V ČR existuje několik stovek průmyslových zón. Jejich správa patří do gesce agentury CzechInvest, státní příspěvkové organizace, spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
Na téma průmyslových zón jsme položili několik otázek generálnímu řediteli CzechInvestu Miroslavu Křížkovi.
- Průmyslové zóny vytvořily po svém vzniku v 90. letech minulého století nový trh s průmyslovými nemovitostmi. Jak se jim dnes daří?
Na konci roku 2010 bylo v 64 podpořených průmyslových zónách, které agentura CzechInvest sledovala, obsazeno 74 % ploch, což představuje 336 investorů a celkovou investici ve výši 116 miliard korun. Práci v nich našlo 78 738 lidí. Dá se tedy říct, že se jim daří dobře. Průmyslové zóny v ČR nezastarávají, přizpůsobují se aktuální ekonomické situaci i nárokům jednotlivých investorů. V posledních letech například došlo ke změně struktury investic. Zaznamenali jsme například, že o ČR projevují zájem ve větší míře menší a sofistikované projekty a velkých výrobních projektů ubylo. To všechno se v průmyslových zónách projevilo.
- V té době hrál hlavní roli stát, kdežto nyní se o průmyslové zóny stará spíš soukromý sektor. V čem je největší rozdíl a co zásadního se ve fungování průmyslových zón změnilo?
Trh průmyslových zón prošel určitým vývojem a kvalita a množství nabízených doplňkových služeb vzrostla. Pozemky v průmyslových zónách jsou nyní lépe připravené a na trhu industriálních nemovitostí působí víc subjektů a developerů, kteří mají zkušenosti ze zahraničí, což přispívá k pozitivnímu rozvoji.
- Jakou roli hraje ve vztahu k průmyslovým zónám agentura CzechInvest?
Agentura CzechInvest spravuje databázi podnikatelských nemovitostí, která obsahuje pozemky, průmyslové zóny, areály, kancelářské prostory a vědeckotechnické parky. S pomocí databáze vytváří nabídky podnikatelských nemovitostí podle požadavků investorů, pomáhá s výběrem vhodné lokality a rovněž asistuje při realizaci investičních projektů například právě v průmyslových zónách. CzechInvest rovněž zprostředkovává podporu průmyslových zón v rámci Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, jehož správcem je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Podpora dnes jde ale pouze zónám, na kterých se usnese Vláda ČR, a to z prostředků Zvláštního účtu Ministerstva financí ČR.
- Lze nově vzniklé zóny nějak charakterizovat čísly, tedy kolik jich je a jak jsou například vytíženy?
Celkem bylo v ČR z Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury podpořeno 103 průmyslových zón. Průměrná obsazenost v těchto zónách je okolo 70 %. Investice za víc než 200 miliard korun v nich realizovalo celkem 536 investorů a vzniklo v nich přes 100 tisíc pracovních míst.
- Na každém „obyčejném“ poli zóny asi vzniknout nemohou. Jaká jsou základní měřítka pro jejich zřízení?
Pro vznik a podporu nových průmyslových zón jsou rozhodujícími faktory poptávka potenciálních investorů, lokalita, dopravní infrastruktura, dostupná pracovní síla, vliv na životní prostředí a další. Záleží rovněž na tom, kdo zónu vlastní a jaký poskytuje investorům servis.
- Podle čeho se stanovuje konkurenceschopnost průmyslové zóny?
V rámci Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury je projekt hodnocen tzv. bodovým hodnocením projektu, kdy musí získat alespoň 50 bodů. Výjimku tvoří strategické projekty, které nemusejí bodové hodnocení předkládat. Součástí všech žádostí o registraci projektu ale musí být investiční záměr, jehož součástí je rovněž technickoekonomické posouzení efektivity projektu. Dále žadatel předkládá takzvané indikátory projektu, které jsou zpravidla představovány předpokládanou výší investic jednotlivých investorů a počtem nově vytvořených pracovních míst.
- Co vše musí investor splnit, aby mohl podnikat v průmyslové zóně a je o vstup do zón stále zájem?
Investor, který může realizovat projekt v průmyslové zóně, musí být fyzická nebo právnická osoba podnikající převážně v oboru zpracovatelského průmyslu nebo v oblasti strategických služeb a technologických center. Může to být ale rovněž právnická osoba působící převážně v oblasti výzkumu a vývoje. Poptávka se v roce 2011 proti předchozímu roku zvýšila o 5 %, nicméně proti roku 2008 jde o pokles asi o polovinu. Může za to především změna struktury investic, která zvýšila poptávku po nájemních halách a kancelářích.
- Jaké formy podpory průmyslových zón existují?
Dotace na přípravu průmyslových zón bude možné získat z Operačního programu Podnikání a inovace, a to přímo z programu Nemovitosti. Program by měl být spuštěn ve druhém čtvrtletí roku 2012. Celková výše alokovaných prostředků je asi jedna miliarda korun. Žadatelé budou moci čerpat až 16 milionů korun na jeden projekt.
- Mají podniky také zájem o tzv. brownfields, tedy o rekonstruované bývalé průmyslové areály?
Agentura CzechInvest je správcem Národní databáze brownfieldů, kde jsou uveřejněny zdevastované lokality s potenciálem budoucího průmyslového využití. Od roku 2010 jsme nabídli 268 lokalit pro 54 investorských záměrů. Ročně projeví zájem o brownfieldy průměrně 26 investorů. Hlavní výhody rekonstrukce bývalých průmyslových areálů spočívají v předchozím využívání, a tedy přizpůsobení lokality pro průmyslové využití. Jde především o už vybudované konstrukce a obslužná zařízení, napojení místa na inženýrské sítě a dopravní infrastrukturu. Hlavní nevýhodou pak bývají nevyřešené majetkoprávní vztahy. Cenové srovnání využití brownfieldů a výstavby na zelené louce zavisí na konkrétním případu. Každá lokalita je svým způsobem jedinečná a záleží na požadavcích a záměrech investora. Cena se pak odvíjí od tržní ceny pozemků a nákladů na rekonstrukci a přizpůsobení lokality požadavkům investora.