Agentura pro podporu podnikání a investic

Centrála CzechInvestu
+420 296 342 500
menu

Novinky

Ve Velkém Karlově na Znojemsku vyrostla s podporou Unie největší bioplynová stanice v Evropě

Podporu ve výši 30 milionů korun již získala jihomoravská firma ZEVO spol. s r.o., která ve Velkém Karlově na Znojemsku vybudovala stanici na výrobu bioplynu z organických odpadů. Její výstavba probíhala ve dvou etapách od listopadu loňského roku a včetně dotace za ni firma zaplatila 180 milionů korun.

16.10.2006
Ve Velkém Karlově na Znojemsku vyrostla s podporou Unie největší bioplynová stanice v Evropě

„ZEVO požádalo o dvě třicetimilionové dotace z Operačního programu Průmysl a podnikání, konkrétně z programu Obnovitelné zdroje energie. Oficiálně jí zatím byla přislíbena polovina prostředků. Plyn, který vzniká fermentací odpadů, používá firma na výrobu elektřiny a do budoucna dokonce plánuje jeho využití jako paliva do svých strojů," říká ředitel Regionální kanceláře CzechInvestu pro Jihomoravský kraj Patrik Reichl.

Při výrobě elektřiny se bioplyn spaluje v tzv. kogeneračních motorech. Hodinový výkon celého zařízení je 2,7 MW. Teplo, vzniklé jako vedlejší produkt, pak slouží k vyhřívání sousedních zemědělských objektů. V současné době se na otopný systém připojuje také nová krokodýlí farma a výhledově počítá vedení společnosti ještě s výstavbou dvouhektarového vyhřívaného skleníku.

Technologie fermentace biologických zbytků na bioplyn zatím nebyla nikde jinde v Evropě použita v tak velkém rozsahu. Navíc můžeme kromě klasických splašků, kejdy, hnoje a zbytků ovoce a zeleniny zpracovávat i vedlejší živočišné produkty, jako jsou kosti a peří. Abychom s nimi vůbec mohli nakládat, museli jsme vyhovět velmi přísným pravidlům unie," uzavírá Bohumír Rada, ředitel ZEVO spol s r.o.

VÍCE O ZPRACOVÁNÍ BIOLOGICKÝCH ODPADŮ

Anaerobní fermentací (tj. bez přístupu kyslíku) se organický odpad prostřednictvím mikroorganizmů rozkládá a mění na bioplyn. Proces lze rozdělit do čtyř hlavních biochemických reakcí: hydrolýza, acidogeneze, acetogeneze a metanogeneze. Po vyčerpání dostupného kyslíku dochází v průběhu fermentačního procesu při určité teplotě nejprve k tzv. kyselinotvorné fázi. Fermentační proces dále probíhá v čistě anaerobním prostředí, kdy dochází k uvolňování CO2 a malého množství vodíku, který je výchozím substrátem pro tvorbu metanu, hlavní složky bioplynu.

Prostřednictvím fermentace se zlepšuje homogenita substrátu a snižuje se zápach a emise CO2. Vzniká tzv. digestát, který je možné například přidávat jako hnojivo do půdy nebo kompostu.

KONTAKT:

Luděk Horník, technik ZEVO spol s r.o.
GSM: 602 516 676
E-mail:lhornik@seznam.cz