Agentura pro podporu podnikání a investic

Centrála CzechInvestu
+420 727 850 330

Přeshraniční spolupráce

Proč spolupracovat?

Proč se města z hlediska podnikatelů mohou nebo proč by se měla zapojit do mezinárodní spolupráce? S termínem partnerská města se setkáváme prakticky už od druhé světové války a s větším či menším úspěchem jsou zapojeny velké i menší municipality napříč kontinenty, především pak v Evropě. Idea, se kterou města partnerství stvrzují podpisem, je vzájemná spolupráce obcí s podobnou historií, průmyslovým či kulturním odkazem a v neposlední řadě i obdobným počtem obyvatel. Nerovné partnerství Šanghaje a Hroznové Lhoty je nejen nepravděpodobné, ale pokud by k němu došlo, nemá ani pro jednoho z partnerů valný význam. Avšak například Karlovy Vary mají mezi svými partnerskými městy Baden-Baden v Německu nebo kalifornský Carslbad, což jsou významná lázeňská města proslulá minerální vodou.

Spolupráce měst, která jsou podobná, ale dělí je kulturní odlišnosti, a především geografická poloha, ustrnula na úrovni spíše občasných návštěv volených zástupců a úředníků. V lepším případě pak dochází ke spolupráci základních a středních škol či kulturních spolků. Přesto tyto vazby lze využít jako odrazový můstek, který může odstartovat mnohem hlubší kooperaci i mezi místními podnikatelskými subjekty. Dopředu předestíráme, že ne všechna města mohou k tomu kroku z mnoha objektivních důvodů přistoupit (jaké podmínky musí být splněny, rozebereme níže), přesto tam, kde se to povede, mohou vzniknout zajímavé vazby.

 

Jaký formát zvolit?

Přestože se primárně obracíme na starosty/starostky obcí, mezinárodní spolupráce je v představách mnohých spíše spojena s vyšší exekutivní úrovní minimálně od krajské úrovně v čele s hejtmanem. Přesto právě na základech, které vybudovala síť partnerských měst, je možné „stavět další patra“ aktivit, což je plně v rukou starosty/starostky.

Variant podnikatelské spolupráce existuje několik. Nejviditelnější je tzv. podnikatelská mise. Tento typ cest je výsadou především prezidenta, premiéra, ministra. Čím vyšší volená osoba doprovází podnikatele, úměrně se zvyšuje i zájem na druhé straně. Ovšem i starosta může plnit podobnou roli jako ministerský předseda. Návštěva partnerského města nebo regionu nemusí být „pouze“ o utužování dobrých vztahů, potažmo o kulturním zážitku, ale starostu mohou doprovodit zástupci firem, pro které partnerské město vytipuje vhodné partnery, se kterými se mohou setkat.

Další možností, jak dopomoci k užší spolupráci, je kooperační fórum. Pod tímto názvem se skrývá podnikatelská verze tzv. speed-datingu. Obzvláště v anglofonním prostředí se někteří lidé ve snaze seznámit uchylují k tomuto kroku, kdy ženy sedí u stolečku a muži postupně rotují v předem daných časových intervalech, které oběma dají dostatek prostoru se vzájemně seznámit. Panuje-li mezi nimi vzájemná sympatie, po skončení akce se mohou sejít třeba na drink. Kooperační fórum je založené na podobném principu: firmy se vzájemně představí, a pokud najdou dostatek oblastí, kde se jejich zájmy protínají, mohou se o nich více do detailu rozhovořit v rámci bilaterálního jednání po skončení fóra. Velice dobře v tomto ohledu funguje spojení jablonecké okresní hospodářské komory a Krkonošské agentury pro regionální rozvoj (KARR). Vždy na podzim spolupořádají na česko-německo-polském pomezí podnikatelská kooperační fóra. Cílem fóra je podpořit drobné, malé a střední podniky při navazování přímých obchodních kontaktů s německými a polskými podnikateli. Program fóra zahrnuje prezentaci institucí na podporu podnikání věnované výměně znalostí a zkušeností v oblasti vývoje inovací a transferu technologií. Účastnící mají také možnost navázat obchodní kontakty během kooperační burzy.

 

Příkladem měst s podobnou historií a oborovým zaměřením jsou Hořice v Podkrkonoší a polská Strzegom. Vzájemné podoby jsou si tato města vědoma, i proto v letech 2017–2019 připravila úspěšnou turistickou strategii „Cesta kamene“. Právě těžba a zpracování kamene (v Hořicích pískovec a ve Strzegomi žula) jsou typické pro obě města, která navíc disponují specializovanými středními školami. Na české straně navíc úspěšně funguje klastr propojující kamenické firmy. V takovém případě zcela jistě stojí za úvahu využít spolupráci měst a pokusit se o užší spolupráci i mezi českými a polskými lomy, kameníky, sochaři atd.

Jak mise podnikatelů, tak fórum jsou ty viditelnější aktivity, které navíc vyžadují poměrně dobrou znalost nejen vlastního podnikatelského ekosystému ve městě, ale i toho v zahraničí. Vzájemnou spolupráci však lze rozvíjet i posílením měkkých nebo tvrdých dovedností. Užitečné zcela jistě bude jazykové vzdělávání – základy polštiny se budou hodit při jednání stejně jako znalost práva v dané zemi, celní systém apod.

 

Co musí být splněno?

Aby měla případná spolupráce pro obě města smysl, měly by být splněny následující podmínky:

Relativní geografická blízkost
Chceme-li mluvit o efektivní spolupráci, a to nejen v oblasti podnikání, je nutné, aby se vzdálenost mezi městy nepočítala v tisících kilometrů a nedělily je dokonce kontinenty. Zatímco kulturní spolupráce mezi Japonskem a Českem je dost dobře možná (četné návštěvy symfonické hudby to koneckonců dokazují), podnikatelská mise mezi středně velkými městy by patrně nedosáhla takových úspěchů.

Odbourání jazykové bariéry
Úroveň znalosti cizích jazyků sice v Česku roste napříč věkovými kategoriemi, je však nutné brát na zřetel, že i když česká strana bude schopna zajistit jazykově vybavené firmy a podnikatele, které zajímá spolupráce se zahraničními protějšky, jejich partneři na tom nemusejí být zdaleka tak dobře a naopak. Ideální je tedy zvolit obchodní jazyk, kterým bude pravděpodobně angličtina, nebo zajistit dostatečný počet překladatelů. Druhou variantu využívá již zmíněné polsko-německo-české kooperační fórum.

Odpovídající skladba podnikatelů
Podnikatelů ochotných k mezinárodní spolupráci musí být nejen dostatek, ale ideálně by se měli buď komplementárně doplňovat, pokud je cílem kooperační fórum, nebo „zrcadlit“, chceme-li nastolit téma společné všem a pracovat na řešení. Komplementarita nemusí být patrná na první pohled, ale provázat se mohou nejen výrobce ložního povlečení a tkalcovna, ale třeba i výrobce strojů na zpracování odpadu a výrobce 3D tiskáren. Užitečné může být setkání výrobní sféry s IT podniky, s velko- i maloobchody apod.

Ochota spolupracovat 

Je nejdůležitější podmínkou. Není-li splněna, všechny další, byť splněné, pozbývají smyslu. Chtít spolupracovat musí obě strany.

 

Využití dotačních možností

Faktor, který může do značné míry ovlivnit ochotu spolupracovat. I bez dotací jde o aktivitu, která nemusí stát město výraznější prostředky, ovšem s dotací lze rozšířit skladbu aktivit a rozložit je do několika let. Města nejčastěji využívají dotace z programu přeshraniční spolupráce, evropský program k tomuto účelu přímo určený. Klade totiž podobné podmínky, které musí město splnit, pokud uvažuje o podpoře přeshraničního podnikání – tj. geografickou blízkost, podobnou skladbu obyvatel a podnikatelů, často i menší jazykovou bariéru. Přeshraniční spolupráce tak může stejně dobře fungovat mezi Hodonínem a slovenskou Holíčí jako mezi Jihočeským krajem a Horními Rakousy.

logo interreg Europe

Možné programy, ze kterých lze čerpat: 

  • Interreg CENTRAL EUROPE
  • Interreg Danube
  • Interreg Europe
  • Interreg V-A Česká republika – Polsko
  • Interreg V-A Slovenská republika – Česká republikInterreg V-A Rakousko – Česká republika
  • OPPS Česká republika – Svobodný stát Bavorsko
  • OPPS Svobodný stát Sasko – Česká republika
  • URBACT III

Případová studie Trutnov a Świdnica

Trutnov, druhé největší město Královéhradeckého kraje, je branou do východních Krkonoš a historicky má vazby nejen na své okolí, ale přes horský masiv i do Polska. Také z toho důvodu patří mezi jeho partnerská města Kamenna Góra, Strzelin, Kępno a Świdnica. S posledním jmenovaným podal Trutnov úspěšnou žádost na podporu podnikání mezi českými a polskými podnikateli. Projekt trval 19 měsíců, během kterých se uskutečnilo šest setkání českých a polských partnerů, aktivity se rovnoměrně dělily mezi obě strany. Součástí bylo také zpracování a vydání Průvodce podnikáním na Trutnovsku a ve Świdnici. Ten usnadnil orientaci v rozdílné legislativě, celních předpisech či daňových zákonech každé ze stran. 
 

Případová studie: Konkrétní cíle programu URBACT III 

1. Tvorba mezinárodních sítí k podpoře měst při vytváření a implementaci integrovaných městských strategií, k usnadnění výměny zkušeností a znalostí, vzájemného učení partnerů a šíření úspěšných příkladů z praxe. Výstupem spolupráce měst v rámci partnerských sítí měst jsou místní akční plány – řešení daného problému na místní úrovni, které jsou tvořeny za podpory místních podpůrných skupin. V tomto programovém období se lze dále připojit ke dvěma novým typům sítí – Implementačním sítím a Sítím přenosu.

2. Rozvoj schopností  aktérů zapojených do rozvoje měst vytvářet a implementovat takové strategie rozvoje měst, které jsou integrované a zapojují veřejnost.

3. Uplatnění a šíření znalostí o tvorbě a implementaci strategií udržitelného rozvoje měst na místní, regionální i národní úrovni. 

  
 Tematické cíle programu:

  • TC1 Výzkum, rozvoj technologií a inovace 
  • TC2 Přístup, využití a kvalita IKT 
  • TC3 Konkurenceschopnost malých a středních podniků 
  • TC4 Přechod na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích 
  • TC5 Přizpůsobení se změně klimatu, prevence a řízení rizik 
  • TC6 Životní prostředí a účinné využívání zdrojů 
  • TC7 Udržitelná doprava a překážky/nedostatky v klíčových síťových infrastrukturách 
  • TC8 Zaměstnanost a pracovní mobilita 
  • TC9 Sociální inkluze a boj proti chudobě 
  • TC10 Vzdělávání, dovednosti a celoživotní učení 
     
Operační program URBACT je program podporující udržitelný rozvoj měst, který městům umožňuje společně hledat řešení hlavních problémů a znovu potvrzovat klíčovou úlohu, kterou hrají při řešení stále složitějších společenských změn.

Důraz je kladen na vývoj pragmatických řešení, která jsou nová, udržitelná a integrují ekonomické, sociální a environmentální dimenze. URBACT umožňuje městům sdílet osvědčené postupy a zkušenosti se všemi odborníky zapojenými do městské politiky v celé Evropě. V současné době je do programu zapojeno 550 měst, 29 zemí a 7 000 místních aktérů.


Benefity účasti v projektu

Program nefinancuje investiční výdaje, přesto přináší zúčastněným městům řadu výhod: 

  • vytvoření sítě expertů a specialistů v dané oblasti  
  • zvýšení povědomí o dané oblasti mezi institucemi a veřejností v zapojeném městě 
  • identifikace příkladů dobré praxe a jejich přenos 
  • přenos know-how 
  • lepší spolupráce mezi stakeholdery a institucemi 
Způsobilé výdaje jsou náklady na mzdy zapojených odborníků, cestovné a ubytování, náklady na externí experty.

 

Konkrétní projekt pro město Pardubice: 

TechRevolution je projekt dobré praxe města Barnsley ve Velké Británii v rámci operačního programu URBACT III, který městům umožňuje společně hledat řešení v oblastech digitálního a kreativního průmyslu, nově příchozích investic a zejména při budování podnikatelských inkubátorů či startupů. Je určen pro středně velká průmyslová města, která mají zájem o high-tech projekty.

Zapojení do tohoto projektu koresponduje s aktivitami města směřujícími k zahájení provozu Pardubického podnikatelského inkubátoru (P-PINK). V rámci projektu získáme nejen know-how od evropských expertů (inovační centrum města Barnsley bylo vybráno jako nejlepší příklad v rámci Evropské unie), kteří již podobný projekt úspěšně realizují, ale i pomoc při nastavení důležitých milníků startupu a inkubátoru (tvorba rozpočtu, lokalizace, zaměstnanecká struktura, síťování atd.). Partnerem města v projektu bude Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, která je nositelem projektu P-PINK.

V 1. fázi realizace projektu jsou lead-partnerem (město dobré praxe) přizvána další 2 města, která jsou iniciátorem obsahové stránky projektu a společně se podílejí na přípravě sítě dalších evropských průmyslových měst, stakeholderů v oblasti rozvoje inovačních technologií. Ve 2. fázi projektu byla přizvána další 4 evropská města, která budou realizovat aktivity stanovené v první fázi.

Město Pardubice se v rámci programu TechRevolution seznámilo s podporou podnikání v různých státech Evropy (Anglie, Nizozemí, Řecko, Španělsko, Estonsko, Maďarsko a Rumunsko), získalo náměty na nové aktivity a projekty a zároveň mobilizovalo vnitřní zdroje a vytvořilo místní skupinu, která koordinuje podporu podnikání obecně a rozvoj podnikatelského inkubátoru konkrétně. 
 

K ukládání nastavení a správnému fungování využíváme soubory cookies. Používáním webu s jejich používáním souhlasíte. Více info o cookies
}