Vláda 1. 2. 2023 schválila materiál o pokroku v přípravě a výstavbě strategického podnikatelského parku Plzeň – Líně. MPO v dokumentu informuje o průběžném stavu projektu, výhledu prací na letošní rok včetně dopadové studie a dalších aktivit v tomto a příštím roce. Součástí usnesení je i změna realizátora akce, a to z Plzeňského kraje na agenturu CzechInvest, která se stane hlavním zadavatelem stavebních prací v lokalitě. Přípravu samotné plochy (levelling, demolice a případné sanace) bude řešit státní podnik DIAMO. Vláda také odsouhlasila nezávazné memorandum o porozumění se společností VW, které nastaví základní parametry možné spolupráce.
Toto memorandum je standardní součástí podobně rozsáhlých a významných projektů. Řeší především sladění požadavků investora na jedné straně a možnosti řešení ze strany státu na straně druhé. Nepředjímá budoucí rozhodnutí investora, z hlediska vlády jde o projev zájmu a připravenosti v projektu intenzivně pokračovat.
Vláda také počítá, v případě vstupu strategického investora, s náhradou stávajícího civilního letiště a zajištění existence a provozu letecké záchranné služby.
Plzeňský kraj také 6. 2. 2023 schválil zahájení procesu aktualizace Zásad územního rozvoje (ZÚR). Koncept aktualizace počítá s výrazně menší budoucí plochou průmyslové zóny oproti stávající ZÚR a citlivě řeší technické napojení zóny dle požadavků obcí. Soulad záměru s územně plánovacími dokumentacemi je nezbytným předpokladem pro úspěšnou přípravu.

Jedná se o kompromis, který vychází ze společné diskuze kraje, dotčených obcí, státu a potenciálního investora, který zajistí:

• Udržitelný rozvoj lokality.
• Splnění požadavků obcí na omezení maximální velikosti podnikatelského parku.
• Zohlednění požadavků dotčených obcí na dopravní řešení jak v bezprostředním, tak širším okolí zóny.
• Nenarušený budoucí rozvoj dotčených obcí a měst, udržitelné napojení průmyslové i pitné vody nebo společnou čističku odpadních vod.

Zahájení projednání Změn zásad územního rozvoje nijak nemění předešlé prohlášení vládních představitelů, že se na letišti v Líních neprovedou žádné změny, dokud nepadne rozhodnutí ze strany investora.
 

MPO prostřednictvím své příspěvkové organizace agentury CzechInvest aktuálně zadává všechny podkladové studie pro danou lokalitu (biologické posudky, dopravně-inženýrské podklady, vodohospodářské studie atd.), jako nezbytný podklad pro potenciální navazující práce (tvorba projektové dokumentace, dokumentace EIA atd.). Navazovat bude právě proces posouzení dopadu záměru na životní prostředí, tedy EIA. Na ten následně naváže proces tvorby potřebných projektových dokumentací k samotnému povolení jednotlivých staveb.

V jaké fázi je nyní příprava dopadová studie?

V otázce dopadové studie byly aktuálně zahájeny předběžné tržní konzultace s vybraným okruhem možných dodavatelů, aby byly i s trhem zkonzultován co nejlepší možný rozsah zadání a nastavení podmínek samotné zakázky. Vyhlášení předpokládáme do konce března, dokončení studie pak do konce tohoto roku.
Ze studie vyplynou návrhy na opatření zmírnění případných dopadových rizik projektu.
Začátkem února letošního roku započal proces změny ZÚR, který byl odsouhlasen Zastupitelstvem Plzeňského kraje.

Z pověření MPO zahájil státní podnik DIAMO ve spolupráci se společností G-Consult geologické průzkumné práce na lokalitě v Líních, během kterých podnik odebere vzorky podzemní vody a hornin. Od těchto místních měření a navazujících laboratorních výsledků se bude odvíjet další postup v rámci projektu Strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně. Jde o standardní proceduru, která předchází všem obdobným projektům. Samotné fyzické práce na lokalitě má státní podnik v plánu dokončit během dvou měsíců. Tyto práce nezanechají žádné trvalé škody na ploše letiště a nijak neomezí fungování letecké záchranné služby.
Samotné provedení vrtů není zahájením prací na vzniku zóny, ale pouze průzkum podloží a míry případné kontaminace půdy. Vláda jednoznačně říká, že vlastní stavební práce na vzniku zóny mohou započít až po souhlasu strategického investora s umístěním jeho investice v ČR.

Investor nepočítá s potřebou dovážet zahraniční pracovníky s výjimkou vysoce kvalifikovaných expertů na baterie. Cílem investora je v maximální možné míře pokrýt požadavek na personál v Česku žijícími zaměstnanci. Cílem státu i kraje je využít investici podobného rozsahu jako impuls pro rozvoj regionu tak, aby se zvýšila kupní sílu obyvatelstva a vznikaly nové příležitosti ve službách, rozvíjela se nová bytová výstavba či nájemní bydlení. Tyto kroky budou systematicky uchopeny na základě vyhodnocení dopadové studie. Co je ale nyní zřejmé, že s výstavbou ubytovny pro zahraniční pracovníky se nepočítá.

Stát ani investor nemají zájem pro průmyslové účely využívat zemědělské plochy. Pro investora tak bylo prověřováno celkem 13 různých lokalit v ČR, které svou dispozicí alespoň částečně odpovídaly základním požadavkům.
Všechny lokality byly v rámci důkladného technického prověřování vyloučeny, ať už z důvodu nedostatečné velikosti, poddolovanosti území, dalších technických překážek, či složitých majetkoprávních vztahů. V rámci tohoto prověřování se nakonec ukázalo, že požadavky investora dokáže za určitých podmínek naplnit pouze záložní armádní letiště Líně, které je převážně v majetku Ministerstva obrany.

Na letišti působí letecké školy a parašutistická škola, pro jejichž potřeby je ovšem letiště zcela naddimenzované. Rovněž zde parkují svá letadla někteří soukromníci, či sportovní letci. Letiště nemá žádný zásadní význam pro vnitrostátní provoz. Letiště zároveň slouží jako záložní pro potřeby Armády ČR (AČR), která letiště dlouhodobě pronajala soukromé společnosti Plane Station Pilsen. Vláda jedná o možných kompenzacích pro AČR. Působí zde také letecká záchranná služba, její provoz bude bez omezení zachován.

Z důvodu platných právních norem i bezpečnostních předpisů investora není možné v případě výstavby továrny přistávací dráhu zachovat. Z pohledu investora umístění výrobních objektů do bezprostřední blízkosti přistávací plochy představuje bezpečnostní riziko.
Zachování přistávací dráhy by v případě Plzně–Líně mimo jiné neumožnilo dodržet minimální vzdálenost Gigafactory od zastavěných oblastí, což je zase zásadní požadavek investora i okolních obcí.

Podmínkou je, že v lokalitě nebo v její bezprostřední blízkosti zůstane funkční stanoviště letecké záchranné služby, a dojde k navýšení jejích kapacit a modernizaci.

Vláda vnímá důležitost místního leteckého provozu, a proto dala mandát k jednání o náhradě této lokálně významné infrastruktury výběrem vhodného náhradního letiště pro civilní účely.

Mezi říjnem 2022 až lednem 2023 se uskutečnila řada setkání s obcemi, kterých se příprava strategického podnikatelského parku týká. Tématem jednání bylo seznámení se se stávající navrhovanou podobou zóny, napojením a trasováním vedení distribuční a přenosové sítě, silničním a železničním napojením zóny, samotnou podobou zóny spolu s návrhy na úpravu územně plánovací dokumentace. Diskutujeme také o tom, jak co nejlépe naplnit jejich potřeby z hlediska rozvoje sociální a vzdělávací infrastruktury, ať už se jedná o školky, školy nebo obecní bydlení.

Jednání s obcemi probíhají a jejich požadavky jsou při přípravě projektu brány v potaz. Cílem obcí je minimalizovat možné negativní dopady na kvalitu života jejich občanů a zajistit udržitelný rozvoj obcí do budoucna. To samozřejmě MPO i investor akceptují a došlo proto po vzájemné dohodě k zastropování maximálního počtu zaměstnanců, zmenšení rozlohy areálu a zajištění izolačním pásem zeleně kolem plánované zóny. Dopravní řešení lokality, včetně napojení samotné zóny také plně reflektuje požadavky obcí, ať už se jedná o nové vedení silnice II/180 nebo tzv. jižní sjezd z dálnice D5. Zároveň dojde k zachování provozu letecké záchranné služby.

1. Snížení rozlohy na 280 ha, z toho 200 ha bude pro průmyslové využití a 80 ha pro obslužné stavby a zařízení (např. elektrická rozvodna, ČOV, letecká záchranná služba apod.) 
2. Maximální počet zaměstnanců v celé průmyslové zóně - 5 tisíc.
3. Změna využití severních pozemků z pozemků určených pro průmyslové využití na plochy určené jako lesní pozemky. Jde o pozemky, které nejsou součástí zóny.
4. Vytvoření zeleného pásu okolo celého areálu zóny. 
5. Nová trasa silnice II/180, která umožňuje jak napojení zóny samotné, tak řeší spojení mezi silnicemi I/26 a I/27 s minimálním dopravním zatížením obcí. Zároveň slouží jako obchvat několika z nich.
6. Urychlení výstavby silnice I/26.
7. Jižní napojení zóny dálnice D5, které respektuje požadavky obcí na co nejmenší zásah do krajiny, nenaruší přirozenou klidovou zónu dotčených obcí a zároveň je co nejméně zatěžuje další dopravou.

Pozitivní dopad bude mít stavba na stav dopravní infrastruktury v lokalitě. Silnice II/180, která by bez gigafactory pravděpodobně nevznikla, významně ulehčí všem dotčeným obcím. Stejně tak urychlení výstavby silnice I/26, která je pro řadu obcí stěžejní a netrpělivě na ni čekají. Propojení železničního koridoru až na německé hranice bude přínosem pro osobní dopravu a odlehčí také od kamionové dopravy na silničních komunikacích. Stát je připraven pomoci obcím s jejich rozvojem v oblasti sociální infrastruktury, ať už se jedná o školky, školy nebo obecní bydlení. Intenzivně se jedná se Západočeskou univerzitou o možné spolupráci, ať už v oblasti vzdělávání budoucích zaměstnanců nebo možné spolupráci na výzkumu a vývoji nových technologií. Bude investováno také do vyšších kapacit a modernizace středoškolského vzdělávání v regionu. S dotčenými obcemi se jedná o konkrétních synergických projektech s provozem gigafactory, které by měly pozitivní dopad na příjmy obcí a jejích občanů. Zmínit můžeme například společné využívání čističky odpadních vod, dodávky pitné vody nebo využívání zbytkového tepla. 
S takto významnou investicí dojde přirozeně i ke zvýšení kupní síly v regionu a rozvoji služeb, což přináší další příležitostí pro místní firmy a živnostníky.

Předpokládané celkové náklady na realizaci podle současných odhadů staveb a cen jsou 9 miliard korun. Tento odhad zahrnuje výstavbu nového dálničního sjezdu, navazující komunikace, renovace vlečky či připojení energií a nezbytné sociální infrastruktury. Náklady na přípravu zóny se u projektu takového rozsahu vrátí prostřednictvím daní a odvodů za zaměstnance do státního rozpočtu během dvou až tří let.
Náklady na samotné bourání, případnou sanaci území a vznik tzv stavební pláně jsou odhadovány cca na 3,8 miliardy korun. K tomuto kroku může dojít až po souhlasném stanovisku strategického investora.

Automobilový průmysl je jedním ze základů českého průmyslu. Generuje 10 % českého HDP, 25 % exportu a zaměstnává 180 tisíc osob. Bez jeho transformace by bylo ohroženo až 37 tisíc pracovních míst, rozpočet by přišel o 128 miliard korun příjmů. Umístění Gigafactory do ČR umožní lokalizaci kompletního bateriového řetězce (těžba lithia – výroba baterií – výroba elektromobilů – recyklace baterií) na našem území a dá ČR zásadní konkurenční výhodu.
Naopak, pokud by ČR, potažmo Evropa, nereagovala na subvence Ameriky a Číny v tomto sektoru, tak se její ekonomika stane nekonkurenceschopnou.

Gigafactory by byla v podstatě novým odvětvím ekonomiky, kdy by pravděpodobně došlo ke vzniku nového lokálního dodavatelského řetězce. Celkem by na daních a dalších odvodech získaly veřejné rozpočty přes 71 miliard korun v letech 2024-2033, z toho kraj a okolní obce pak přibližně 1,4 miliardy.
Model investice zpracovaný firmou Deloitte pak odhaduje až 285 miliard korun celkový přínos k nominálnímu HDP v letech 2024-2033. Model dopadu do průmyslu (započten i import/export baterií) pak podle EY ukazuje dokonce nárůst ročního HDP o 269 miliard korun. Stavba a provoz Gigafactory by zvýšily produkci české ekonomiky ve sledovaném období o 772,4 miliard korun.
V největší míře by profitoval zpracovatelský průmysl, dále tržní služby (pojišťovnictví, činnosti v oblasti nemovitostí a doprava a skladování), stavebnictví a energetika. Vznikla by také nová nadstandardně ohodnocená pracovní místa v oboru budoucnosti.
 

Samotná Gigafactory vytvoří přibližně až 3400 vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Celkem by na zóně mohlo vzniknout maximálně 5000 pracovních míst včetně dodavatelů. Jedná se o jeden z ústupků požadavkům obcí.
Investor očekává vznik vysoce kvalifikovaných pozic. Jedná se o typ výroby s vysokou přidanou hodnotou a nutností know-how, které pracovníci získají v rámci speciálního školení on-the-job. Vysoká úroveň automatizace pak zvyšuje podíl kvalifikovaných profesí, jako je programátor, kontrolór kvality, seřizovač, údržbář ad.
Tyto profese budou tvořit jádro pracovních míst. Naprostá většina zaměstnanců bude kmenových, nepočítá se s vyšším využíváním agenturních zaměstnanců. V roce 2027, při potenciálním zahájení výroby, by počet zaměstnanců v přímé a nepřímé oblasti činil přibližně 1 500. Nové inovativní technologie potřebují a přinášejí nové kompetence, proto by počet zaměstnanců rostl postupně. Na plnou kapacitu a zmíněných cca 3400 pracovníků by se měla Gigafactory dostat nejdříve v roce 2032. To dává dostatek času zavést nové studijní obory a nabídnout uplatnění budoucím absolventům.
Investor také předpokládá, že do Gigafactory bude mít zájem přestoupit část personálu ŠKODA AUTO, který má například vazby na Plzeňský kraj. Třetí složkou bude lokální trh, kde v horizontu deseti let z důvodu automatizace výrobních procesů nebo transformace odvětví (např. přechod k elektromobilitě) pravděpodobně dojde k nárůstu nezaměstnanosti.

Vznik průmyslové zóny i případná samotná Gigafactory projdou procesem posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Investor je připraven řídit se veškerými závěry a doporučeními z něj vycházejícími a minimalizovat tak dopady na životní prostředí.
Podobné závody vznikly nebo vznikají ve Švédsku, Německu a dalších zemích, které jsou známé svým důrazem na ochranu životního prostředí.
Umístění Gigafactory do areálu bývalého vojenského letiště Plzeň–Líně umožní sanaci ekologických zátěží v území, nedojde ani k záboru zemědělské půdy.

Dostupnost lithia v ČR je strategickou výhodou, nicméně rozhodnutí VW o umístění Gigafactory na něj vázáno není. Zahájení ekologické průmyslové těžby v ČR bude navíc trvat dlouhou dobu a plně nekoresponduje s časovým plánem Gigafactory. Koncern VW bude nicméně sledovat vývoj kolem lithia a dalších strategických surovin a jejich využití se nebrání, pokud bude dávat ekonomicky i ekologicky smysl.