Výchozí stav
Obec Horní Suchá se rozkládá na cca 10 km² a má 4 400 obyvatel. V podmínkách Ostravsko – Karvinské aglomerace patří tedy spíše mezi menší obce, které se nachází v okrese Karviná. V roce 1911 byla v Horní Suché započata výstavba černouhelného dolu, nazvaného po tehdejším panovníku „František“. Důl do svého uzavření v roce 1999 změnil zásadním způsobem tvář obce a ovlivnil život místních obyvatel.
Když z něj v polovině roku 1999 vyjel poslední vozík uhlí a šachta, která po dobu své existence vytěžila miliony tun a dávala práci tisícům lidí byla uzavřena, zdálo se, že potenciál tohoto místa je vyčerpán. Již před tímto datem si obec uvědomovala tíživou situaci a problémy s nezaměstnaností, které v regionu vznikly po roce 1990. Samospráva nemá mnoho možností, jak takovou situaci řešit. Jednou z nich je získání a příprava pozemků pro budoucí investory, kteří svou, zejména výrobní činností, absorbují část počtu nezaměstnaných. Horní Suchá převzala iniciativu a začala usilovat o přeměnu starého dolu na moderní průmyslovou zónu.
Řešení
Obec začala usilovat o realizaci průmyslové zóny na zelené louce. Jednání, která probíhala s OKD a.s jako jediným vlastníkem vhodných ploch v letech 1997 až 1998, v tomto směru nebyla úspěšná a soustředila se po uzavření dolu František už jen na odkup areálu. V roce 2002 přešel celý o.z. ODRA z vlastnictví OKD a.s. zpět do majetku státu. Důl František, bohužel však už jen jeho vlastní oplocený areál, se stal vlastnictvím s.p. DIAMO. To byl zásadní obrat, protože jak stát, tak samospráva měly stejný zájem – snahu o snížení nezaměstnanosti a současné oživení opuštěného průmyslového areálu.
Následně byly vytipovány využitelné budovy a přistoupilo se k likvidaci těch ostatních. Významným posunem k cíli byl také legislativní krok, po jehož schválení, za účinné pomoci poslanců z regionu, nabyla účinnosti 31.prosince 2003 novela zákona o státním podniku, která umožňovala bezúplatný převod tohoto druhu majetku ze státu na obec. Toto se v případě dolu František po letech hledání cest a nalézání slepých uliček a vynaložení nemalého množství času a peněz stalo v únoru 2005 skutkem.
Projekt revitalizace dolu od počátku sledoval myšlenku jeho obsazení malými a středními podnikateli. Důvody byly tyto:
- Území dolu je díky existenci důlních jam, jejich ochranných pásem a komunikací k nim rozděleno do několika logických celků. Toto uspořádání stěžuje, až více méně znemožňuje, využití celé plochy jedním velkým investorem a je jednou provždy dané, protože kontrola a údržba těchto důlních děl musí probíhat prakticky pořád v časově neomezeném období.
- Menší investoři, obvykle tuzemští, jsou skromnější. Nečekají kompletně připravenou zelenou louku a neděsí je, tak jako mnohdy investory větší a zahraniční, pojmy jako ohradník, degazační stanice, jámová zátka a podobně.
- Obec chtěla podpořit především drobné a střední podnikatele.
- Poslední důvod obec ještě v té době nevnímala, projevil se až při vlastní výstavbě infrastruktury, a to bohužel velice bolestivě. Pokud nedokážete obsadit stávající objekty při využití stávající infrastruktury výše uvedenými skromnějšími subjekty, narazíte při nové výstavbě na problémy, které posouvají snahu o zachování původního stavu z pouhé nostalgie do tvrdé finanční reality.
Revitalizace dolu František byla vybrána agenturou CzechInvest jako jeden z pěti pilotních projektů na podporu brownfieldů v České republice pro zpracování studie dalšího využití. Proto se s přípravou projektové dokumentace infrastruktury zóny začalo prakticky ještě před tím, než se lokalita stala majetkem obce. Projekční práce probíhaly ve třech rovinách:
- Infrastruktura zóny - obsahuje všechny potřebné sítě a komunikace. Jejich rozsah je do jisté míry dán výše uvedenou existencí jam a jejich odplynění. Přesto i zde bylo nutné řešit odvěký problém, jestli má být dříve slepice nebo vejce. Do brownfieldu bez úprav nikdo nepůjde, a už vůbec ne jako první. Pokud však začneme projektovat a stavět bez konkrétního uživatele, může dojít k plýtvání vynaloženými prostředky. Je naprosto nutná flexibilita při průběhu vlastní stavby a pružná reakce na její změny před dokončením, což by při využití dotačních prostředků mohl být problém.
- Rekonstrukce stávajících využitelných budov -zde byly realizovány dva objekty, a to správní budova a zdravotní středisko. Správní budova je stavbou o dvou křídlech a vrátnicí a je jakýmsi vstupem do areálu. Tento objekt díky svému umístění zůstane vždy v majetku obce, a proto bylo rozhodnuto o jeho rekonstrukci pro, pokud možno, univerzální využití drobnými podnikateli a živnostníky. Zdravotní středisko je umístěno v těsné blízkosti areálu a díky vnitřnímu členění bylo vhodné pro přestavbu na bytový dům. Toto je dnes realitou a práce na osmi bytech byly dokončeny bez komplikací s možnými dotacemi za vlastní prostředky obce.
- Nová průmyslová hala -jedná se o dvouloďový objekt plochy cca 2 000 m², umístěný opět u vstupu do areálu. Záměrem bylo ukázat příchozím investorům, že revitalizace bývalého dolu je opravdu reálná a také to, že je zde možnost nabídnout prostory k okamžitému využití. Tuto halu bylo možno napojit přípojkami na stávající sítě bez jakýchkoliv úprav.
Díky poměrně plošně rozsáhlému projektu byl vysoký také počet účastníků stavebního řízení. Projekt zasahoval například do lesních porostů a silnice II. třídy. Tam, kde je vysoký počet účastníků řízení, není situace nikdy jednoduchá. Pokud se několik subjektů sejde v jednom řízení současně, končí to téměř automaticky úpravami projektové dokumentace. Někde došlo ke kompromisu, tam kde byly požadavky účastníků řízení neúnosné, nebyly brány v potaz a část projektu nebyla realizována. Obec úspěšně prošla meziresortní komisí pro schvalování projektů v rámci Revitalizace Moravskoslezského kraje, která působila při Ministerstvu průmyslu a obchodu. Meziresortní komisí bylo také v listopadu 2005 doporučeno financování z prostředků bývalého Fondu národního majetku, dnes Ministerstva financí České republiky. Tento způsob financování byl pro investora v porovnání se získáváním dotace z Operačních programů nesrovnatelně příjemnějším.
V roce 2009 skončily práce na výstavbě infrastruktury za přibližně 100 milionů Kč, kde investorem bylo Ministerstvo financí ČR z prostředků na revitalizaci Moravskoslezského kraje po hornické a hutní činnosti. Na výstavbě nové průmyslové haly a celkové rekonstrukci bývalé správní budovy se podílely také strukturální fondy EU.
Náklady, finanční náročnost
Pro realizaci akce byly plánovány celkové objemy investic následovně:
- zóna cca 100 mil. Kč,
- hala 36 mil. Kč,
- rekonstrukce správní budovy 20 mil. Kč.
Pro menší obec typu Horní Suché bylo financování velmi náročné. Uvedené náklady jsou totiž pouze investiční, další miliony ročně pohltí režijní náklady (mzdy, ostraha, údržba).
Udržitelnost
Provoz je financován z rozpočtu obce. V roce 2019 a 2020 obec financovala i revitalizaci obvodového pláště betonové skipové věže F4. Při této akci byly opraveny dvě strany věže – východní a jižní. Jednalo se o investici za více než 10 mil. Kč. Provozní náklady pokrývají platby za nájem, jedná se o objem cca 8 mil. Kč ročně.
Výstupy, výsledky, dopady
V roce 2010 bylo v Průmyslové zóně František zaměstnáno na tři stovky lidí v opravených nebo nově postavených objektech, které zabírají přibližně třetinu areálu. Pokud tedy podnikatelé, kteří mají pronajatý jeho zbytek (působí zde více než třicet firem), zdárně uskuteční své záměry, bude zřejmě reálná počáteční vize, kterou bylo vytvoření zhruba jednoho tisíce pracovních míst. Již v roce 2010 přestával být provoz průmyslové zóny pro obec ztrátový, roční náklady i výnosy se ustálily shodně na částce okolo pěti milionů korun. Důležitá je také skutečnost, že tohoto bylo dosaženo na stávajících, průmyslem již zdevastovaných pozemcích a nedošlo k záboru nových zelených ploch. Díky tomu také byla Průmyslová zóna František 26. října 2010 v Anežském klášteře v Praze vyhlášena vítězem kategorie „Brownfield roku“. Tuto soutěž každoročně pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu a agentura CzechInvest jako součást slavnostního oceňování „Investora roku“ a „Podnikatelské nemovitosti roku“.
Pro obec není zóna v současné době zisková a ani to nebylo záměrem. Jednalo se o vytvoření pracovních míst po uzavření Dolu František a využití areálu, který by byl pro obec chátrající lokalitou a tím i problémovou. V současné době zde našlo své pracovní uplatnění cca osm set lidí ve více než třiceti firmách. Po zahájení provozů v nových firmách (Magna Energy Storage, s. r. o., Organic Technology s. r. o. a TRAFIN OIL a. s.) se počet pracovních míst přiblíží k tisíci nebo dokonce toto číslo překročí.
V současné době jsou všechny pozemky průmyslové zóny pronajaty ze 100 %. Některé pozemky si pronajaly společnosti, které zde staví nové haly. Ostatní volné plochy si pronajali stávající vlastníci hal jako rezervu pro svůj další případná rozvoj a růst. Hospodářská krize v roce 2008 ani koronavirová pandemie nezpůsobily, že by některá firma ukončila svou činnost, naopak se řada z nich dostává na úroveň před krizí.
Odkaz na web
https://www.hornisucha.cz/prumyslova-zona
Tato aktivita (šíření dobré praxe mezi municipalitami) je realizována v rámci projektu CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016673 financovaného z ESF prostřednictvím OPZ a ze státního rozpočtu ČR.
.jpg?width=300&height=62 "Logo-OPZ-barevne-(1).jpg")