Agentura pro podporu podnikání a investic

Centrála CzechInvestu
+420 727 850 330

Městská průmyslová zóna Staré Čivice

Městská průmyslová zóna Staré Čivice

Pardubice byly od počátku porevolučních let v hledáčku investorů. Město však nemělo vhodné prostory, které by mohlo případným zájemcům z řad podnikatelů nabídnout. To změnila až v roce 1995 městská průmyslová zóna v části Staré Čívice.

Problém

Pardubice jsou jedním z deseti největších českých měst a patří k průmyslovému centru východních Čech. Od roku 1994 tak měly o podnikání v této oblasti zcela přirozeně zájem i zahraniční investoři. Město jim však v prvních letech nebylo schopné nabídnout vhodné prostory k podnikání.

Řešení problému

Vedení města se na podzim roku 1995 rozhodlo vybudovat novou průmyslovou zónu. K tomuto účelu byla vybraná lokalita, kde fungovala bezcelní zóna a kde byli vlastníci ochotni své tehdy zemědělské pozemky prodat. Městská průmyslová zóna se nachází na západním okraji Pardubic, přibližně šest kilometrů od centra města. Leží v katastru obce Staré Čívice mezi státní silnicí I/2 vedoucí do Kolína a Prahy a železniční tratí Praha–Pardubice. Město Pardubice v současné době vlastní všech 71 hektarů pozemků a jeho územní plán počítá s možným rozšířením průmyslové zóny až na 120 hektarů. Lokalita je určená k lehké průmyslové výrobě, výrobním a strategickým službám či jako sídlo technologických center. Vzhledem ke své průmyslové tradici město podporuje odvětví elektrotechnického, chemického i nově vznikajícího automobilového průmyslu. Práce na přípravě zóny začaly v roce 1998, a to prvními výkupy pozemků.

Náklady, finanční náročnost

Náklady na přípravu zóny činily 354 milionů korun. Z této částky bylo 137 miliónů použito na výkup pozemků a 217 miliónů na infrastrukturu. Většinu částky (259,2 milionů korun) hradilo město Pardubice z vlastních zdrojů. Státní dotace z Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury (PPPNI) činila 94,8 milionů korun. Dalších 500 tisíc pak zaplatil stát na vyškolení manažera průmyslové zóny a její propagaci. Za prodeji 43,5 hektarů pozemků investorům získalo město 259,9 milionů korun a každoročně inkasuje daň z nemovitosti, která v roce 2018 dosáhla zhruba 7,5 milionů korun. Od roku 2001 tak městu přinesla nejméně 70 miliónů korun. Rozpočtové určení daní zajišťuje každému městu 1,5% podíl na celostátním výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti podle skutečného počtu pracovních míst ve městě. Pro Pardubice to tak znamená přibližně 495 korun na zaměstnance za rok 2018, což například za celý rok 2018 činilo skoro 1,3 miliónu korun.

Všichni investoři požádali o investiční pobídky, a protože splnili zákonem dané podmínky, bylo jim vyhověno. V tabulce č. 1 vidíme, že za 14 miliard korun investic a 2 800 pracovních míst byly firmám na daňových úlevách slíbeny téměř 4,5 miliardy korun. Z této částky se 50 procent týkalo první investice Panasonicu, který již pobídky vyčerpal a pravidelně platí vysoké částky do státního rozpočtu.

Výstupy, výsledky, dopady

V roce 2001 přišel první investor (Panasonic Mobile & Automotive Systems Czech) následovaný v krátkém sledu firmami JTEKT Automotive Czech Pardubice, RONAL CR, a KYB Manufacturing Czech. Od roku 2014 působí v zóně další velký investor – APAG Elektronik. Po dvaceti letech od začátku budování zóny je tak příhodné porovnat náklady veřejných rozpočtů s příjmy generovanými v průmyslové zóně.

Přínosy z umístění podniků v zóně hodnotíme po finanční stránce pouze podle zaplacené daně z příjmu a zaplaceného zdravotního a sociálního pojištění. Vyplacené osobní náklady už dosahují jeden a tři čtvrtě miliardy ročně, v součtu dosahují více než 17 miliard korun. Zdravotní a sociální pojištění činilo od roku 2003 do 2019 odhadem 5,8 miliardy korun. V této částce jsou započteni pouze kmenoví zaměstnanci uvedených firem. Agenturní zaměstnance nelze sledovat, i když tvoří významnou složku, například Panasonic uváděl ve výroční zprávě stav agenturního personálu k 31. 3. 2020 na 947 osob. Zaplacená daň z příjmu činí 665 milionů korun. Vše shrnuje tabulka číslo 2.

Z pohledu Pardubic se vybudování průmyslové zóny finančně vyplatilo, přímé náklady jsou zaplaceny a zóna přináší každoročně do rozpočtu města několik milionů korun.

Státní rozpočet je na tom výrazně lépe, za investovaných necelých 100 milionů korun získal minimálně 6,46 miliardy za dobu fungování podniků v zóně.

Udržitelnost

Městská průmyslová zóna je už prakticky obsazená. Další rozvoj území je vázán na lepší dopravní napojení a výstavbu jihozápadního obchvatu města.

Odkaz na web

www.pardubice.eu/o-pardubicich/prumysl-a-obchod/mestska-prumyslova-zona-uvod

Zdroje

  • CzechInvest, Regionální kancelář pro Pardubický kraj, pasportizace 2019/2020
  • Město Pardubice
  • Výroční zprávy podniků umístěných v zóně

Tato aktivita (šíření dobré praxe mezi municipalitami) je realizována v rámci projektu CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016673 financovaného z ESF prostřednictvím OPZ a ze státního rozpočtu ČR.

Logo-OPZ-barevne.jpg

K ukládání nastavení a správnému fungování využíváme soubory cookies. Používáním webu s jejich používáním souhlasíte. Více info o cookies
}