Projekt řeší doposud nedostatečnou nabídku vědecko-technických aktikivit v kraji. Snaží se také zvětšit zájem dětí o technické obory už od raného věku. Tím zlepšit i budoucí situaci na trhu práce, kdy je pracovníků v technických oborech dlouhodobý nedostatek.
Problém / Výchozí stav
Počet kvalifikovaných pedagogů technických oborů je nedostatečný, navíc mladší generace dává stále přednost spíše humanitním oborům. Poptávka po technických oborech sice mezi mládeží pomalu roste, avšak ne v takovém rozsahu, jak si žádá trh práce. Jiná situace není ani na Litoměřicku, proto se město zaměřilo na větší podporu vědecko-technického vzdělávání.
Řešení problému
Vědecko-technické zájmové vzdělávání je oblast, která výrazně profiluje zájem dětí již od základní školy. Proto jej v současnosti mnoho škol začíná stavět na stejnou rovinu jako vzdělávání umělecké či sportovní. Stále větší důraz je kladen na polytechnické vzdělávání, které je složené z přírodovědného, technického a environmentální vzdělávání. Jde o integraci všeobecné a odborné složky vzdělávání, společenskovědních a humanitních předmětů, matematiky, polytechnických i uměleckých předmětů.
Z konference Zdravé město v roce 2011 v Litoměřicích vyplynulo, že i místním občanům podobný druh aktivit chybí. V roce 2012 tak vznikl ve spolupráci s městem Technický klub mládeže (TKM).
Projekt Technického klubu opouští zaběhnutý model kroužků a zavádí platformu, kde soustřeďuje veškeré technické aktivity prolínající se stejně, jako je tomu v reálném světě. Tento model umožňuje přecházet mezi aktivitami, kooperovat, pracovat v týmech a technické problémy řešit v oblastech:
- modelářství – funkční modely,
- plastikové modelářství,
- stavba hudebních nástrojů,
- dílna – zpracování materiálů,
- šicí dílna – textilní tvorba a design,
- merkur (stavebnice),
- elektrotechnika a digitální technika,
- digitální dílna,
- robotika,
- fyzikální chemie,
- Informační a komunikační technologie – programování a hardware,
- digitální dílna 3D tisk a CNC obrábění,
- šperkařství.
Platforma je genderově a věkově neomezená, umožňuje spolupráci dětí, studentů a dospělých či škol a firem. Jejím iniciátorem je Jiří Rudolf, který je autorem konceptu klubu.
Náklady, finanční náročnost
Provoz technického klubu mládeže financuje město Litoměřice, stejně jako vybavení a materiál, který je nezbytný pro zabezpečení jeho činnosti. Roční náklady na vybavení TKM činí 300 tisíc korun a na provoz dalších 250 tisíc korun.
Platy pedagogů a lektorů jsou hrazeny z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Dalším finančním zdrojem jsou členské poplatky členů TKM. Klub také usiluje o granty a přijímá dary.
Od 1. dubna 2020 využívá TKM krajský projekt technických klubů (ÚK IKAP A2) spolufinancovaný Evropskou unií, prostřednictvím kterého dovybavuje klub, rozšiřuje práce se školními skupinami a buduje polytechnickou učebnu pro práci se školními skupinami v zájmovém technickém vzdělávání. V tomto projektu působí pracovníci TKM i jako metodici. Realizační doba projektu jsou tři roky a udržitelnost dva roky. Podpora činí osm a půl milionu korun.
Výstupy, výsledky, dopady
Projekt přináší odpověď na volání občanů po nedostatku technického vzdělávání pro žáky v kraji. Pracovníci TKM spolupracují se šesti základními školami v okolí a pokrývají i volnočasové vědecko-technické vzdělávání.
Udržitelnost
Jde o trvalý proces, během kterého se rozvíjí a prohlubuje spolupráce technického centra mládeže se školami, městem Litoměřice i Ústeckým krajem.
Odkaz na web
www.technickyklub.cz
Zdroj
Tato aktivita (šíření dobré praxe mezi municipalitami) je realizována v rámci projektu CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016673 financovaného z ESF prostřednictvím OPZ a ze státního rozpočtu ČR.
