Hospodářsky slabý region je charakterizován vyšší (nadprůměrnou) mírou nezaměstnanosti a nízkou soběstačností na trhu práce. To znamená, že v obci, respektive v rámci správního obvodu, je nedostatek pracovních míst, v mnoha případech jde zejména o pozice vhodné pro ženy a pro místní obyvatele, kteří mají omezené možnosti pro dojíždění za prací do blízkých měst. Kromě výše zmíněného se regiony tohoto typu potýkají s dlouhodobými problémy, jako je úbytek obyvatelstva zejména vlivem stěhování mladých lidí do velkých měst, nízký zájem investorů o území nebo obtížné zajištění pro místní obyvatele některých služeb vyžadujících odbornou kvalifikaci (např. lékařské péče).
Case study 1 - Javorník
Město Javorník se nachází v nejsevernějším cípu Olomouckého kraje, jen několik kilometrů od hranice s Polskem. Jde o malé město, které má necelých 2 800 obyvatel se správním obvodem s 11 600 obyvateli. Z pohledu geografické polohy jde o typickou periferní oblast, a to pro blízkost zmiňované státní hranice. Pohoří Hrubého Jeseníku představuje rovněž bariéru a zhoršuje dopravní dostupnost. Město je charakteristické svou přirozenou spádovostí na Polsko a na okresní město Jeseník.
Region se dlouhodobě potýká s výrazně nadprůměrnou nezaměstnaností (6,8 % v r. 2019) a nízkým koeficientem soběstačnosti, což značí nedostatečnou nabídku pracovních míst. Hospodářsky je Javornicko spjato zejména s lesnictvím a zemědělstvím. V současnosti je zde aktivních několik významnějších firem v oblasti dřevozpracujícího průmyslu, kovovýroby, průmyslu stavebních hmot apod. Z pohledu výroby v celorepublikovém srovnání jde o oblast méně významnou, respektive méně atraktivní pro investory z oblasti průmyslu. Výše zmíněné faktory přispívají v dlouhodobém trendu k úbytku obyvatel, zejména odlivu mladých lidí do větších měst s lepším dopravním napojením, s pracovními příležitostmi a nabídkou občanské vybavenosti.
Javornicko má však velký potenciál například pro cestovní ruch – čisté životní prostředí a atrakce typu Rychlebské stezky, renovovaná Tančírna v Račím údolí, zámek Jánský Vrch apod. K rozvoji cestovního ruchu může napomoci řada projektů z nedávné minulosti ať už realizovaných lokálně, nebo ve spolupráci s polským partnerským městem Paczkow v rámci programu Interreg V-A CZ-PL. Právě oblast cestovního ruchu může představovat vhodnou alternativu ke „klasickému“ průmyslu a do tohoto území přilákat nové investory.
Prezentace
Case study 2 - Vranov nad Dyjí
Správní obvod Vranov nad Dyjí je situován v jihozápadní části Jihomoravského kraje. Rozkládá se podél státních hranic s Rakouskem a současně sdílí hranici s Krajem Vysočina a Jihočeským krajem. Ve správním obvodu žije pouze 4 979 obyvatel, z toho samotné město Vranov nad Dyjí čítá jen 816 stálých rezidentů (k 31. 12. 2019). Hlavní spádovou oblastí je asi 20 km vzdálené okresní město Znojmo, kam obyvatelé Vranovska dojíždějí za prací i mnohými službami.
Hospodářky slabým a pro investory méně atraktivním jej činí především odlehlá poloha regionu a jeho horší dopravní dostupnost. To však není jediný aspekt. V regionu chybí vhodné nemovitosti pro podnikání a kvalifikovaná pracovní síla. Obyvatelé v produktivním věku často odcházejí do větších měst za lepším pracovním uplatněním i bydlením. Obce na Vranovsku se potýkají s vylidňováním a stárnutím obyvatelstva. Obecně v regionu chybí lidský kapitál k iniciaci větších podnikatelských záměrů, a to jak na straně podnikatelů, tak na straně municipalit, které by tyto aktivity podporovaly. Míra nezaměstnanosti se ve srovnání s ostatními správními obvody Jihomoravského kraje pohybuje na poměrně vysoké hodnotě 6,8 % (k 31. 12. 2019).
Podnikatelské plochy nejsou součástí územně plánovacích dokumentací obcí Vranovska a stávající nabídka nemovitostí má charakter převážně zemědělských brownfieldů, bývalých dřevařských závodů nebo chátrajících objektů občanské vybavenosti. Výstavba nových objektů pro bydlení i podnikání je často limitována reliéfem krajiny nebo orgány ochrany přírody a památkové péče.
Region je však velmi významnou turistickou destinací a návštěvníky láká zejména na přírodní krásy (NP Podyjí), koncentraci historických památek (zámek Vranov, hrad Bítov, Hardeg, Riegersburg aj.) a rekreaci v okolí Vranovské přehrady. Cestovní ruch a na něj navazující služby tak dlouhodobě představují ekonomicky nejvýznamnější odvětví regionu s vysokým rozvojovým potenciálem.
Prezentace
