CzechInvest má za sebou temné období, kdy se z proklientské agentury stala agentura klientelistická, tvrdí v rozhovoru pro týdeník Ekonom Ondřej Votruba.
- Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek vás před dvěma týdny pověřil vedením agenturyCzechInvest. Počítá s vámi výhledově i na pozici řádně jmenovaného ředitele?
Řádný ředitel vzejde z výběrového řízení, jehož výsledek může být známý za šest až devět měsíců. Mám zájem ucházet se o funkci ředitele CzechInvestu, proto se výběrového řízení zúčastním. Nejsem sice řádným ředitelem, ale mám mandát k personálním a organizačním změnám. S panem ministrem jsem předběžně dohodnutý, že pokud vyhraje někdo jiný, zůstanu dál v CzechInvestu na některé z vedoucích pozic.
- Cílem výběrového řízení je podle ministrových slov nalézt „nového Martina Jahna“. Cítíte se jako Martin Jahn číslo dvě?
To ne, budu se snažit svými výsledky pana ministra přesvědčit, že ani Ondřej Votruba číslo jedna by nemusel být špatným řešením.
- Z dnešního pohledu má CzechInvest své nejlepší roky za sebou. Jaké jsou šance vrátit agentuře ztracenou prestiž?
Pravdou je, že CzechInvest má za sebou temné období, kdy se z proklientské agentury stala agentura klientelistická. Na úplné dno klesl v srpnu 2012, kdy si pro důkazní materiál do sídla agentury přišla protikorupční policie. S kolegy se snažíme, abychom znovu byli proklientskou organizací, která do Česka láká nové investice a dobře spravuje peníze z evropských fondů.
Do konce měsíce budu mít sestavený nový řídící tým. Téměř vždy se bude jednat o současné nebo bývalé zaměstnance CzechInvestu. Nedopustím, aby sem byli znovu dosazováni nekompetentní lidé na základě známostí a politických konexí. Chci, aby řadoví zaměstnanci viděli, že se mohou poctivou prací a snahou dostat na vedoucí pozici.
- Je vůbec reálné vrátit se o deset let zpátky do časů, kdy CzechInvest patřil mezi evropskou špičku v lákání zahraničních investic?
Chceme se vrátit ke kořenům, ale má to své limity. Ekonomické a společenské prostředí se změnilo. Naším cílem je zvýšit jak příliv zahraničních investic do Česka, tak investiční aktivitu českých firem. Prioritu mají sofistikovaná průmyslová výroba, technologická centra, centra sdílených služeb, IT služby a podobně. Úspěch se dostaví až poté, co nastane zlepšení podnikatelského prostředí v Česku. To se za poslední roky zhoršilo. Nalezli jsme dvanáct oblastí, ve kterých je třeba v součinnosti s odpovědnými ministerstvy provést reformy. Je to úkol na několik nejbližších let.
- Jak k navrženým změnám noví ministři přistupují?
Za důležité považuji, že se tato vláda zajímá o příliv nových investic a má vůli potřebné reformy provést. Premiér, ministr průmyslu a obchodu a ministr financí osobně jednali s investory – s Amazonem i dalšími, které zatím nemohu jmenovat. To je pro mne pozitivní šok – osobní účast premiéra a ministrů na jednáních s investory během několika posledních let nepamatuji.
Velkým problémem je stavební zákon. Povolovací řízení v Česku trvají déle než v okolních zemích a příliš snadno je lze protahovat. Pokud investor spěchá, dá přednost Polsku, kde jsou tato řízení o několik měsíců kratší. Dále je třeba novelizovat zákon o pobytu cizinců.
- Máte na mysli tři roky staré zpřísnění vízové politiky, které vážně poškodilo pověst Česka u severoamerických a asijských investorů?
Novela platná od začátku roku 2011 výrazně zpřísnila udělování pracovních víz pro občany zemí mimo Evropskou unii. Udělování víz se značně prodloužilo a zkomplikovalo. Loni se situace mírně zlepšila, ministerstvo vnitra zavedlo v omezeném rozsahu zvýhodnění pro zahraniční manažery a specialisty. Chceme prosadit přímo do zákona, aby významní zahraniční investoři, kteří dávají práci českým zaměstnancům, měli snadnější přístup k vízům a pracovním povolením pro své lidi. Nesmíme už dále odrazovat investory tím, že prezidenty globálních společností budeme nutit stát od časného rána ve frontě před českým velvyslanectvím.
- Na které země se chcete zaměřit? Odkud by mohly pocházet velké investice směřující do Česka?
Čerstvá statistika za loňský rok ukazuje, že nejvíce investic pocházelo tradičně z Německa. Na druhém místě byly Spojené státy a na třetím Švýcarsko. Německo ještě několik let zůstane zemí číslo jedna, ale podíl investic z evropských zemí bude klesat. Poroste zřejmě podíl Spojených států a asijských zemí – tedy Japonska, Číny a Jižní Koreje. Vzhledem k rostoucí ekonomické síle Jižní Koreje navrhujeme zřídit v této zemi zastoupení CzechInvestu. Současně budu prosazovat převod zahraničních reprezentantů z ministerstva průmyslu zpět pod CzechInvest. Přesun provedený před dvěma lety se v praxi moc neosvědčil.
- Po dobu šesti let jste vedl zastoupení CzechInvestu v Japonsku. Díky čemu se Česko dostalo do přízně tamních investorů?
V Česku již působí stovky japonských firem. To je hlavní výhoda – reference od spokojených podniků. CzechInvest se navíc japonským investorům dlouhodobě speciálně věnuje: řadu let máme japonské poradce, máme i české kolegy, kteří hovoří japonsky. V historii CzechInvestu jsem už druhým generálním ředitelem, který tuto řeč ovládá.
Pracujeme s těmito investory řadu let. Naši projektoví manažeři na kulturní rozdíly od počátku upozorňují, aby k takovým nedorozuměním nedocházelo. Podle mých zkušeností naopak čeští zaměstnanci japonských firem považují setkání s jinými zvyklostmi za osvěžující a zajímavé. Ani zmíněná ranní rozcvička není problém, pokud je pro zaměstnance nepovinná.
Je to nejznámější, ale ne nejdůležitější změna. Reálný dopad bude mít spíše opatření, podle kterého nebude možné udělit investiční pobídky firmám přesouvajícím výrobu z jedné evropské země do druhé. Podporovat bude možné jen projekty, které mají charakter firemní expanze. Starosti nám přidělala také novela občanského zákoníku.
- V čem je konkrétně problém?
Nový zákoník komplikuje zakládání firem se zahraničním vlastníkem. Podle některých právních výkladů musí jednatel zahraniční mateřské společnosti osobně přijet do Česka, aby stvrdil vznik dceřiné firmy. Formulace v zákoně není jednoznačná a tak doufáme, že se tento právní výklad ukáže jako nesprávný. Nová vláda se problémem zabývá a pokud se zmíněný právní výklad potvrdí, slibuje řešení v podobě novely zákoníku.
- Má vlastně smysl lákat do Česka další průmyslové podniky, když ani stávající firmy nemohou nalézt dostatek kvalifikovaných dělníků a techniků?
Na druhou stranu je počet nezaměstnaných nejvyšší od vzniku České republiky. Nebudeme proto odhánět ani investory do méně sofistikovaných výrob, kterým se minulé politické reprezentace vysmívaly a nazývaly je slovem, které nemám rád a nechci je ani vyslovit.
- To slovo zní montovny. Některé z nich se z Česka stahují a míří za levnější pracovní silou do Rumunska nebo na Ukrajinu. Typickým příkladem je produkce kabelových svazků. Nemáte signály o další vlně stěhování jednodušší výroby za hranice?
To rozhodně nemáme. Zatím jde řádově o jeden případ ze sta podpořených investičních projektů. Není fér kvůli tomu zpochybňovat celý systém státních investičních pobídek. Firmy k pobídkám přistupují velmi seriózně a pokud výrobu po několika málo letech zavírají, tak je to z důvodu poklesu poptávky. Ne kvůli nákladům na zaměstnance. Takové firmy vracejí státu všechny udělené pobídky, takže na tom český daňový poplatník nijak netratí.
Pokud investor spěchá, dá přednost Polsku, kde jsou povolovací řízení o několik měsíců kratší. Ondřej Votruba (36)
- Vystudoval Podnikohospodářskou fakultu VŠE v Praze.
- Kariéru začal v japonské investiční agentuře JETRO.
- V letech 2006 až 2012 řídil zastoupení agentury CzechInvest v Japonsku.
- Po návratu do Prahy se stal ředitelem odboru řízení investičních projektů a posléze ředitelem divize investic.
- Letos 6. února ho ministr průmyslu Jan Mládek pověřil řízením CzechInvestu.
- Je ženatý, má dvě děti.
- Hovoří plynně anglicky a japonsky.