Agentura pro podporu podnikání a investic

Centrála CzechInvestu
+420 720 071 309

Prosperující region

Prosperující region je charakterizován dostatečnou nabídkou pracovních příležitostí jak pro místní obyvatele, tak pro pracovníky z okolí, kteří do daného místa dojíždějí, a zároveň má nižší nezaměstnanost, než je státní průměr. Regionů spadajících do této kategorie není v rámci České republiky mnoho. Často jde o města s rozvinutým průmyslem (či službami) nabízejícím velký počet pracovních míst.

Case study 1 - Rychnov nad Kněžnou

Jedním z příkladů prosperujícího regionu je obec s pověřeným obecním úřadem Rychnov nad Kněžnou ve východních Čechách. Správní obvod o 14 tisících ekonomicky aktivních obyvatelích dává práci více jak 24 000 lidem. V procentuálním vyjádření zde zaměstnání najde 168 % práceschopných lidí (včetně zhruba 2 200 aktivních živnostníků).

Nezaměstnanost v regionu patří k nejnižším v Česku, dlouhodobý průměr se v okrese Rychnov nad Kněžnou drží pod 1,5 %. Dominantní závod ŠKODA AUTO, zaměstnává sedm tisíc lidí. Přes dva tisíce pracovníků zaměstnávají subdodavatelské firmy (např. Simoldes Plasticos, ANTOLIN LIBAN, Adient Czech Republic ad.) s predikcí dalšího rozvoje. V soběstačnosti na trhu práce tak s přehledem vede dokonce i nad takovými oblastmi, jako je POÚ Brno.

Co stojí za specifickým postavením zdejší oblasti? Oblast Rychnovska je přes sedmdesát let spojena s automobilovým průmyslem, který do značné míry stojí za prosperitou celého regionu. Nese s sebou však i nemálo negativních vedlejších efektů. Jakkoliv byla Škodovka od padesátých let minulého století významným zaměstnavatelem, po akvizici koncernem Volkswagen nastal zlom. Areál průmyslové zóny Solnice-Kvasiny na sebe v prvních letech 21. století navázal množství subdodavatelů. Po finanční krizi v letech 2008 a 2009 nastoupila konjunktura zde propojená s I. a II. etapou rozšíření průmyslové zóny. Celková hodnota investic do regionu se navýšila na zhruba 6 mld. Kč, z toho 5,5 mld. Kč činily státní dotace. Zdroje pracovní síly v podhůří Orlických hor se brzy vyčerpaly a bylo nutné hledat pracovníky v širším okolí i nedalekém Polsku. V současnosti místní podniky zaměstnávají více jak 3 500 osob, což se především v březnu 2020 ukázalo jako vysoké riziko. Po uzavření hranic se prakticky ze dne na den čtvrtina zaměstnanců nedostavila do práce. I přes útlum spojený s následky pandemie COVID je však město Rychnov s přidruženými obcemi pro široké okolí dojížďkovým regionem.

O Rychnovsku hovoříme jako o prosperujícím regionu, přesto je nutné mít na paměti, že vycházíme pouze ze dvou proměnných – tj. z míry nezaměstnanosti a soběstačnosti, která je poměrem počtu zaměstnanců a aktivních živnostníků vůči ekonomicky aktivním obyvatelům. Prosperita může být nazírána z mnoha úhlů – jako ekonomická, sociální, kulturně-společenská apod. Ačkoliv by tedy obce měly ideálně směřovat do kvadrantu nesoucí název prosperující region, je nutné mít na paměti, že na zvyšující se počet zaměstnanců musí reagovat bytová výstavba, počet volných míst v mateřských, základních a středních školách, kvalita technické infrastruktury atd. Právě enormní rozvoj strategické průmyslové zóny v Kvasinách a průmyslové zóny Lipovka nedoprovodila výstavba veřejné vybavenosti. Teprve se zpožděním a často nedostatečně se některé z takto vzniklých obtíží řeší, a to v kombinaci veřejných i soukromých peněz. Příkladem může být zvýšená aktivita developerů v okolí Rychnova a výstavba bytových domů, které mají uspokojit poptávku především dojíždějícím kmenovým zaměstnancům. Vhodné lokality ve spolupráci s dotčenými městy již vytipoval Královéhradecký kraj a v některých již dochází k výstavbě (např. rezidence TGM v Týništi nad Orlicí).

Královéhradecký kraj má sektor výroby dopravních prostředků a jejich komponent zařazen do strategie inteligentní specializace a v kraji je velmi silně zastoupen. V posledních letech byla podporována i realizace projektů formou investičních pobídek. Automobilový sektor včetně navazujících odvětví se stal ožehavým tématem, neboť existují desítky scénářů, které predikují jeho další možný rozvoj. Automatizace, elektromobilita, využití vodíku, autonomní doprava, přesun výroby, to vše může ohrozit rozvoj Rychnovska. Podaří-li se však pružně reagovat na změny v oboru a ve světě, lze předpokládat, že s patřičným zájmem ze strany státu může tento region prosperovat po mnoho dalších let.

Prezentace

Prezentace POU Rychnov nad Kněžnou

 

Case study 2 - Třinec

Statutární město Třinec s rozlohou okolo 8 541 hektarů se nachází v okrese Frýdek-Místek. Aktuálně jej obývá přibližně 35 tisíc obyvatel. Do správního obvodu Třince spadá 12 obcí – Bystřice, Hnojník, Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež, Třinec, Vělopolí a Vendryně, přičemž v Třinci je pověřený obecní úřad. Třinec byl ještě v první polovině 19. století jednou z mnoha zemědělských obcí ve vlastnictví Těšínské komory, která na Těšínsku spravovala majetek Habsburků.

Třinec leží při hranici s Polskem z jedné strany, ze strany druhé přiléhají Moravskoslezské Beskydy. Proto je pro město typický cestovní ruch v podobě mnoha turistických, cyklistických, lyžařských a běžkařských tras, kterými je tento region protkán. Hora Javorový, Ostrý a další jsou také vyhledávány mnoha sportovními nadšenci a organizacemi, které zde pořádají sportovní závody. Mezi nejznámější patří Beskydská sedmička, známá je také atletická Beskydská laťka, která se každoročně koná v hokejové hale Werk Arena.

Třinec je významným průmyslovým městem, sídlí zde velké množství firem, tomu přispívá dobrá lokalita poblíž hranic a velkých měst (Ostrava, Frýdek-Místek), v neposlední řadě také skvělá dopravní dostupnost. K nejvýznamnějším podnikům patří Třinecké železárny.

V roce 2001 se Třinecké železárny spolu s městem Třinec zasloužily o vznik průmyslové zóny Baliny, která vznikla formou PPP (partnerství soukromého a veřejného sektoru). Díky této průmyslové zóně není Třinec zaměřen pouze na hutní průmysl, ale najdeme zde několik firem také z automobilového průmyslu či strojírenství. Na první pohled se může zdát, že jsou ve městě podporováni pouze větší podnikatelé, což však není zdaleka pravda. Motivaci a podporu mohou očekávat také malé podniky či začínající startupy, a to například prostřednictvím podnikatelského inkubátoru Steel-it založeným v roce 2007. Dále také vybudováním Knihovny Třinec, která se stala významným kulturním a komunitním centrem města, nabízejícím množství aktivit a prostorů k pronajmutí.

V roce 2016 podepsalo město Třinec, zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Moravskoslezského kraje a Ostravy dohodu o přistoupení ke Společné deklaraci o spolupráci na přípravě konceptu chytrého města a chytrého regionu. Cílem je zaměřit se na zlepšení kvality života a životního prostředí celého regionu. Koncept města Třinec stojí na čtyřech základních pilířích, kterými jsou chytrá správa a rozvoj města, životní prostředí, čistá mobilita a informační technologie.

To, že POÚ Třinec je prosperujícím regionem a vhodným místem pro podnikání, dokazuje již třetí vítězství v soutěži Město pro byznys.

Prezentace



 
K ukládání nastavení a správnému fungování využíváme soubory cookies. Používáním webu s jejich používáním souhlasíte. Více info o cookies
}