Za pomoci města Šternberk se v bývalých nevyužívaných kasárnách po vojácích usídlili podnikatelé. Projekt úspěšné přeměny vojenského prostoru na průmyslovou zónu pro firmy byl oceněn na národní i evropské úrovni.
Problém a historický kontext
Již od doby vzniku samostatné České republiky byl ve Šternberku velký nedostatek dostupných ploch vhodných pro rozvoj podnikání, zejména z pohledu vybavení technickou a dopravní infrastrukturou s adekvátní kapacitou. Město se snažilo zajistit rozvojové plochy pro výrobu a komerční aktivity. Z tohoto důvodu také usilovalo již od devadesátých let minulého století o navrácení areálu bývalých Nálepkových kasáren a přilehlých armádních pozemků do obecního vlastnictví, což se podařilo v roce 2006 bezplatným převedením městu Šternberk jako jedinému vlastníkovi.
Lokalita o rozloze čtrnáct hektarů s dobrým dopravním napojením na silnici I/46 se nachází na kraji Šternberka. Do padesátých let minulého století zde sídlil Vojenský ústav pro plicní choroby, poté do roku 1992 pobočka Vojenské nemocnice Olomouc. V areálu se nacházelo 47 objektů (6 halových, 9 hlavních – administrativní, provozní či skladovací objekty, řada dalších menších objektů), z nichž většinu tvořily garáže či garážové přístřešky. Nosné konstrukce staveb byly z pohledu statiky vyhovující, avšak jejich ostatní části na konci své životnosti. Armáda využívala areál primárně jako logistické zázemí a nevyžadovala vyšší nároky na technickou infrastrukturu.
Řešení problému
Dle Územního plánu města Šternberka je oblast charakterizována jako „neobytné produkční území pro podnikání a průmysl“ určené „k umísťování a uskutečňování výrobních činností průmyslových a zemědělských, výrobních služeb a ostatních služeb, administrativy a provozoven fyzických a právnických osob. Podmínečně přípustné využití zahrnuje umísťování zařízení výzkumná a vývojová, popř. zařízení zábavní.“ To byl důležitý předpoklad pro realizaci záměru vybudovat v této lokalitě podnikatelskou zónu.
Město se rozhodlo v rámci projektu zachovat jen několik halových objektů, jejichž stav umožňoval další využití, a ostatní objekty, včetně starých komunikací a zpevněných ploch, zbourat. Na částečnou úpravu terénu včetně zeleně navazovalo vybudování základní technické infrastruktury (inženýrské sítě, dopravní komunikace, osvětlení). Koncovým uživatelem vybudované zóny pak byly firmy a podnikatelé z různých oblastí.
Náklady, finanční náročnost
Výše odhadovaných nákladů představovala hlavní překážku v realizaci projektu. Proto byla revitalizace rozdělena do několika etap. Nejprve se uskutečnila demolice nepoužitelných staveb a oplocení, následně byl vybudován vodovodní řad, retenční nádrž, dešťová a splašková kanalizace, rozvody elektřiny, plynovod a příjezdové komunikace.
Investice do regenerace areálu byla financována z několika zdrojů – z vlastního rozpočtu města Šternberka, z krajských a národních dotačních titulů a také z příjmů z prodeje jednotlivých pozemků a staveb v rámci nové podnikatelské zóny.
Celkové náklady byly na počátku realizace odhadovány na 85,5 milionů korun, skutečné náklady pak dosáhly výše 65,5 milionů korun. Ceny ploch k prodeji se pohybovaly od 400 Kč/m2 do 1 500 Kč/m2. Celkové realizované příjmy (do roku 2016) pak dosáhly hodnoty 123,6 milionů korun. Skládaly se zejména z peněz za prodej pozemků a objektů (98 milionů korun), přijatých dotací (17,5 milionů korun), pronájmů (5,5 milionů korun) a ostatních příjmů (2,6 milionů korun). Bilance projektu je tak velmi pozitivní, navíc lze v budoucnu očekávat další příjmy jako například daň z nemovitosti.
Výstupy, výsledky, dopady
Pozemky město v rámci zóny rozdělilo do několika kategorií dle výměry s rozdílnou cenou a následně nabízelo jednotlivým zájemcům podle jejich potřeb. V zóně působí přes dvacet podnikatelských subjektů v různých oborech jako například chemie, strojírenství, opravárenství, doprava, stavebnictví, obchod a služby, telekomunikace apod. V celkovém součtu se odhaduje, že v rámci podnikatelské zóny po realizaci všech záměrů by mělo území nabídnout až čtyři stovky pracovních míst. K nejvýznamnějším projektům patří jmenovitě aktivity firem NIMIRU Development, EXCALIBUR ARMY, ALWIN, ALLGARD CZ apod. Podnikatelskou zónu se podařilo již plně obsadit, což demonstrují obrázky níže.
Za významné atributy úspěšné regenerace tohoto území je možné pokládat mimo jiné samotné odsouhlasení městem této ambiciózní (a finančně náročné) investice, sestavení kompetentního týmu pro realizaci, stanovení přesného harmonogramu jednotlivých kroků a prací, monitorování dotačních možností a jejich využití, komunikace s podnikateli v průběhu přípravy i realizace, aktivní nabídka připravovaných pozemků, ale také například koordinace aktivit s veřejnými institucemi. Krokem, který stojí za zmínku, bylo také přijetí usnesení zastupitelstva města zaručující, že příjmy získané z prodeje majetku budou použity výlučně na budování infrastruktury.
Za klíčové body z pohledu atraktivity podnikatelské zóny pro investory lze považovat zejména soulad s územním plánem města, inženýrské sítě v dostatečné kapacitě, kvalifikovanou pracovní sílu, výhodnou dopravní polohu, existenci pozemků bez nutnosti vynětí ze zemědělského půdního fondu a aktivní přístup radnice k podnikatelům.
Projekt Podnikatelské zóny Šternberk získal v roce 2013 ocenění v soutěži Investor a podnikatelská nemovitost jako vítěz v kategorii Brownfield a dále v letech 2013 a 2016 ocenění Evropské komise European Enterprise Promotion Awards jako národní vítěz v kategorii Improving the Business Environment.
Udržitelnost
Fungování podnikatelské zóny je dlouhodobě udržitelné a závislé na ekonomické aktivitě firem působících v dané lokalitě. Samozřejmě lze předpokládat občasnou změnu podnikatelských subjektů, což však neznamená ohrožení pro zónu jako celek. Z pohledu města se jedná o úspěšný projekt, a kromě pozitivní bilance rozpočtu revitalizace lze dlouhodobě těžit z vytvořených pracovních míst, daňových příjmů apod.
Odkaz na web
http://zona.sternberk.eu/
Zdroje
Tato aktivita (šíření dobré praxe mezi municipalitami) je realizována v rámci projektu CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016673 financovaného z ESF prostřednictvím OPZ a ze státního rozpočtu ČR.
