Agentura pro podporu podnikání a investic

Centrála CzechInvestu
+420 727 850 330

Ukazatelé - soběstačnost, zranitelnost, stabilita

Soběstačnost na trhu práce je statistický ukazatel vytvořený agenturou CzechInvest, který popisuje situaci na trhu práce. V optimálním případě se pohybuje kolem hodnoty 100 %, což znamená, že obyvatelé regionu mají dostatek pracovních příležitostí nebo jsou podnikajícími fyzickými osobami, a tudíž nemusí za prací dojíždět. Jde o zjednodušený model, neboť v reálném světě jsou lidé nuceni vyjíždět například kvůli svému pracovnímu zaměření.

Vzorec pro výpočet tohoto ukazatele:

Český statistický úřad, Úřad práce ČR, CzechInvest

Související pojmy:

Aktivní živnostníci: Počet živnostníků, kteří aktivně vykonávají svou činnost.
Nezaměstnaní: Za nezaměstnané se považují všechny patnáctileté a starší osoby, které v průběhu referenčního týdne nebyly zaměstnané, aktivně práci hledaly a byly připraveny nastoupit nejpozději do 14 dnů.
Uchazeči o zaměstnání: Uchazeč o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání pobočku úřadu práce, v jejímž územním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání.
Zaměstnanci: Evidenční počet zaměstnanců zahrnuje osoby v pracovním, služebním nebo členském poměru.
 

Na základě porovnání soběstačnosti na trhu práce a míry nezaměstnanosti by sestaven tzv. regionální kříž.

Regionální kříž pro správní obvod obce Mimoň v Libereckém kraji


 

Pomocí regionálního kříže lze rozdělit regiony do čtyř základních typů. Čím více se na grafu region blíží vrcholu diagonály, tím více odpovídá následující charakteristice.

Hospodářsky slabý region:
Nenabízí dostatek pracovních příležitostí pro místní obyvatele a zároveň se potýká s vyšší nezaměstnaností, než je státní průměr.

Sociálně problémový region:
Nabízí dostatek pracovních příležitostí pro místní obyvatele, přesto je zde vyšší nezaměstnanost, než je státní průměr. Obyvatelé tedy práci buď aktivně nehledají, nebo jejich odborné zaměření neodpovídá poptávce pracovního trhu.

Vyjížďkový region:
Nenabízí dostatek pracovních příležitostí pro místní obyvatele, přesto je zde nižší nezaměstnanost, než je státní průměr. Obyvatelé vyjíždějí za prací do jiných regionů.

Prosperující region:
Nabízí dostatek pracovních příležitostí pro místní obyvatele, nezaměstnanost je na nižší úrovni, než je státní průměr. Tyto regiony často poskytují pracovní příležitosti i sousedním regionům.

Zranitelnost trhu práce

Dalším ukazatelem, vytvořeným agenturou CzechInvest, je Zranitelnost trhu práce. Jedná se o hodnotu, která nám sděluje, kolik procent všech zaměstnaneckých pozic by v dané oblasti zaniklo v případě odchodu největšího zaměstnavatele, který nespadá do kritické infrastruktury státu (nemocnice, univerzity, elektrárny apod.)

Vědomě hovoříme o zaměstnaneckých pozicích, která v takovém případě zanikají, nikoliv o počtu lidí, kteří by v dané oblasti přišli o práci. Taková formulace by naznačovala, že v daném území by rázem přišlo o práci určité procento lidí, přestože ve skutečnosti byli zaměstnanci v dané firmě často ze sousedních obcí, okresů, či dokonce krajů. Navíc nemalé procento zaměstnanců mohou představovat zahraniční pendleři či agenturní zaměstnanci. Nicméně platí, že vyšší je číslo, tím vyšší by byl dopad na trh práce v regionu. Je však nutné při využívání našeho ukazatele chápat jeho skutečnou vypovídající hodnotu.

V extrémních případech, jako například POÚ Suchdol nad Lužnicí, pracuje polovina všech zaměstnanců v jedné firmě. V takovém případě je vlastně socioekonomická prosperita daného mikroregionu silně provázáno s prosperitou jedné firmy. Ta se přitom může ocitnout v nelehké ekonomické situaci, kdy mateřská společnost může rozhodnout o relokaci, nebo zastavení výroby a během krátké doby zanikne většina pozic. Takový dopad se významně multiplikuje, pokud je na danou společnost v regionu navázány další dodavatelské subjekty. V takovém případě dochází k dominovému efektu.

Na druhé straně spektra se pak nachází většina krajských měst, kde hodnota nepřesáhne 1 %. Je to dáno jednak velikostí pracovních trhů, zároveň však jsou zdejší území pracovně heterogenní a velká část obyvatel je zaměstnána ve službách, které ve své podstatě atomizují pracovní trh.

Tento ukazatel je množné využívat u nižších administrativních jednotek, případně menší neadministrativní jednotky (DSO, MAS apod). Vzhledem k faktu, že se jedná o jednouchý poměr dvou veličin, je výsledná hodnota odvislá od velikosti jmenovatele. Ten reprezentuje počet zaměstnaneckých pozic celkem. Je-li příliš vysoký, na validitě výsledku to sice nic nemění, ale výsledek je natolik nízký, že jeho vypovídající hodnota je pro uživatele příliš nízká.

Indikátor zranitelnosti aplikovaný na POÚ České republiky najdete pod tímto odkazem.


Stabilita lokální ekonomiky

Na rozdíl od předchozích dvou ukazatelů, je Stabilita lokální ekonomiky složena hned ze 14 datových sad. Díky tomu je možná na první pohled složitější, zároveň však pomáhá mnohem přesněji pochopit aktuální stav lokání ekonomiky. Data jsou rozdělena do dvou skupin – data ekonomická a data sociodemografická. Každá sada nabývá hodnot 0–100 b. a sledovaným územím je přidělen dle jejich výkonu patřičný počet bodů. Vzhledem k faktu, že ne všechna data jsou přesným odrazem reality a může jejich rigidním a nekritickým přejímáním docházet ke zkreslování reálného popisu, byl vytvořen systém vah, kdy dle přesnosti dat nad danou územní jednotkou je s ní dále počítáno podle klíče:

  • Kategorie A: přesné, váha 1,0
  • Kategorie B: relativně přesné, váha 0,8
  • Kategorie: méně přesné, váha 0,6

Skrze systém několika mezivýpočtů jsou každému území přiděleny dvě číselné hodnoty. Jedna za ekonomickou oblast a druhá za sociodemografickou. Skrze tato dvě čísla je následně možné vykreslit území do x;y grafu.
Body, které se nacházejí blízko pravému hornímu rohu můžeme považovat za prosperující. Naopak body v levém spodním rohu reprezentují území, která s největší pravděpodobností bojují s určitými patologickými problémy ekonomického i demografického rázu. Kromě toho, však pracujeme i s tzv. osou stability, která nám ukazuje, zda ekonomický výkon území odpovídá jeho sociální základně. Jestliže se území nachází v pásu této osy, pak i v případě, kdy jsou obě jeho hodnoty nízké, může být ve výsledku stabilní a nehrozí tedy nějaký významný propad v dalších letech. Jsou zde však i území, kde jedna z hodnot výrazně převyšuje tu druhou. Tato území budou do budoucna naším primárním zájmem, protože je možné s menším úsilím ze strany státu, kraje, či institucí posunout na vyšší kvalitativní úroveň lokální ekonomiku či alespoň bránit jejímu poklesu.

Pro čtenáře je nejdůležitější, že tento indikátor má i svůj reálný dopad mimo interní metriky agentury CzechInvest. Je totiž využíván pro regionální přínos investic, který musí splnit všechny subjekty žádající o investiční pobídku. Ta je posuzována i z hlediska přínosu pro region. Ve zkratce lze říci, že u rozvinutých regionů preferujeme pouze pokročilý typ výroby a ideálně vědecko-výzkumná centra. Naopak u hospodářsky slabé regiony zvýhodňujeme, aby případní žadatelé byli motivováni zde investovat.

Interaktivní graf indikátoru, zahrnující všechna POÚ České republiky, najdete zde.
 





 
K ukládání nastavení a správnému fungování využíváme soubory cookies. Používáním webu s jejich používáním souhlasíte. Více info o cookies
}