Jak by měla vypadat podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků v regionech, jak lze zaměstnávat zdravotně i jinak znevýhodněné občany a jak může legislativa přispět k celospolečenské shodě na definici sociálního podniku a jeho cílů?
Řešení těchto problematických oblastí sociálního podnikání ve Zlínském kraji bylo hlavním tématem pro kulatý stůl, u kterého se na konci září sešli představitelé kraje a statutárního města Zlína, ředitelé organizací, které poskytují sociální služby v regionu a ředitelé místních společensky odpovědných firem a sociálních podniků. Jednání se uskutečnilo pod záštitou hejtmana Zlínského kraje pana Radima Holiše a spoluorganizátorem se stala zlínská pobočka agentury CzechInvest.
Cílem kulatého stolu bylo definovat potřeby regionu v oblasti podpory sociálních inovací a sociálního podnikání a pojmenovat problematické oblasti. Účastníci společně diskutovali o tom, jaký je aktuální stav sociálního podnikání v kraji a jaké jsou předpoklady pro vznik, udržení a rozvoj sociálního podniku. K tématu přispěli s příklady dobré regionální praxe v sociální oblasti zástupci Pardubického kraje a regionální pobočky CzechInvestu v Pardubicích. Zdůraznili, že pro úspěšné sociální podnikání je zásadní spolupráce tripartity na krajské úrovni, a především inspirace v dobré praxi ze zahraniční.
Z události vzešlo několik důležitých poznatků. Pro rozvoj sociální ekonomiky a sociálních podniků je klíčová komunikace všech článků, tedy relevantních partnerů, z nichž mohou vzejít potenciální lídři a manažeři, případně zaměstnanci sociálních podniků. Do této komunikace a spolupráce mohou být zapojeny školy, organizace, které poskytují sociální služby, úřady práce, rozvojové agentury a samotné sociální podniky i společensky odpovědné korporace. Jejich spolupráce však musí být dobrovolná a na principu win-win.
U jednoho ze tří diskusních kulatých stolů byla řešena také otázka, kdo by měl být koordinačním článkem této spolupráce. Za nejefektivnější je považován Zlínský kraj, respektive Krajský úřad Zlínského kraje a jeho struktury, které jsou ideálním článkem z hlediska velikosti i všestranné působnosti. Krajský úřad může podpořit komunikaci mezi aktéry v oblasti sociálního podnikání (sociální podniky, Úřad práce, municipality, podpůrné organizace – CzechInvest, Technologické inovační centrum, TAČR, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, MPSV a další). Finanční podpora musí být spojena se vzděláváním a následnou praktickou pomocí.
Všichni zúčastnění se dále shodili, že významnou roli musí sehrát municipality. Mohou tvořit poptávku po službách, i když budou čelit problémům s rizikem a odpovědností za zadávání kvalitativních kritérií u veřejných zakázek. Důležitá je však také věcná podpora, která může být formální i neformální. Například může jít o nabídku výhodných nájmů nevyužitých prostor. Neformální podpora je v praxi mnohdy účinnější než usnesení zastupitelstva.