Výchozí stav
Neustále se zpřísňující legislativa nutí obce výrazně snižovat množství směsného komunálního odpadu.Limity objemu v přepočtu na obyvatele se pro skládkování průběžně snižují, ale poplatky za skládkovanou tunu a požadavky na podíl vytříděného odpadu se zvyšují. Tento problém, společně s dalšími, řeší i Šumperk, město okresního významu v severní části Olomouckého kraje.
Gastroodpad představuje až třetinu objemu tzv. černých popelnic, proto dává smysl se jeho redukci systematicky věnovat. Můžeme jej navíc bez nadsázky nazvat surovinou, neboť v sobě skrývá nezanedbatelný energetický potenciál.
Řešení
Město Šumperk spatřilo v gastroodpadu velký potenciál ke snížení množství komunálního odpadu a rovněž k jeho energetickému využití, které současné technologie umožňují.
Od května roku 2021 začal v Šumperku ve spolupráci s bioplynovou stanicí v Rapotíně pilotní projekt sběru a svozu gastroodpadu a jeho zpracování na bioplyn pro následné využití.
Pro místní občany to v praxi znamená, že mohou odevzdávat zbytky z kuchyně (nedojedená jídla, zbytky ovoce a zeleniny, sýry, maso, prošlé potraviny, mléčné výrobky, cukrovinky apod., a to včetně neskleněných obalů) do hnědých 120litrových nádob, které jsou rozmístěny po městě. Počet stanovišť se z původní čtyřicítky v průběhu ročního fungování pilotního projektu zdvojnásobil na aktuálních osmdesát. Občané si mohou, např. v informačním centru, zakoupit menší nádobu určenou k umístění do domácnosti pro sběr tohoto typu odpadu.
Přestože není separování povinné, občané se, i díky rostoucímu počtu sběrných míst, do této aktivity intenzivně zapojují, přičemž některé lokality jsou vytížené velmi a některé méně. Svozy probíhají v týdenní frekvenci a zahrnují i výměnu použité nádoby za nově vyčištěnou, aby nedocházelo k nežádoucím jevům, jako například k zápachu.
Zpracování odpadu následně probíhá v bioplynové stanici v nedalekém Rapotíně. Produkty stanice lze rozdělit do čtyř kategorií:
- Elektrická energie získaná z bioplynu (dodávaná do distribuční sítě)
- Tepelná energie získaná v rámci procesu fermentace gastroodpadu (využívaná pro vytápění budov v okolních obcích)
- Biometan získaný úpravou bioplynu (použitelný jako plnohodnotná obnovitelná náhrada zemního plynu)
- Organicko-minerální hnojivo získané ze zbytkového substrátu
Náklady, finanční náročnost
Dotace na sběr gastroodpadu čerpána nebyla. Jedná se o pilotní projekt a úvodní investice do projektu poskytla společnost EFG ve formě zapůjčených nádob na sběr nebo úvodních informačních letáků. Nyní jsou náklady na svoz gastroodpadu srovnatelné se svozem směsného komunálního odpadu. Vzhledem k zvyšování poplatků za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky město očekává díky třídění gastroodpadu úsporu finančních prostředků.
Udržitelnost
Spolupráce města Šumperka s firmou Energy financial group (EFG), která zajišťuje provoz bioplynové stanice v Rapotíně, byla původně uzavřena na rok s možností dalšího prodlužování. Nicméně projekt je svým charakterem od počátku stavěn jako dlouhodobě udržitelný nejen z hlediska ekologického, ale také ekonomického, zejména vzhledem k výraznému zpřísňování legislativy v oblasti odpadů. Do budoucna se počítá s rozšiřováním sběrných míst (v plánu je až 200 nádob na území města Šumperka). Předpokladem je, že se bude podíl vytříděného gastroodpadu vzhledem k množství zbytkového komunálnímu odpadu postupně navyšovat v důsledku zlepšující se informovanosti obyvatel, a také to, že se občané zamyslí nad množstvím potravin, které vyhazují, a alespoň částečně omezí jejich plýtvání.
Výstupy, výsledky, dopady
Za prvních osm měsíců fungování projektu v Šumperku, tedy od května do konce roku 2021, bylo svezeno přes 51 tun gastroodpadu (s měsíčním průměrem 6,5 tun). „Toto množství představuje zhruba sto osmdesát tisíc nesnědených jídel, z nichž lze vyrobit elektřinu pro více než dvacet domácností na celý rok nebo dobít více než 128 tisíc mobilních telefonů či vznikne takové množství BioCNG, které vystačí na ujetí téměř padesát tisíc kilometrů,“ zmiňuje v článku na portálu sumpersko.net Ondřej Černý, ředitel divize EFG Logistics (sumpersko.net, 2022). Objem vytříděného odpadu tohoto typu rostl i v následujícím období, a to na cca 23 tun za první a 25 tun za druhé čtvrtletí roku 2022.
Do sběru gastroodpadu se postupně zapojují také další města a obce, kromě Šumperka a Rapotína např. Olomouc, Opava, Nový Jičín, Hodonín a další obce a města na Moravě. Aktuálně se celkové množství sváženého bioodpadu společností EFG pohybuje okolo 70 tun měsíčně.
Odkaz na web
https://www.sumperk.cz/cs/potrebuji-vyridit/komunalni-odpad/gastroodpad.html
Zdroje
Tato aktivita (šíření dobré praxe mezi municipalitami) je realizována v rámci projektu CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016673 financovaného z ESF prostřednictvím OPZ a ze státního rozpočtu ČR.
.jpg?width=300&height=62 "Logo-OPZ-barevne-(1).jpg")