství. To má ve svém rodném listě jen 16,5 procenta lokalit, průměr za celou ČR je přitom více než dvojnásobný. Kde schází zemědělství, zaskakuje občanská vybavenost – jednu čtvrtinu karlovarských brownfieldů představují právě opuštěné kulturní domy, obchody, zastávky a podobně. V celostátním měřítku je jejich průměr jen 14 procent.

„Vyhledávací studie agentury CzechInvest kromě odhalování původu brownfieldů navrhovala i jejich nejlepší budoucí využití. Pro Karlovarský kraj doporučuje specifické složení místních brownfieldů využít, když navrhuje plných 41,5 procent míst zregenerovat pro bydlení a s ním spojené služby,“ doplňuje Igor Gargoš. „Dalších 38,5 procenta nynějších brownfieldů by mohlo najít nejlepší nové využití v průmyslu, především v tom lehkém. Naopak nezvykle nízký podíl zůstává zemědělství – jen šest procent.“

Studie dál ukázala, že 73 procent opuštěných areálů v kraji netrpí žádnou ekologickou zátěží. Průměr za celou ČR je přitom o plných 21 procent horší. V soukromých rukou je 72 procent brownfieldů a jen 17 procent patří veřejným institucím. S nezvykle vysokým počtem brownfieldů se na svém území musejí vyrovnávat města od 10 000 do 50 000 obyvatel. Na ty v Karlovarském kraji připadá 27,5 procent všech lokalit, když celostátní průměr je jen 14,6 procent. Naopak na malých vesnicích do dvou tisíc občanů je v Karlovarském kraji jen 35 procent brownfieldů, zatímco v celé ČR se právě menší obce musejí vypořádat s bezmála polovinou všech opuštěných lokalit.

Národní databáze brownfieldů

Jedním z hlavních témat seminářů je i Národní databáze brownfieldů. Ta obsahuje detailní informace včetně vlastnických vztahů, ekologické zátěže i fotografií ve velkém rozlišení o brownfieldech napříč celou Českou republikou a od začátku roku roste tempem kolem deseti nových lokalit týdně. V současné době mapuje téměř tři stovky areálů. Databáze je volně a zdarma přístupná komukoli na adrese www.brownfieldy.cz. K registraci stačí pouze jméno a email.

O Vyhledávací studii

Zdrojem informací o brownfieldech je Vyhledávací studie, kterou v letech 2005 až 2007 zpracovala agentura CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými krajskými úřady. Výzkum popsal 2 355 lokalit o celkové rozloze přes 10 000 hektarů, z toho 200 brownfieldů v Karlovarském kraji.

Příklady regenerace brownfieldů v Karlovarském kraji

Areál Krajského úřadu Karlovarského kraje

Investorem této úspěšné revitalizace byl úřad Karlovy Vary. Stavba vznikla na území bývalého vojenského prostoru Dvory o rozloze 3,5 ha. Před rekonstrukcí v něm stála řada budov různého stáří a různého stupně využitelnosti. Dnes zde sídlí krajský úřad, hasičský záchranný sbor, krajská knihovna, regionální pracoviště Ředitelství silnic a dálnic a další menší subjekty. V plánu je také výstavba dalších administrativních budov různých státních institucí. Přestavba odstartovala v roce 2001, její součástí bylo i vybudování nové příjezdové komunikace, chodníků a tři parkovišť, na která se vejde 312 aut.

Krajská knihovna Karlovy Vary

Krajská knihovna Karlovy Vary patří k největším knihovnickým stavbám, jež se podařilo uskutečnit díky podpoře z evropských fondů. Nová knihovna vznikla rekonstrukcí objektu bývalé vojenské jídelny, do které se investovalo 90 milionů korun, z nichž 75 procent pokryla dotace z evropského Sdruženého regionálního Operačního, 10 procent hradil stát a 15 procent Krajský úřad Karlovy Vary. Vznik projektu souvisí s přeměnou karlovarské okresní knihovny na knihovnu krajskou v květnu 2002. Staré sídlo v centru města bylo příliš stísněné a jeho celková dispozice prakticky znemožňovala přeměnit knihovnu na moderní instituci. Pro rekonstrukci kraj vybral objekt ve stejném vojenském území, ve kterém vyrostl nový Krajský úřad. Stavba knihovna skončila v prosinci 2005.

Karlovarský kraj hyzdí přes 13 km2 člověkem zničené země

Pro další informace kontaktujte tiskové oddělení agentury CzechInvest

Lucie Kocourková, tisková mluvčí, tel.: 296 342 538, lucie.kocourkova@czechinvest.org

Aktualizace 2021: Vyhledávací studie byla realizována v letech 2005 až 2007, data v ní nejsou tudíž aktuální. Pro přesnější informace o aktuálním počtu brownfieldů kontaktujte kolegy z Odboru podnikatelské lokalizace na brownfieldy@czechinvest.org. V případě novinářských dotazů se obracejte primárně na mkt@czechinvest.org.