Víte, co představuje kreativní ekosystém? Co jsou to kulturní a kreativní průmysly? Jaký potenciál jejich podpora může přinést obci či městu?

V této části online akademie vám představíme podstatu kulturních a kreativních průmyslů (dále již KKP) a možné způsoby, jak podpořit kreativitu ve vaší obci. Navedeme vás směrem k chápání přidané hodnoty KKP a důležitosti jejich rozvoje.

Vymezení kulturních a kreativních průmyslů (KKP)

Kulturní a kreativní průmysly (KKP) jsou podoblastí širšího kulturního a kreativního sektoru (KKS), který zahrnuje i neziskové aktivity. Jako KKP definujeme ekonomické činnosti v rámci KKS, jejichž základem je lidská kreativita a jsou založeny na kulturních hodnotách nebo uměleckých vyjádřeních. KKP využívají kreativity, dovedností, kultury či umění k tvorbě bohatství zejména skrze duševní vlastnictví, které dále inovativními způsoby komercionalizují. Kreativita je klíčovým vstupem a nejedná se o její pouhé přeprodávání. Distribuční řetězce jsou nicméně podstatnou součástí rozvoje KKP a patří k přidruženým činnostem.

 

	Pro představu lze pak KKP rozdělit do následujících podoblastí. Jedná se však pouze o orientační rozdělení. Nutno zdůraznit, že kultura je součást konceptu KKP, která souvisí přímo s jeho jádrem:

Význam sektoru KKP pro národní hospodářství 

Role kulturních a kreativních průmyslů se zásadně proměnila s nástupem ekonomické krize v letech 2007–2009. Ukázalo se, že KKP se vyznačují mimořádnou odolností, která je způsobena i podílem na ostatních hospodářských oblastech. Průřezový charakter odvětví od designu přes vizuální umění, až například po grafiku a média vedl k růstu KKP i během velké recese. Ukázalo se také, že KKP jsou rezistentní vůči automatizaci a zásadně využívá digitalizace. Díky těmto faktorům byla v posledních letech dokonána proměna vnímaní KKP z neziskové a dotované oblasti na sektor, který je v rámci EU považován za jednu z nejdůležitějších oblastí ekonomiky.

I díky evropským strategiím rozvoje bylo v roce 2015 z top 20 světových exportérů 16 z EU. O dva roky později pak KKP tvořily 5,3 % HDP Evropské unie. Současně představoval celý kulturní a kreativní sektor třetí největší sektor zaměstnanosti, s nejvyšším počtem pracovních míst pro občany ve věku 15–29 let a s vysokou mírou zaměstnanosti mezi ženami. I v silně průmyslové zemi jako je Německo tvoří KKP důležitou součást hospodářství. Díky svému rychlému růstu v posledních deseti letech se KKO v roce 2018 prakticky vyrovnalo německému strojírenskému průmyslu, co se týče tvorby přidané hodnoty. Kulturní a kreativní průmysly tak v Německu vygenerovaly vyšší přidanou hodnotu než chemický průmysl, energetika nebo finanční služby.

Vzhledem k silnému historickému a kulturnímu zázemí, široké nabídce studijních programů a rozsáhlé infrastruktuře informačních a komunikačních technologií zastává Česká republika silnou pozici v oblastech, jako je herní průmysl, virtuální realita (VR), rozšířená realita (AR), design, architektura, filmový průmysl nebo řemesla.

Ekosystém kulturních a kreativních průmyslů, jejich rozdělení, význam a důležitost podpory vysvětluje následující video:

Přínosy podpory KKP pro samosprávu

Kulturní a kreativní průmysly přináší potenciál k tvorbě nových pracovních míst vycházejících zejména z duševního vlastnictví, zvyšují atraktivitu daného území, podporují lokální identitu a sounáležitost s místem, přispívají k urbánní regeneraci měst a k úpravě veřejného prostoru. Díky podpoře kulturních a kreativních průmyslů a podnikavosti se město stane atraktivním pro kreativní zaměstnání, a to přinese benefity pro samotnou obec či město v podobě dobré image města, prevenci odchodu obyvatel, rozvoji turismu a v širším kontextu ve vzdělávání.

KKP by měly hrát důležitou roli také při vytváření tzv. brandingu obce, města, regionu i celé ČR. Jak zvolit kvalitní vizuální identitu města a neudělat některou z hlavních chyb v zadávání kreativních veřejných zakázek a veřejných soutěží? Problematika tvorby lokální identity je popsána v článku Kreativního Česka. Veřejné soutěže pro designéry zejména u zakázek, které se financují z veřejných prostředků a které jsou ve veřejném zájmu. Typickými příklady jsou městské mobiliáře, vizuální identity měst a další. Více o designérských soutěžích pro města a obce v článku Czechdesign, který se stal spolupořadatelem a garantem veřejných soutěží. Příkladem města, které získalo nové logo a celkovou vizuální identitu prostřednictvím veřejné soutěže je lázeňské město Luhačovice. Novou vizuální identitu získalo také město Valašské Klobouky, tentokrát prostřednictvím soutěže mezi studenty Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni a mezi zdejšími umělci z výtvarného spolku Vincúch. Porota, v níž zasedli vedle zástupců města i renomovaní grafičtí designéři, vybrala vítězný návrh studentky ZČU v Plzni.

Dále kulturní a kreativní průmysly přispívají k:

• osvětě a vzdělávání,
• sociální soudržnosti v regionu,
• vysokopříjmovému turismu,
• zvýšení kvality života obyvatel,
• oživení kulturních památek,
• inovacím,
• dobrému image měst, krajů i země,
• péči o životní prostředí a krajinu,
• udržitelnosti.

	„Být kreativní znamená pochopit, co je podstatou vašeho města, pochopit všechen potenciál, který nabízí.

Příklady podpory KKP na lokální úrovni

A: Podpora podnikání 

Podpora kreativity a kreativní přístup vedení obcí není výsadou větších měst. Kreativita nabízí městům a obcím pohled na jejich rozvojový potenciál. Tento potenciál se může ukrývat v turismu, kulturním dědictví, komunitních aktivitách, životní stylu, historii a v dalších specifických rysech dané oblasti. Otázkou je tedy, jak tento potenciál využít k poskytnutí nových pracovních příležitostí nebo nových možností podnikání na daném území. Kultivace podnikatelského prostředí je pro obec zásadním krokem k prosperitě. Poznáním potřeb obyvatel na daném území je rozhodujícím faktorem pro další rozvoj. Vzájemná komunikace a podpora může vést k maximálnímu využití lidského kapitálu, k proměně image města a ke zlepšení zdejšího podnikatelského prostředí.

Hlavní síla KKP totiž neleží pouze ve vlastní přidané hodnotě, ale ve spojení s dalšími sektory, ať se jedná o spojení přímé jako například v oblasti designu, nebo nepřímé s ohledem na turismus a pohostinství. Důležitá je podpora propojování a spolupráce všech dílčích segmentů (klastry, platformy, sítě) a subjektů bez pohledu na jejich povahu (podnikatelské, veřejné, neziskové, vzdělávací a výzkumné). Podpora platforem a klastrů je důležitá především proto, že drtivou většinu sektoru (cca 95 %) tvoří jednotlivci a mikropodniky do devíti zaměstnanců. OSVČ pak tvoří dominantní skupinu. KKP proto představují provázaný ekosystém založený na vzájemné spolupráci a inspiraci, který těží i z neziskových oblastí celého sektoru.

B: Finanční a nefinanční podpora

Podpora lokální kultury je důležitým aspektem vedoucím ke zvýšení kvality života obyvatel. Kulturní vyžití v dané obci potlačuje migraci obyvatel do větších obcí a měst, kde již existuje rozvinutý kulturní život. Důležitá je tedy ze stran obcí a měst finanční i nefinanční podpora, která může směřovat k rozvoji místního divadla, podpoře kreativity místních obyvatel, rozvoj letních kin, festivalů a tradičních řemesel. Podpora lokální kultury a kreativního podnikání se neobejde bez strategické podpory vycházející z agendy měst a obcí, spolupráce a komunikace se soukromým a neziskovým sektorem, odborníky a osvíceným vedením měst. Lokální kultura je benefitem i pro samotnou obec, zvyšuje potenciál k cestovnímu ruchu a generuje zisk v dané lokalitě.

V nadcházeních letech je na lokální úrovni plánováno podpořit přípravu kulturních a kreativních projektů zejména s ohledem na následné čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU a lokální mapování KKO. Jednotlivé kroky, jak podpořit lokálně KKO v rámci města naleznete v příručce o kulturním přesahu na stránkách Kreativního Česka.

V řadě krajů probíhá jednorázová finanční podpora prostřednictvím tzv. kreativních voucherů. Jedná se o nástroj podpory ze stran měst a krajů pro rozšíření spolupráce mezi soukromým sektorem a kreativci. Příkladem dobré praxe fungování dotačního programu jsou kreativní vouchery Brno. Malé a střední podniky mohou využít finanční podporu pro spolupráci s kreativními profesionály například v oblastech marketingových strategií, webdesignu, grafického designu, produktového a průmyslového designu a mnohých dalších. Pro registrované firmy vznikla tzv. kreativní galerie, ze které si subjekty mohou vybírat dle odvětví své potencionální partnery z řad kreativců. Nejdůležitějším cílem projektu je zejména využití potenciálu kulturních a kreativních průmyslů na daném území spolu s novým propojením trhu. Kreativní vouchery byly realizovány také v Královéhradeckém kraji, Středočeském kraji nebo v Praze.

Důležitost podpory kulturního a kreativního sektoru reflektuje také Národní plán obnovy, který bude sloužit k obnově společnosti a ekonomiky v souvislosti s krizí způsobenou Covid-19. NPO bude financován z Nástroje pro oživení a odolnost Evropské unie (Recovery and Resilience Facility, RRF). Součástí jednoho z klíčových pilířů podpory je také podpora kulturního a kreativního sektoru. Více na oficiálních stránkách NPO.

C: Prostory pro kreativce a kulturní zázemí 

Nejdelší tradici rozvoje KKP mají lokální samosprávy, které jej od 90. let využívají k urbánní regeneraci měst a k úpravě veřejného prostoru. KKP přispívají k používání recyklovatelných materiálů, využívání lokálních surovin a změnu orientace ekonomiky směrem k vyšší přidané hodnotě. Příklady regenerace nevyužívaných budov a prostor například v průmyslových areálech nalezneme v ČR celou řadu. Trendem posledních let je přeměnit tyto nevyužívané prostory na kulturní či kreativní centra. Nemusí se však jednat o budování velkých kreativních center, v mnohých případech je klíčem úspěchu poskytnout prostor zainteresovaným lidem. Má obec k dispozici neužívaný objekt či pouze místnost, volný kulturní sál či jiné prostory? Jednou z možností, jak využít tyto prostory je poskytnout je k dočasnému užívání zdarma či za poplatek například divadelnímu spolku, pěveckému sboru či dalším kreativním aktérům. Tato spolupráce přináší kladný efekt oběma stranám – dojde k smysluplnému využití neobývaných prostor, stane se místem pro vzájemná setkávání a dojde k podpoře lokální kultury a rozvoji tvořivosti. Příkladem je také evropský
OP URBACT REFILL, který pomáhá v opětovném využití prázdných prostor, které představují hnací sílu místního rozvoje.

Máte na svém území chátrající lokalitu brownfield, kterou byste rádi přeměnili na občanské vybavení? Možným nástrojem je program podpory na regeneraci brownfieldů pro jiné než hospodářské využití, který lze využít například pro vybudování infrastrukturu pro kulturu. Může se jednat například o knihovny, kulturní domy, divadla, kina, galerie, koncertní sál či jiné občanské vybavení.

Další alternativou pro rozvoj kreativity mohou být prostory zvané otevřené dílny nebo makerspace. Jedná se o sdílený kreativní pracovní prostor, který se může nacházet například uvnitř školy, knihovny nebo samostatného veřejného nebo soukromého zařízení. Slouží pro tvorbu, učení, zkoumání a sdílení při využívání technologií nebo technických nástrojů. Tyto kreativní dílny mohou sloužit dětem, dospělým a podnikatelům a mohou obsahovat celou řadu výrobních zařízení včetně 3D tiskáren, laserových řezaček, pájek a někdy dokonce i šicích strojů. Otevřené dílny však nemusí zahrnovat všechny tyto komponenty, mnohá místa disponují například uměleckými potřebami. Možnost tvořit podněcuje zejména u dětí tvůrčí schopnosti a zájem o řemesla. Otevřené dílny jsou také ideálním prostorem pro pořádání řemeslných kurzů a vzdělávacích akcí.

Více pro obce a města: www.kreativnicesko.cz 

Case study

Mezinárodní horolezecký filmový festival v Teplicích nad Metují

Pořádání tak významných kulturních akcí, jakými bezesporu jsou filmové festivaly, nemusí být doménou jen velikých měst jako Karlovy Vary, či Zlín. Své místo mají tyto akce i v mnohem menších městech. Příkladem, že tradici a mezinárodní renomé si může vydobýt i akce pro relativně malý okruh zájemců, nalezneme v Teplicích nad Metují. Městečko na polských hranicích o 1600 obyvatelích známé jako vstup do Adršpašsko-teplických skal od osmdesátých let pořádá horolezecký filmový festival. Původně uzavřená akce pro nadšence lezení, kterých se na pískovcové věže sjížděla celá řada, se postupem času rozrostla na mezinárodního významu. Promítání v místním kině je navíc rozšířeno o venkovní přednášky, koncerty a veřejná promítání v parku.

Je obtížné kvantifikovat pozitivní efekt na oblast, ve které se daná akce pořádá, ale jisté je, že se projeví každoročně na konci letních prázdnin projeví zvýšený zájem o město a jeho okolí. Příhraniční obce v tomto region trpí během sezóny na nájezdy českých, ale především pak polských turistů. Jejich ekonomický dopad do regionu je však minimální. Znamenají dopravní zátěž, kumulují se u vstupů do skal a po absolvování daného okruhu se vracejí domů. Jen málo z nich v obcích přespí, nebo využije některé ze služeb – restaurace, obchody apod. Návštěvníci festivalu naopak využijí většinu sociální infrastruktury během svého několikadenního pobytu. Byť se většina skládá z baťůžkářů (ostatně jako v případě KVIFF) i tak má objem utracených peněz v místě multiplikační efekt.

Samotný festival není ztrátový ani pro město, které je pořadatelem. Podařilo se totiž zajistit vícezdrojové financování. Část peněz získají prodejem vstupenek, ale jejich cena je spíše symbolická a má zajistit pokrytí nákladů spojených s provozem kina. Do černých čísel se daří dostat díky sponzoringu místních firem, a především firem prodávajících sportovní vybavení. Akci využívají výrobci outdoor oblečení, lan, obuvi ad. produktů spojených s lezením. Město si účtuje poplatek za zabranou prodejní plochu. Právě tento zdroj je hlavním příjmem festivalu. Další příjmy tvoří dotace kraje a finanční příspěvky okolních obcí.

Jaké projekty organizujeme na podporu kulturních a kreativních průmyslů?

V agentuře CzechInvest pořádáme celou řadu akcí v regionech, jak pro podnikatele, tak municipality. Jedná se o diskusní fóra, konference, kulaté stoly pro aktéry a další události propojující kreativní a soukromou sféru. Cílem je zvýšení povědomí a zájmu měst o problematiku kulturních a kreativních průmyslů, navázání spolupráce mezi soukromou a veřejnou sférou a rozvoj kreativního podnikání. Podpora podnikavosti a kreativity jsou klíčové aspekty pro rozvoj prosperujícího prostředí. Chcete se podílet na budování kreativní komunity ve Vašem městě? Spolupracujte s námi!

Projekt Creatinno
Agentura CzechInvest byla v roce 2019 koordinátorem projektu Creatinno financovaného z evropského programu pro výzkum a inovace H2020. Cílem projektu bylo zvýšit konkurenceschopnost a dovednosti malých a středních podniků na evropském trhu v oblasti kreativních průmyslů. Součástí projektu byly také inovační agentury z Velké Británie (Creative England) a Španělska (BEAZ Bizkaia).

Creative Business Cup
CzechInvest organizuje české národní kolo mezinárodní startupové soutěže Creative Business Cup, za kterou stojí Creative Business Network. Soutěž podporuje startupy z oblasti kulturních a kreativních průmyslů a pomáhá jim při hledání investora i dobývání zahraničních trhů. Představuje skvělou příležitost, jak zviditelnit potenciál České republiky na poli kulturních a kreativních průmyslů a vyzdvihnout startupové projekty, které v tuzemsku vznikají.

Platforma pro kulturní a kreativní odvětví
CzechInvest inicioval roku 2020 vznik Platformy pro kulturní a kreativní odvětví za pomoci platformy Kreativní Česko a pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva kultury. Cílem projektu je rozproudit diskusi nad možnostmi podpory a rozvoje kulturních a kreativních průmyslů v České republice. Členové platformy chtějí také vytvořit jejich přehled a propojit aktéry na národní a regionální úrovní. Jak vypadá takové setkání v praxi, naleznete tady.