Agentura pro podporu podnikání a investic

Centrála CzechInvestu
+420 727 850 330

Novinky

Atraktivní region netvoří jen velké investice nebo expanze tradičních firem

Nikol Klimajová, ředitelka karlovarské kanceláře CzechInvestu, vyzdvihuje přednosti Karlovarského kraje

Atraktivní region netvoří jen velké investice nebo expanze tradičních firem Zdroj: Shutterstock

Co může karlovarská kancelář CzechInvestu nabídnout potenciálním investorům?

Většina našich aktivit směřuje k firmám, které už v kraji sídlí. Zajišťujeme pro ně různá školení, pomáháme jim s dotacemi na rozšíření či modernizaci výroby a poskytujeme jim informace, které využívají k rozvoji svého podnikání. Potenciální investory, kteří v našem kraji ještě nejsou, vyhledávají zahraniční zástupci a republiková centrála CzechInvestu v Praze. Ta zprostředkuje první kontakt, zjistí investorovy potřeby a požadavky a nabídne mu vhodnou lokaci. Pokud se investor rozhodne pro náš kraj, tak my pak asistujeme při jednáních s místními aktéry – vlastníky pozemků, samosprávami, úřady a podobně. Díky znalosti prostředí můžeme pomoci překonat různé dílčí překážky, urychlit nějaký proces, získat potřebné informace… A když se u nás investor usídlí, jsme s ním nadále v kontaktu a snažíme se poskytovat mu podporu, aby se dále rozvíjel, a tím pomáhal rozvíjet celý region.

Jaké jsou silné stránky Karlovarského kraje z hlediska potenciálních investic?

V prvé řadě je to blízkost Německa a německé dálniční sítě. To je silný faktor, pro který si firmy náš kraj vybírají.

Je tu také poměrně široká nabídka zajímavých industriálních nemovitostí. Vyrostla tady řada průmyslových zón, které se rychle zaplňují, ale v plánu je výstavba dalších dvou velkých lokalit. Připravovaný průmyslový park Cheb II bude mít rozlohu 142 hektarů a průmyslová zóna Staré Sedlo na Sokolovsku 124 hektarů. Takto velké ucelené plochy jsou v rámci Česka i střední Evropy už poměrně unikátní – v ČR je celkem pět strategických průmyslových zón, které v době svého vzniku nabízely plochu větší než 100 hektarů.

Neméně důležitým argumentem pro volbu našeho kraje je kvalita životního prostředí. Máme tu nádhernou přírodu, krásné lesy a i ve všední den po práci může člověk vyrazit do zeleně na procházku nebo projížďku na kole kousek od domova.

K tomu se ještě přidává mnohem dostupnější bydlení pro zaměstnance i pro manažery ve srovnání s jinými kraji, zvláště pak s okolím velkých měst nebo průmyslových center.

Soběstačnost na trhu práce k prosinci roku 2018

Správní obvody OPÚ Karlovarského kraje

 

Zdroj: CzechInvest, 2019

Jak je to s kvalitou a dostupností pracovní síly?

Nezaměstnanost je nyní nízká v celé republice, což investory, kteří chtějí vytvářet velký počet nových pracovních míst, odrazuje. Tito investoři se také poohlížejí po levnější pracovní síle v zemích, jako je Rumunsko, Bulharsko nebo Srbsko. U menších projektů, kdy se nevytváří tolik pracovních pozic a hledí se více na kvalitu a vyšší přidanou hodnotu, jsme zajímavou lokalitou. Proti Německu je u nás pracovní síla stále relativně levná, a to i v případě kvalifikovaných zaměstnanců, takže firmám se zde investovat vyplatí.

Karlovarský kraj se vyznačuje tím, že tady není žádná univerzita. Ti, co studují v jiném kraji, tam často zapustí kořeny a už se nevracejí zpátky. To se pak projevuje určitým nedostatkem vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Ale na druhou stranu máme kvalitní a rozvinuté střední školství. Učňovské i maturitní obory dosahují vysoké úrovně. Navazují na tradici sklářství, keramiky, chemického průmyslu a těžby a zpracování nerostů a přidávají i nové oblasti, v nichž se u nás v poslední době rozšiřují nabídky pracovních míst.

Které oblasti to jsou?

V poslední době je to zejména automobilový průmysl. Například společnost Witte Automotive, která má už jeden závod v Nejdku, postavila nový provoz na výrobu lakovaných klik do aut v průmyslové zóně v Ostrově. Nebo společnost BWI Czech Republic zahájila v chebském průmyslovém parku výrobu tlumičů pro luxusní vozy.

Mediálně známá je investice automobilky BMW do testovacího centra na autonomní vozidla v lokalitě podkrušnohorské výsypky u Sokolova. Jde o komplexní projekt, na němž se bude výstavbou navazující infrastruktury podílet i kraj. Investor uzavírá partnerství také se školami, které budou připravovat nové zaměstnance, myslí se i na zajištění bydlení a sociálních služeb, probíhají jednání s firmami, které by mohly zabezpečovat subdodávky… Výstavba má začít už letos, zahájení provozu je plánováno na rok 2022.

A co ty tradiční obory, do nich se také investuje?

Ano, zejména v posledních pěti letech. Třeba Nejdecká česárna vlny nedávno získala investiční pobídku na rozšíření a modernizaci svého výrobního areálu. Podobně investovala také sokolovská chemička Synthomer.

Mezi tradiční obory v Karlovarském kraji patří lázeňství. Míří podnikatelské investice i do něj?

Lázeňství je pro náš kraj velmi významné. Cestovní ruch včetně lázeňství představuje 18 procent celkového HDP kraje. Lázeňství je také obor, který nám z kraje nikdo nemůže odnést. Výrobní halu můžete postavit kdekoliv, ale lázeňství je omezené na určité konkrétní lokality, které jsou i mezi ostatními lázněmi většinou unikátní.

Aktivity CzechInvestu se dlouho zaměřovaly pouze na zpracovatelský průmysl, v poslední době si ale uvědomujeme, že je třeba náš záběr rozšířit. V rámci hledání a lákání investic s přidanou hodnotou se musíme zamýšlet nad rozvojem regionu jako celku. Investice by měly plynout třeba i do oblasti turistického ruchu nebo kulturních a historických památek. Naše podpora nemá být určena pouze podnikatelskému sektoru, ale měli bychom být nápomocni i samosprávám, aby dokázaly své území pro potenciální investory správně připravit a vymezit si takové podmínky, které nebudou výhodné pouze pro investora, ale také pro danou lokalitu a její obyvatele. V oblasti lázeňství to mohou být třeba společné projekty privátních a veřejných subjektů na rekonstrukci lázeňských domů, investice do vybavení léčeben a lázeňských provozů a podobně.

Zatím nemáme přesné statistiky, jak velké investiční příležitosti lázeňství u nás představuje a jaké peníze do tohoto odvětví aktuálně směřují. Už se ale na něj začínáme soustředit a věřím, že brzy budeme moci mluvit i o nějakých konkrétních projektech.

Karlovarské lázně jsou známé svou oblíbeností u ruských klientů. Projevuje se to následně i v zájmu o region ze strany ruských investorů?

O žádné ruské investici do zpracovatelského průmyslu nevíme. Nicméně budou rozšířené právě v lázeňských a rekreačních objektech, v historických budovách či hotelech. To ale nemáme zmapované, takže nevíme, jak velký podíl ruských investic zde je.

V posledních letech je ale patrné, že vlivem mezinárodních vztahů, sankcí vůči Rusku a blokace financí bohatých Rusů návštěvnost ruských lázeňských hostů poklesla a s tím klesá i zájem investorů z této země. V lázeňské zóně je tak mnoho nemovitostí na prodej a jejich ceny klesají. To by mohla být příležitost pro někoho dalšího, kdo bude mít zájem v rozvoji lázeňství u nás pokračovat.

Jak regionální kancelář CzechInvestu spolupracuje s vedením Karlovarského kraje?

Poměrně intenzivně. Každý měsíc se scházíme u radního pro regionální rozvoj. Potkáváme se tam se zástupci krajské hospodářské komory, Karlovarské agentury rozvoje podnikání a dalšími aktéry, kteří se podílejí na regionálním rozvoji. Vzájemně se seznamujeme s našimi plány a aktivitami a koordinujeme svou činnost. Lidské i finanční zdroje jsou tu omezené a vzájemná spolupráce nám pomáhá je šetřit.

Na úrovni kraje se často také účastníme jednání různých pracovních skupin. Nedávno jsme třeba řešili téma dostupného bydlení, protože z pohledu investora je důležité vědět, kde budou jeho zaměstnanci bydlet a zda třeba nebudou muset daleko dojíždět. Významným tématem, o kterém se hodně diskutuje, je restrukturalizace regionu v souvislosti s plánovaným ukončením těžby uhlí. Kdyby současná těžba probíhala bez omezení dál, vystačí zdroje hnědého uhlí zhruba do roku 2035. Růst ceny emisních povolenek však zhoršuje rentabilitu těžby a zpracování uhlí. Může to tedy přispět k urychlení útlumu. V letošním roce plánuje Sokolovská uhelná propouštět 500 až 800 zaměstnanců, protože dojde k částečnému omezení provozu plynárny na Vřesové. Dodávky tepla zůstanou ale zachovány. My se spolu s ostatními partnery podílíme na hledání možností, jak lokality po těžbě uhlí využít, jak tady udržet obyvatele a přitáhnout nové investice tak, aby nedocházelo k útlumu, ale naopak k rozvoji.

Jaká konkrétní opatření či kroky za CzechInvest navrhujete?

Nejde ani tak o konkrétní návrhy, že tady by mělo vzniknout to nebo to, ale spíše o připomínkování různých plánů a jejich doplňování o znalosti z terénu. Na základě zkušeností třeba poznáme, že některé dotační programy nejsou pro náš kraj vhodně nastavené. Vylučují některý typ podniků, neodpovídají místním potřebám nebo jsou příliš náročné pro malé a střední firmy. Na takovéto nesrovnalosti průběžně upozorňujeme. Připomínkujeme rovněž texty dotačních výzev, aby podmínky lépe vyhovovaly potřebám a možnostem regionu.

V Karlovarském kraji je poměrně velký počet brownfieldů. Pomáháte také s jejich revitalizací?

Revitalizace brownfieldů je podporována jednak Ministerstvem průmyslu a obchodu, které směřuje k jejich dalšímu podnikatelskému využití, a jednak Ministerstvem pro místní rozvoj, které má za cíl využití pro občanskou vybavenost. My s těmito programy seznamujeme starosty a ukazujeme jim příklady dobré praxe, kde se už něco takového úspěšně podařilo.

Spravujeme databázi brownfieldů, v níž si každý může vyhledat areál vhodný pro své záměry, a brownfieldy sledujeme také v rámci naší pasportizace území, při které zjišťujeme a doplňujeme další detailní informace.

Můžete představit nějaké úspěšné projekty revitalizace brownfieldů v Karlovarském kraji?

Zajímavý je například areál bývalé textilky Tosta v Plesné. Radnice se rozhodla zachovat hlavní budovu a komín, které tvoří dominantu v centru města, a vybudovat zde interaktivní expozici o pohnuté historii osídlení zdejšího kraje.

Finance na to starosta Plesné získal z Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko a Česko-německého fondu budoucnosti. V obci Valeč zase přemění brownfield na moštárnu.

Příkladem průmyslového využití brownfieldu je areál bývalého strojírenského závodu Škoda v Ostrově nad Ohří. Developerská společnost Panattoni Europe toto území sanovala a nyní připravuje výstavbu dvou hal, v nichž má vzniknout až 500 nových pracovních míst. Přitom nedojde k žádnému záboru zemědělské půdy.

Jednou z aktivit CzechInvestu je rovněž podpora startupů. Daří se startupům i v Karlovarském kraji?

Startupy jsou asi naší nejslabší stránkou. Myslím, že to souvisí s tím, že v Karlovarském kraji není univerzitní kampus, takže tu chybí to správné podhoubí pro jejich vznik. Nemáme pak ani inovační centra nebo inkubátory, kde by se podnikatelské nadšení studentů a absolventů mohlo přeměnit ve skutečné firmy. Výsledkem je, že do programů CzechInvestu na podporu startupů se z našeho kraje přihlásil startup pouze jeden.

Nevzdáváme to však a spolupracujeme aktivně se středními školami a jejich studenty. Podílíme se na soutěžích, které podporují podnikavost a přeměnu nápadu v reálný byznysplán. Pomáháme s mentoringem studentů, účastníme se práce v porotách a snažíme se motivovat studenty k podnikatelským aktivitám.

Jaké hlavní úkoly čekají karlovarskou kancelář CzechInvestu v roce 2020?

V prvé řadě chceme zpracovat výsledky pasportizace obcí a dokončit naši regionální část mapy podnikatelského prostředí, na které už několik let pracujeme. Shromažďujeme informace z terénu, od obcí i firem a sestavujeme z nich ucelený obraz toho, jak se tady podniká, které typy investic jsou v jednotlivých lokalitách potřeba a jak je pro ně připraveno prostředí. Letos bychom měli mít hotový souhrnný výstup, který pak bude sloužit k tomu, aby se investice umísťovaly chytře. Nepotřebujeme už další sklady a montovny ani spoustu nových pracovních míst. Nové investice by měly využívat pokročilé technologie, zaměstnávat kvalifikovanější lidi a přinášet vyšší přidanou hodnotu.

Díky pasportizaci jsme navázali užší kontakt se samosprávami, který bychom chtěli i nadále udržovat. Vedle průmyslu se budeme víc věnovat i cestovnímu ruchu a k tomu je spolupráce s radnicemi potřeba.

Atraktivní region netvoří jen velké investice nebo expanze tradičních firem. Významnou váhu má i podpora živnostníků a začínajících podnikatelů. I tenhle směr bychom chtěli ve spolupráci s obcemi, městy a krajem do budoucna rozvíjet. Samosprávy se mohou podílet na vytváření coworkingových prostor či podnikatelských inkubátorů. Ty obecně mohou přispívat k tomu, že nebudou odcházet mladí vzdělaní lidé a že daná lokalita přitáhne další kvalitní projekty. Spolupráce veřejných a privátních subjektů může vyústit ve společné PPP projekty, kterých je zatím v Česku jen velmi málo, ale já věřím, že našemu kraji by mohly hodně pomoci.

Tento rozhovor vyšel v lednovém vydání časopisu Pro města a obce. Autorem je Pavel Černý.

K ukládání nastavení a správnému fungování využíváme soubory cookies. Používáním webu s jejich používáním souhlasíte. Více info o cookies
}