Agentura pro podporu podnikání a investic

Centrála CzechInvestu
+420 296 342 500

Novinky

Startupy jsou cestou, která může udělat z Česka zemi pro budoucnost

Shodli se na tom řečníci Ekoinovačního fóra 2020

16.12.2020
ČR
Startupy jsou cestou, která může udělat z Česka zemi pro budoucnost

Možnosti financování inovací, podpora vstupu českých startupů na světové trhy a zkušenosti s akceleračními programy byla stěžejní témata závěrečného webináře Ekoinovačního fóra. Debata se zaměřila také na podporu řešení, která akceleruje Zelená dohoda pro Evropu, tedy z oblastí energetiky, cirkulární ekonomiky, zemědělství nebo ochrany biodiverzity.

Na úvod fóra vystoupili Patrik Reichl, generální ředitel CzechInvestu, a Petr Chládek, ředitel inovační agentury JIC. Patrik Reichl podpořil rozvoj myšlenky Evropské zelené dohody v Česku. Přesto je podle něj třeba chápat, že je Česká republika jedna z průmyslovějších zemí Evropy. “To však neznamená, že by pro nás měla být evropská strategie ochrany klimatu hrozbou, jde o velkou příležitost, jak postavit podnikání na využití zelených technologií. Příkladem chce jít i samotný CzechInvest, který již v letošním roce zarámoval své aktivity důrazem na zelená a digitální řešení,” uvedl Patrik Reichl.

“Úspěšné startupy neznají hranic, nechtějí přirozeně zůstat jen na domácím trhu, mají globální ambice. Zdejší prostředí s pomocí agentur jako je JIC nebo CzechInvest jim může pomoci vyrůst. Může jít právě o využití řešení spojených s kosmickým průmyslem, jako jsou zmíněné družicové snímky využitelné nejen v zemědělství, ale i stavebnictví nebo energetice,” dodal Patrik Reichl.

Podle Petra Chládka jsou také problémy, se kterými se svět potýká globálně, příležitostí nabídnout řešení. To může být z oblasti ochrany klimatu, řešení sociálních problémů spojených například se stárnutím populace nebo posilováním kyberbezpečnosti. „Pochopitelně to není jednoduché a je k tomu třeba naplnit řadu výchozích předpokladů. Klíčem je například kvalitní vzdělávání, kde máme výrazné nedostatky. V celosvětovém žebříčku univerzit je mezi pěti sty nejlepšími jen jeden český zástupce. Zaostáváme také v oblasti prestižních ERC grantů – od roku 2007 jsme jich získali přibližně 20. Nizozemí, země podobné velikosti, jich má za stejnou dobu 440. A i to má důležitý dopad na vznik nových startupů, které nemohou těžit z nových myšlenek,” popsal Petr Chládek slabiny přístupu Česka k inovacím.

Situaci však mohou pomoci zlepšit právě inovační centra: „Našimi programy prošlo za uplynulé dva roky okolo 2,5 tisíce středoškoláků z jižní Moravy, kteří mají ambice podnikat. Oproti době před pár let cítím, že roste chuť mladých přicházet s novými podnikatelskými nápady. Ví, že díru do světa nemusí udělat hned první nápadem. Pokud se to nepovede s prvním, mohou uspět s některým z dalších,“ doplnil své zkušenosti s pomocí začínajícím podnikatelům Petr Chládek.

Druhý blok fóra se zaměřil na zkušenosti soukromého kapitálu s podporou startupů
Na úvod představil aktivity Inven Capital Petr Míkovec. Tento fond soustředí své investice v moderní energetice. Dnes disponuje 240 miliony EUR, které pochází z Evropské investiční banky a ČEZ. “Naše zaměření je čistá energetika. Investujeme v Evropě a Izraeli. Jde hlavně o již rozvinuté startupy. Od roku 2014 jsme udělali 13 investic do startupů. Do startupů investujeme od 2 do 30 milionů EUR. Po jejich rozvinutí náš podíl prodáme. Mezi úspěšné exity patří startup zabývající se bateriemi Sonnen a izraelská společnost zabývající se kyberbezpečnostní v kritické infrastruktuře,” představil Petr Míkovec aktivity Inven Capital. Mezi projekty Inven Capital jsou také dva české: topime.cz a Neuron soundware.

Zuzana Paulovics z ČSOB představila neinvestorský program na podporu startupů. Program Start it @ČSOB do nových firem neinvestuje, ale vkládá do nich podporu prostřednictvím mentoringu a umí je propojit se službami banky. Jde o startupy, které začnou do půl roku prodávat své produkty nebo jsou čerstvě na trhu. “Během pětiměsíčního programu získají startupy pomoc, jak správně uchopit své podnikání. ČSOB umí také nabídnout pomoc v oblasti medializace nápadů a startupy mohou využít obchodní kontakty, které jim otevřou dveře mezi velké klienty banky,” uvedla k aktivitám ČSOB v oblasti startupů Zuzana Paulovics.

Investice s ohledem na pozitivní dopady představil Petr Vítek, zakladatel Impact Hub a Tilia Impact Ventures. “Hledáme projekty, které chtějí řešit společenský nebo environmentální problém. Naše očekávání výnosů mohou být nižší, protože se současně díváme na kritérium dopadů pro společnost. Lehce se tak překrývá s filantropií,” představil svůj pohled na investice do udržitelných řešení Petr Vítek. Tilia Impact Ventures investovala například do startupu Miwa, který se zabývá opakovaně použitelných, chytrých obalech s cílem minimalizovat množství odpadů.

Karin Jancyková, manažerka EIT Climate-KIC pak přinesla evropský pohled rozvoje startupových projektů. Za uplynulé desetiletí podpořily právě evropské prostředky, se kterými Climate-KIC pracuje, vznik 1600 startupů, na trh bylo uvedeno 595 nových služeb a produktů a vzniklo 2300 pracovních příležitostí. “Zaměřujeme se na startupy, inovace i na vzdělávání. V posledních dvou letech jsme však změnili naši strategii. Nejde nám jen o podporu vzniku inovativních projektů, ale promyšlené změny systému. Jde nám o koordinované projekty, kde navazuje jeden na druhý,” popsala filozofii Climate-KIC Karyn Jancyková.

Třetí blok byl debatou inovativních projektů z oblasti udržitelného rozvoje
Kristýna Farkašová, zakladatelka EBUU, které nabízí řešení snižující ekologickou stopu rodičovství. “Děti jsou největší znečišťovatelé planety. Díky principům cirkulární ekonomiky umíme ušetřit až 80 procent zdrojů, které jsou pro děti potřeba. Pořádáme workshopy, aby si budoucí rodiče udělali představu o tom, co je čeká bez vlivu velkých korporací. Nabízíme produkty, které si mohou rodiče pro své děti půjčit nebo koupit. Pokud si je koupí, mohou nám je, až nebudou potřeba, nabídnout k odkupu. Nepotřebné věci nám také mohou lidé darovat,” představila Kristýna Farkašová nabídku první české udržitelné platformy pro těhotné, maminky a jejich děti.

Radka Pokorná, ředitelka Kokozy o. p. s., která se zabývá ekologií pro města a firmy, představila městské pěstování a kompostování. “Jde o uzavřený cyklus jídla ve městě. Organický odpad není odpad, ale zdroj. Snažíme se proto podporovat cirkulární ekonomiku. Bioodpad není složité recyklovat. Stačí na to ruce nebo žížaly,” uvedla Radka Pokorná diváky do světa Kokozy. Mezi další směry udržitelného rozvoje ve městech pak patří i komunitní zahrady. Kokoza nabízí také workshopy, na kterých se mohou lidé naučit používání kompostérů. Nechybí ani nabídka konzultací pro firmy nebo městské části tak, aby se naučili, že třídit bioodpady může být radost. Výsledkem partnerství je například vybudování komunitní zahrady ve spolupráci s Heinekenem v Praze. Nejde však jen o čistě pražské prostředí. “Také na malých městech mají zastupitelé zájem o komunitní zahrady. Uvědomují si, že se jim sníží náklady za péči o veřejný prostor a mohou do jejich fungování zapojit občany,” dodala Radka Pokorná.

Barbora Hašková, ředitelka startupu Ofform3D, představila první české studio, které se zabývá digitální módou: “Výhodou je úspora času a prostředků. Při běžném procesu se vyhodí hodně látek. My naopak umíme vše vytvořit v digitální podobě, lze tak prodloužit rukávy nebo vyměnit látku. Dokážeme vizualizovat oblečení jako kdyby bylo vyfocené.” Ekologie v módním průmyslu je zásadní téma. Barbora Hašková připomněla svou zkušenost z vysokoobrátkového oděvního průmyslu, kde skončila řada oblečení vyhozená. Další šetrné možnosti pak akcelerují dopady koronakrize. Podle Barbory Haškové může jít například o virtuální kabinku, která pomůže z pohodlí domova vyzkoušet nové oblečení.

Ullmanna s.r.o je rodinný startup, který představil ředitel Martin Ullmann. Cílem řešení je usnadnit produkci potravin. Jedním z přínosů využití řešení od Ullmanna je redukce pesticidů. “Naším cílem je zajistit pěstování biopotravin na velkých plochách. Spojujeme informační technologie se zemědělstvím. Finta je v tom, že učíme stroje pomocí kamer rozeznat plevel od plodiny. Příští rok budeme testovat náš projekt ve čtyřech zemí - například v Polsku nebo u nás v Česku,” uvedl na závěr fóra Martin Ullmann.

Sérii online debat pod značkou Ekoinovačního fóra pořádá Svaz moderní energetiky, BIC Brno a Inovační centrum Olomouckého kraje. Generálním partnerem je agentura CzechInvest. Záštitu Ekoinovačnímu fóru udělilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Olomoucký kraj, Technologická agentura ČR, Technologické centrum AV ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace.

Záznam debaty naleznete zde.