Proč by měla obec podporovat spolupráci škol a místních podniků?
Každá obec by se měla snažit o svůj udržitelný rozvoj. Důležitými předpoklady jsou neklesající počet spokojených občanů, kvalitní infrastruktura a ideálně diferencované podnikatelské prostředí, které nabízí zajímavá pracovní místa. Aby odpovídala nabídka na místním trhu práce poptávce, je vhodné, aby spolu místní podniky a místní školy komunikovali a spolupracovali v co největší možné míře.
 |
Obec zřizuje pouze základní a mateřské školy na svém území, spolupráci a komunikaci může ale udržovat s odbornými učilišti či se středními školami, které jsou zřizovány krajem. Pro obce je výhodné navázat kvalitní vztahy i mezi středními školami a podnikateli, i když to není v jejich primární gesci. |
Spolupráce by měla být výhodná pro všechny strany. Škola získá cenné kontakty, žáci budou pracovat s modernějšími technologiemi než dosud a podniky si mohou vybrat a vychovat kvalitní pracovní sílu. Obec může fungovat jako prostředník v komunikaci mezi jednotlivými subjekty i jako iniciátor nejrůznějších akcí.
Možnosti spolupráce
Duální vzdělávání
Duální vzdělávání je běžným standardem v okolních zemí (Německu, Rakousku, ale i na Slovensku, kde byl zaveden v roce 2015). Tento systém je založen na zajištění praktické výuky přímo ve firmách, kde se studenti učí s moderní technikou, ke které se při výuce na školách nedostanou. Firmy získávají kontakt s případnými budoucími zaměstnanci a zaučí si studenty tak, jak sami reálně potřebují. Škola v tomto systému zajistí teoretickou výuku. Studenti za svou odvedenou práci dostávají mzdu, která může být motivací pro pravidelnou docházku, která bývá v některých učilištích dost tristní.
V České republice již od devadesátých let fungoval model, který byl v mnoha ohledech duálnímu systému podobný. Některé firmy zde zřizovaly své vlastní školy, například ArcelorMittal, Třinecké železárny, Škoda AUTO, TOS Varnsdorf a další.
Systém odborného vzdělávání a přípravy je u nás orientován školsky, tudíž přípravu mají v gesci školy. Praktické vyučování může, ale také nemusí probíhat v podniku. Podíl praktického vyučování zaujímá 50 procent z celkového času na výuku. Naproti tomu v duálním systému vzdělávání se žáci věnují získávání a procvičování praktických dovedností z 80 procent. V České republice je student, který absolvuje odborné vzdělávání a přípravu po celou dobu studentem školy, nikoliv podnikovým učněm, jako tomu bývá v duálním systému. Odborná příprava tak nemusí probíhat pouze v jednom podniku, ale student se může seznámit s více různými provozy. To lze vnímat jako určitou výhodu, na druhou stranu si student nevytváří pevnou vazbu k budoucímu zaměstnavateli. Tu se firmy u nás snaží budovat například poskytováním motivačních příspěvků studentům.
Zavedení tohoto systému vzdělávání předchází pilotní projekt od roku 2017 v Moravskoslezském kraji, kde spolupracuje 5 škol a 5 výrobních podniků a Svaz průmyslu a dopravy ČR. V roce 2020 se do projektu mají zapojit i další kraje, školy a firmy. V lednu 2020 oznámil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, že připravují změny v odborném vzdělávání. V nejbližší době má v gesci MŠMT vzniknout Rada pro odborné vzdělávání. Bude mít za cíl pokračovat v rozšiřování a prohlubování prvků duálního vzdělání a koordinaci těchto činností v regionech. Plánuje se také dohoda o spolupráci, v přípravě je i její legislativní ukotvení.
Zásadní význam rozvoje partnerství podniků se středními školami pro vzdělávání budoucích technických profesí si uvědomuje také Svaz průmyslu a dopravy ČR. Proto formuloval model odborné přípravy v prostředí firem, který akcentuje posilování prvků duálního vzdělávání. Při tvorbě modelu bylo využito výsledků pilotního ročníku uplatňovaní prvků duálního vzdělávání v Moravskoslezském kraji, na jehož uspořádání se už v roce 2017 dohodl prezident Svazu průmyslu a dopravy, hejtman kraje a ministr školství, mládeže a tělovýchovy.
Do pilotního projektu se zapojilo pět společností – Liberty Ostrava, BROSE CZ, ČEZ a částečně Vítkovice a Varroc Lighting Systems. Připojily se střední školy – elektrotechnická Ostrava, Vítkovická střední průmyslová škola, Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky ve Frenštátě pod Radhoštěm a Střední škola informatiky Rožnov pod Radhoštěm. Podle ředitele Střední školy elektrotechnické v Ostravě Tomáše Führera je důležité, aby spolu velké společnosti a školy v kraji vzájemně komunikovaly. Podcenit se nesmí ani spolupráce s učiteli. Ti sami často v žádném provozu nepracovali, proto je klíčové, aby viděli, jak takový provoz funguje, do firem docházeli a získali reálnou praxi. A celé by to samozřejmě nebylo možné bez studentů. „Největší množství studentů posíláme do společností ČEZ a Liberty Ostrava. Tady nejde o jednotlivce, ale opravdu o skupiny v počtu okolo deseti studentů. Aktuálně se nacházíme v situaci, kdy je poptávka po studentech větší než naše kapacita,“ shrnuje současnou situaci Führer a dodává, že základem všeho je ale fungující kariérní poradenství.
I v Moravskoslezském kraji se tedy potvrzuje, že duální vzdělávání znamená oboustranně výhodnou spolupráci. Firmy si mohou vytipovat ty nejšikovnější z řad studentů a zajistit si tak nábor kvalitních pracovníků, studenti si zase vyzkouší práci ve skutečném provoze a řešení konkrétních úkolů, s nimiž se budou v praxi setkávat. Zároveň si uvědomí, zda je pro ně nabízená kariéra perspektivní a zda je daná profese skutečně tím, čemu se chtějí v životě věnovat
Podpora polytechnického vzdělávání
Polytechnické vzdělávání je komplex vědomostí z přírodovědné, technické a environmentální oblasti. Přispívá k rozšiřování poznatků, ale i k vytváření pracovních dovedností a návyků, které žáci využijí v běžném a později i pracovním životě. Podpora může mít různou formu, například tematické projektové dny či technicky zaměřené kroužky (např. robotika) ve spojení s exkurzí ve firmě s názornou ukázkou uplatnění.
Pro budoucí rozvoj našich dětí je vhodné polytechnickou gramotnost rozvíjet už v mateřských a základních školách, kde jsou děti schopny základní znalosti a dovednosti nenásilně vstřebat hravou formou. Vzděláváme děti pro život, do kterého se aktivně zapojí přibližně za 15 až 20 let. Jaké znalosti budou přesně potřebovat, nikdo netuší. Být schopen se o sebe postarat a umět opravdu používat mozek, ne k opakování a biflování dat, je skutečná hodnota, na kterou by se mělo vzdělávání zaměřit.