Agentura pro podporu podnikání a investic

Centrála CzechInvestu
+420 727 850 330

Rozvoj místního podnikání

Živnostenská zóna – jedna z forem podpory obce pro začínající podnikatele

Malí a střední podnikatelé většinou nenabízejí velký počet pracovních míst a jejich obrat je limitován, přesto patří mezi významné aktéry podílející se na rozvoji regionů. Obec může jejich další rozvoj podpořit například vznikem malé živnostenské zóny. Nabídka prostorů pro podnikání za zvýhodněný nájem pomůže živnostníkovi investovat například do nových technologií a tím mu umožní růst. Ani obec nepřijde zkrátka – živnostník přinese do obce další pracovní místa pro místní obyvatele, kteří nebudou muset za prací vyjíždět do firem v okolí.

Podpora malého a středního podnikání je důležitou součástí úspěchu. V počátcích se jedná o jinou formu podpory než v průběhu podnikání. Obecně hovoříme o informační a finanční pomoci.

Význam malých a středních podniků v ekonomice

Zaměstnanost Regionální rozvoj Konkurenční prostředí Inovativnost
MSP vytvářejí nová pracovní místa. Vyhledávání nových pracovních příležitostí představuje jednu ze stálých činností MSP. Tím vznikají rychleji nová pracovní místa než v případě velkých podniků s fixními podnikatelskými aktivitami. MSP svým působením v regionu decentralizují podnikatelské aktivity, a tak přispívají k rozvoji regionů, menších měst a obcí, které nemusí být tak lukrativní pro větší podniky MSP konkurují nejen velkým podnikům, ale i sobě navzájem, a působí tak proti monopolním tendencím. Navíc zajišťují spotřebitelům dostatečnou možnost volby, a tím působí i na optimalizaci cen. MSP často hledají originální řešení, inovaci svých výrobků za účelem přežití na trhu. Tím se liší od velkých firem, které většinou mění svůj výrobek postupným zlepšováním starého nebo změnou technologie
Zdroj: Frková, 2004

Příklady realizací zón pro drobné podnikatele:

Živnostenská (vesnická) průmyslová zóna Kapplův dvůr

Vesnická průmyslová zóna Třanovice se nachází z převážné části v areálu bývalého Státního statku Hnojník, který měl v Třanovicích jednu ze svých organizačních jednotek zaměřenou na chov hovězího dobytka. Během transformačního období došlo k postupnému útlumu původních aktivit, areál státního statku byl postupně rozkraden a bez jakéhokoli využití začal chátrat. Část průmyslové zóny tvoří oblast bývalých vojenských kasáren, z kterých během času vznikl velkosklad nábytku.

Původní stav v roce 1999

V současné době lokalitu využívá 10 firem, které v zóně mají vlastní objekty, a dalších bezmála 40 firem, které si pronajímají prostory v budově „podnikatelského inkubátoru – Kapplova dvora“. V zóně vzniklo zhruba 450 pracovních míst.

Pro malé vesnické zóny je typická rozmanitost podnikání. Zdejší zóna není výjimkou. Nalezneme zde například společnost zabývající se prodejem a výrobou krmných směsí pro domácí zvířata a domácí mazlíčky, podzemní zásobník plynu společnosti RWE, firmu zabývající se nýtováním, lisováním a spojováním materiálu. Z těch průmyslově orientovaných můžeme uvést spediční a tranzitní společnost, firmu zabývající se vývojem a výrobou průmyslových robotů a společnosti působící ve sféře stavitelství (energetika, zateplování budov apod). V zóně najdeme také ordinaci praktického lékaře, kadeřnictví, květinářství, zvěrolékaře nebo sídlo MAS Pobeskydí, obecně prospěšnou společnost Stonax (poskytování informačního, poradenského a asistenčního servisu v oblasti regionálního rozvoje). Své místo zde také našly společnosti působící v oblasti grafiky a tisku a dále firmy poskytující instalatérské, topenářské a stolařské práce (výroba kuchyňských linek na zakázku). Sídlí zde i kancelář architektů. Z výše uvedeného výčtu je patrné, že průmyslová zóna nutně neznamená přítomnost velkých podniků, výrobních hal a skladů.

Proces revitalizace lokality trval od roku 2002 do roku 2009 a probíhal v několika etapách. Obec Třanovice realizovala etapy zahrnující práce na ČOV a inženýrských sítích (kanalizace splašková, dešťová, vodovodní řád, plynofikace a rozvody nízkého napětí). Další etapou byla výstavba komunikací, parkoviště apod. Samostatnou kapitolou byly aktivity, které realizovaly jednotlivé podnikatelské subjekty z vlastních prostředků. V zóně byla vybudována kotelna na biomasu, stravovací zařízení pro zaměstnance firem působících v zóně (v současné době využívané také pro rozvoz obědů seniorům v obci). K dispozici je školicí místnost a zasedací místnost. V zóně byl rovněž zřízen sběrný dvůr, který slouží všem občanům mikroregionu povodí Stonávky.

Obec v rámci realizace investovala do venkovské zóny celkem 139,5 mil. Kč, z toho dotace z národních dotačních programů a předvstupních fondů EU (SAPARD, PHARE) činila 102 mil. Kč.


 

Podnikatelský inkubátor Kunovice – Panský dvůr

V centru města Kunovice stál rozsáhlý areál Panského dvora, nemovitá kulturní památka, s bohatou, záhadnou i pohnutou historií. V posledních desetiletích byl však ve značně neutěšeném stavu, typický brownfield. Představitelé města už od roku 1990 hledali způsob, jak poměrně rozsáhlou nemovitost s přilehlými pozemky zrekonstruovat, revitalizovat. V roce 1994 byl díky starostovi Jiřímu Demlovi Panský dvůr prohlášen kulturní nemovitou památkou. Zastupitelstvo města nejprve rozhodlo o postupném odkupu jeho jednotlivých částí, což se podařilo v průběhu let 2002 až 2004 za celkovou částku 23 milionů Kč.

Do Programu rozvoje města byla jako jedna z nejvýznamnějších priorit zahrnuta regenerace městského centra a podpora podnikatelských aktivit, čímž byl vytvořen základní předpoklad pro zpracování projektu na vybudování podnikatelského inkubátoru. Ministerstvo průmyslu a obchodu schválilo na projekt Podnikatelský inkubátor Kunovice – Panský dvůr dotaci ve výši 123 mil. Kč. Podíl města Kunovice na tomto projektu činí 40 mil. Kč. Realizace projektu byla zahájena v srpnu 2009 a probíhala ve dvanácti náročných etapách. Celková plocha pro účely podnikatelského inkubátoru je 3 240 m2. K dispozici jsou kancelářské prostory o celkové výměře 2 100 m2. V srpnu 2011 byla rekonstrukce Panského dvora dokončena a v září téhož roku byl zahájen provoz podnikatelského inkubátoru Kunovice.

Zdroj: www.pik-pd.cz

Současně se stavebními pracemi probíhala i příprava podnikatelského inkubátoru, jehož hlavním posláním je podpora malých, středních, začínajících i inovativních firem. Byla navázána spolupráce s Evropským polytechnickým institutem, s. r. o., VŠCHT Praha, VUT Brno a Akademií STING Brno. K pronájmu byly nabídnuty kancelářské prostory, konferenční a přednáškové sály, a to nejen pro „domácí“, ale i firmám působícím v regionu.

V rámci příprav vznikl Podnikatelský inkubátor Kunovice – Panský dvůr, s. r. o., právnická osoba, která byla založena jediným zakladatelem městem Kunovice. Město Kunovice uzavřelo s Podnikatelským inkubátorem Kunovice – Panský dvůr, s. r. o. mandátní smlouvu. Předmětem této smlouvy je správa shora uvedených nemovitostí a zajištění řádného výkonu vlastnického práva (mimo výběru nájemného) k těmto nemovitostem a zařizování obchodních záležitostí, právních úkonů a jiné činnosti za úplatu tak, aby byly plněny povinnosti vlastníka, zajištěna ochrana jeho majetku a dodrženy podmínky poskytnuté dotace na rekonstrukci.

Provoz podnikatelského inkubátoru je v současné době stabilizován. Sídlí zde 27 firem, dalších 20 zde využívá možnosti rezidenční adresy.

Projekt Podnikatelský inkubátor Kunovice – Panský dvůr, jehož součástí byla nejen regenerace brownfieldu v centru města a jeho proměna v nové sídlo začínajících, malých a inovativních firem, ale i záchrana nemovité kulturní památky někdejšího panského dvorce má za sebou úspěšný start. Hlavním cílem projektu byla podpora začínajícím podnikatelům, malým a středním firmám a v neposlední řadě vznik nových pracovních příležitostí, rozšíření podnikatelských aktivit a tím posílení místního rozvoje.

Litoměřice – revitalizace Kasáren pod Radobýlem

V roce 2020 se dlouhodobě nevyužívaný bývalý vojenský objekt v areálu Kasáren pod Radobýlem v Litoměřicích dočkal rekonstrukce.

Nově opravený objekt má sloužit jako podnikatelská zóna. Nabízí převážně kanceláře k pronájmu spolu s další doprovodnou infrastrukturou potřebnou pro provoz firem s důrazem na vybudování rozsáhlejšího parkoviště pro nákladní i osobní automobily. S ohledem na revitalizaci parkovacích ploch (cca 1800 m²) může být celá zóna využita v takových podnikatelských činnostech, jako je například osobní doprava, služby ve stavebnictví a další podobných aktivitách.

Jelikož se městu žádný zájemce o pronájem nepřihlásil, v budově tak budou mít sídlo městské technické služby, které se do kasáren přestěhují i se sběrným dvorem. Kapacity stávajícího dvora jsou ze 100 procent naplněny a sestěhováním získá město další dva volné areály ve městě. Opravy bývalé armádní budovy vyšly na 23 miliónů korun z toho 14 milionů korun činila dotace z národního programu Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů, který spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu a implementuje agentura CzechInvest.

Z areálu bývalých kasáren pod Radobýlem by se měla do budoucna stát další městská čtvrť. Vedle bydlení by tam měly být zastoupeny komerční i veřejné služby.

Litoměřice vlastní zhruba 80 procent areálu, území někdejších kasáren je velké 270 tisíc metrů čtverečních. Na úpravy veřejných budov chce město i nadále využívat dotace. Výstavbu pro bydlení by pak mohly mít na starost soukromé firmy. V objektu plánuje radnice 40 malometrážních bytů. Předpokládané náklady jsou 80 milionů korun. Objekt by měl poté splňovat normy pasivního domu.

Za realizovanou myšlenkou stojí urbanisticko-architektonická soutěž, kterou v roce 2014 vyhlásila společnost Petra Parléře spolu s městem Litoměřice. Zadání počítá s rekonstrukcí bývalé jízdárny a podobných objektů pro vznik řemeslných dílen. Zachovány jsou budovy archivu a další nyní využívané objekty. V návrhu zůstává i památník padlým vojákům. Územím vede hlavní komunikace, na kterou navazuje drobnější zástavba rodinných domů, které plynule přecházejí v zahrádkářskou oblast. Nechybí ani škola a mateřské školy. Autory vítězného návrhu se stali architekti Ilona Mikovcová z Hřebče a Jaroslav Daďa z Prahy. Do soutěže se přihlásilo 14 návrhů, z nichž porota ty návrhy, které se umístily na prvních třech místech, ocenila částkami 200 tisíc, 85 tisíc a 65 tisíc korun.

Zdroj: webové stránky města Litoměřice a portál Stavbaweb
 
K ukládání nastavení a správnému fungování využíváme soubory cookies. Používáním webu s jejich používáním souhlasíte. Více info o cookies
}